Spolek pořádající Velkou cenu Brna má jít do insolvence, odhlasovali zastupitelé

Zastupitelé Brna odhlasovali, že spolek města a kraje pořádající motocyklovou Grand Prix má jít do insolvence. Závod s letitou tradicí se letos na jižní Moravě nepojede. Spolek má nevypořádané závazky k promotérské společnosti Dorna, vlastníkovi Masarykova okruhu Automotodromu a musí také vracet lidem peníze za nevyužité lístky za loňský ročník. V insolvenci by spolek nejspíš platil jen část závazků.

Pro návrh poslat spolek do insolvence zvedlo ruku 39 zastupitelů, tři byli proti a šest se zdrželo. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že byly zvažovány různé postupy, ale na žádný další legální se nepřišlo.

Podle Vaňkové bude o stejném kroku rozhodovat i kraj, návrh na podání insolvence by ale podala co nejdříve. Zatím není jasné, jakou část by spolek musel uhradit, podle Vaňkové má na účtech třicet milionů korun. Vstupenky si koupilo asi 25 tisíc lidí, z toho 10 tisíc z Česka a zbytek ze zahraničí. Asi třetina už lístky vrátila. V případné insolvenci by se museli všichni věřitelé přihlásit s pohledávkou.

Vokřál: insolvence by byla mezinárodní ostudou

Bývalý primátor Brna Petr Vokřál (zvolen za ANO, nyní nez.) uvedl, že insolvence by byla mezinárodní ostudou pro Brno. „Že se nepojede, to se může stát. Ale v insolvenci budou lidé v nejistotě, jak budou vypořádané jejich vstupenky. Prodané jsou jich tisíce. Je ostudou města, že po 75 letech vše skončí vyhlášením insolvence,“ řekl.

„Pro nás rozhodnutí zastupitelstva města Brna nemá žádnou faktickou hodnotu, protože musíme brát v potaz pouze to, co oficiálně učiní spolek. Pokud zástupci spolku chtěli podpořit své rozhodnutí rozhodnutím zastupitelstva, tak to respektujeme. My stále čekáme, jak k tomu spolek konkrétně přistoupí,“ řekl tiskový mluvčí Automotodromu Brno Petr Boháč. Majitelé okruhu počkají na rozhodnutí soudu nebo insolvenčního správce. „Stále ale platí, že veškeré závazky, které po spolku požadujeme, vyplývají z uzavřených smluv,“ uvedl Boháč.

Loni v srpnu spolek uspořádal závody popáté. Původně měl smlouvu na pět ročníků. Loni se ale jelo bez diváků kvůli pandemii koronaviru. Dorna proto snížila zalistovací poplatek za zisk licence z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) na jeden milion eur (asi 27 milionů korun). Navíc se nad rámec původní smlouvy mělo jet i letos, s diváky a za částku šest milionů eur (162 milionů korun).

Dorna však pro letošní ročník požadovala opravu dráhy, na kterou si loni stěžovali jezdci. Oprava by odhadem stála 100 milionů a město ani kraj na ni nemají peníze. Navíc se zástupcům města ani kraje nelíbí, že chce Dorna od příštích ročníků zvýšit zalistovací poplatek na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Proto zastupitelstva kraje i města schválila usnesení, že počítají s tím, že se letos nepojede.

Peníze na poplatek a vrácení peněz za lístky spolek má

Dorně má dát spolek 27 milionů za poplatek, vracet se mají lístky asi za 30 milionů. Podle města má spolek peníze na úhradu Dorně, na vrácení peněz za vstupenky i na adekvátní dohodu s Automotodromem, od něhož si pronajímá dráhu. Podle města by ale nesměl Automotodrom Brno trvat na svých požadavcích, jako jsou úhrada neobjednaných oprav za 22 milionů nebo nájem 27 milionů za závody, které nebudou. Po jednáních se spolkem Automotodrom snížil požadavky na 25 milionů a požaduje i pětiprocentní podíl společnosti Automotodrom, který vlastní Brno. Odhadovaná cena podílu je asi 12 milionů. Spolek ale nabízí jako vyrovnání 5,5 milionu.

„Nebráníme se dohodě, ale původní nabídka spolku není odpovídající tomu, jaké náklady jsme s pořádáním Grand Prix měli a jaké opravy jsme na žádost promotéra a FIM (Mezinárodní motocyklové federace) v souladu se smlouvami prováděli. Od Spolku ale žádná smysluplná nabídka nepřišla,“ uvedl Boháč a potvrdil požadavky, které druhá strana prezentovala. Zároveň však poukázal na skutečnost, že podíl ve společnosti spolek před lety získal bezúplatně, aby mohl být součástí dozorčí rady a měl kontrolu nad hospodařením. „My proto teď chceme, aby nám pět procent vrátili, jelikož důvod, kvůli kterému jej dostali, pominul,“ dodal mluvčí Masarykova okruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled