Spolek pořádající Velkou cenu Brna má jít do insolvence, odhlasovali zastupitelé

Zastupitelé Brna odhlasovali, že spolek města a kraje pořádající motocyklovou Grand Prix má jít do insolvence. Závod s letitou tradicí se letos na jižní Moravě nepojede. Spolek má nevypořádané závazky k promotérské společnosti Dorna, vlastníkovi Masarykova okruhu Automotodromu a musí také vracet lidem peníze za nevyužité lístky za loňský ročník. V insolvenci by spolek nejspíš platil jen část závazků.

Pro návrh poslat spolek do insolvence zvedlo ruku 39 zastupitelů, tři byli proti a šest se zdrželo. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že byly zvažovány různé postupy, ale na žádný další legální se nepřišlo.

Podle Vaňkové bude o stejném kroku rozhodovat i kraj, návrh na podání insolvence by ale podala co nejdříve. Zatím není jasné, jakou část by spolek musel uhradit, podle Vaňkové má na účtech třicet milionů korun. Vstupenky si koupilo asi 25 tisíc lidí, z toho 10 tisíc z Česka a zbytek ze zahraničí. Asi třetina už lístky vrátila. V případné insolvenci by se museli všichni věřitelé přihlásit s pohledávkou.

Vokřál: insolvence by byla mezinárodní ostudou

Bývalý primátor Brna Petr Vokřál (zvolen za ANO, nyní nez.) uvedl, že insolvence by byla mezinárodní ostudou pro Brno. „Že se nepojede, to se může stát. Ale v insolvenci budou lidé v nejistotě, jak budou vypořádané jejich vstupenky. Prodané jsou jich tisíce. Je ostudou města, že po 75 letech vše skončí vyhlášením insolvence,“ řekl.

„Pro nás rozhodnutí zastupitelstva města Brna nemá žádnou faktickou hodnotu, protože musíme brát v potaz pouze to, co oficiálně učiní spolek. Pokud zástupci spolku chtěli podpořit své rozhodnutí rozhodnutím zastupitelstva, tak to respektujeme. My stále čekáme, jak k tomu spolek konkrétně přistoupí,“ řekl tiskový mluvčí Automotodromu Brno Petr Boháč. Majitelé okruhu počkají na rozhodnutí soudu nebo insolvenčního správce. „Stále ale platí, že veškeré závazky, které po spolku požadujeme, vyplývají z uzavřených smluv,“ uvedl Boháč.

Loni v srpnu spolek uspořádal závody popáté. Původně měl smlouvu na pět ročníků. Loni se ale jelo bez diváků kvůli pandemii koronaviru. Dorna proto snížila zalistovací poplatek za zisk licence z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) na jeden milion eur (asi 27 milionů korun). Navíc se nad rámec původní smlouvy mělo jet i letos, s diváky a za částku šest milionů eur (162 milionů korun).

Dorna však pro letošní ročník požadovala opravu dráhy, na kterou si loni stěžovali jezdci. Oprava by odhadem stála 100 milionů a město ani kraj na ni nemají peníze. Navíc se zástupcům města ani kraje nelíbí, že chce Dorna od příštích ročníků zvýšit zalistovací poplatek na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Proto zastupitelstva kraje i města schválila usnesení, že počítají s tím, že se letos nepojede.

Peníze na poplatek a vrácení peněz za lístky spolek má

Dorně má dát spolek 27 milionů za poplatek, vracet se mají lístky asi za 30 milionů. Podle města má spolek peníze na úhradu Dorně, na vrácení peněz za vstupenky i na adekvátní dohodu s Automotodromem, od něhož si pronajímá dráhu. Podle města by ale nesměl Automotodrom Brno trvat na svých požadavcích, jako jsou úhrada neobjednaných oprav za 22 milionů nebo nájem 27 milionů za závody, které nebudou. Po jednáních se spolkem Automotodrom snížil požadavky na 25 milionů a požaduje i pětiprocentní podíl společnosti Automotodrom, který vlastní Brno. Odhadovaná cena podílu je asi 12 milionů. Spolek ale nabízí jako vyrovnání 5,5 milionu.

„Nebráníme se dohodě, ale původní nabídka spolku není odpovídající tomu, jaké náklady jsme s pořádáním Grand Prix měli a jaké opravy jsme na žádost promotéra a FIM (Mezinárodní motocyklové federace) v souladu se smlouvami prováděli. Od Spolku ale žádná smysluplná nabídka nepřišla,“ uvedl Boháč a potvrdil požadavky, které druhá strana prezentovala. Zároveň však poukázal na skutečnost, že podíl ve společnosti spolek před lety získal bezúplatně, aby mohl být součástí dozorčí rady a měl kontrolu nad hospodařením. „My proto teď chceme, aby nám pět procent vrátili, jelikož důvod, kvůli kterému jej dostali, pominul,“ dodal mluvčí Masarykova okruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozpočtové určení daní budeme řešit, až se kraje dohodnou, řekl Babiš

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.
04:55Aktualizovánopřed 5 mminutami

Paliva v úterý opět zlevní, strop pro naftu klesne o více než dvě koruny

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
14:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů

Požár skladu plastů v Brně-Přízřenicích, který se rozhořel v pondělí brzy ráno, dostali hasiči po poledni pod kontrolu. Ve 12:30 ohlásili lokalizaci, plameny už se tedy nešíří. Tři hasiči se lehce zranili, záchranáři je ošetřili na místě. Předběžná výše škody po požáru je 50 milionů korun, jeho příčinu vyšetřovatelé zjišťují. U události zasahovalo přes sto hasičů.
11:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

ČT a ČRo: Vládní návrh zasahuje do fungování a svobody veřejnoprávních médií

Česká televize a Český rozhlas v pondělí ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že se ve středu setká s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.
12:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Nepřípustné. Resort zahraničí plísnil ruského velvyslance kvůli výhrůžkám firmám

Ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému vyjádřilo důrazný protest vůči výhrůžkám tuzemským firmám. Podobná rétorika vůči Česku, zdejším subjektům i českým spojencům je zcela nepřípustná, uvedl následně úřad. Velvyslance v pondělí dopoledne na resortu přijala vrchní ředitelka evropské sekce Hana Hubáčková, o jeho předvolání rozhodl minulý týden ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 1 hhodinou

U Jičína se vyskytlo slabé tornádo, letos první zdokumentované, uvedl ČHMÚ

Na východ od Jičína v okolí obcí Studeňany, Úlibice a Radim se v neděli odpoledne vyskytlo při dešťové přeháňce slabé tornádo. Bylo prvním zadokumentovaným tornádem v letošním roce v Česku. Na facebooku o tom v pondělí informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Případné svědky tornáda meteorologové požádali o poskytnutí svědectví, fotografií či dokumentaci případných škod.
10:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali návštěvu šéfa NATO v Česku

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Česku, výdaje na obranu a budoucnost médií veřejné služby. Tématem bylo také směřování Maďarska po vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách nebo nenávist v kyberprostoru. Pozvání přijali publicista Roman Joch, redaktor Reflexu a expert na Maďarsko Oliver Adámek, marketérka Lucie Kubovičová, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Debatou provázela Klára Radilová.
před 5 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 6 hhodinami
Načítání...