Soudům hrozí kolaps, tvrdí jejich předsedové. Na platy úředníků žádají 1,5 miliardy

Nahrávám video

Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.

Průměrný plat v justici je podle předsedů soudů, kteří se obrátili na vládu, asi o deset tisíc korun nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře. Ten v prvním pololetí přesáhl 43 tisíc korun hrubého. Reálně platy úředníků nestouply ani v září, kdy se o deset procent zvýšily tarify pro státní zaměstnance.

Výsledkem je, že je na soudech málo úředníků a ještě jich ubývá. „Tito lidé často odcházejí pracovat pro jiné, lépe platící složky státu,“ podotkl Petr Šuk. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu přicházejí hlavně mladí lidé, kteří na soudy nastupují jen proto, aby získali praxi či kvalifikaci, a následně zase odcházejí do jiných státních složek, případně do soukromé sféry.

„Varujeme, že soudům hrozí kolaps. Sice postupný, ale neodvratný,“ prohlásil Šuk po jednání předsedů soudů ze všech stupňů soudní soustavy. Zvláště je podle něj problém s pracovníky IT. „Umím si představit, že odejde tolik lidí, že ten soud obrazně řečeno zavře. Přestane prostě fungovat,“ řekl místopředseda Nejvyššího soudu. V krajním případě by hrozilo i propuštění lidí z vazeb, protože by se nemohla konat vazební jednání.

Podfinancování soustavy dostává soudy až do absurdních situací. „Na pozici zapisovatelky se přihlásila uchazečka, která při testu psaní na počítači pracovala rychlostí čtrnáct úderů za minutu. A co myslíte, vzali jsme ji? Vzali, protože nemáme možnost si vybírat,“ říká předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.

Deset tisíc

Podle soudců by bylo potřeba, aby se platy v justici zvedly, a to o zmíněných deset tisíc na průměr ve veřejné sféře. Zvyšování v dalších letech by pak podle Šuka mělo kopírovat zvyšování v jiných sektorech.

Předsedové soudů zveřejnili svoji výzvu k navýšení peněz v justici již před jednáním. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale nyní třeba kvůli „složité ekonomické a rozpočtové situaci“ šetřit. „Nemůžeme hned teď vše realizovat. Když jsme připravovali náš program, nemohli jsme počítat s válkou na Ukrajině a s jejími důsledky. Debatu dál povedeme, nebráníme se jí, ale rozpočtové možnosti jsou velmi limitované,“ upozornil.

V úvahu podle něj připadá, že by se dodatečné peníze na platy sehnaly „rozumným přerozdělením“ již přidělených prostředků, anebo navýšením rozpočtů.

Soudci věří, že se jim podaří brzy se sejít s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). „My jsme si vědomi, že možná nedosáhneme dohody, než se bude projednávat rozpočet,“ uvedl Šuk. „Řešení vidíme jinde než odbory,“ dodává potom šéf státní kasy. „Nevidíme ho v navýšení tarifů, ale v tom, že navýšíme celkový objem a bude tam prostor pro ty nadtarifní složky, tedy pro osobní ohodnocení.“

Odcházejí i za pokladny

Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou problémy zprvu lokální, čili lidé odcházejí jako první tam, kde se nabízí za mnohem lepší peníze dostatek příležitostí. „Největší potíž je, že odcházejí lidé, kteří se na tu práci zaučovali celá léta, a s nimi tedy odchází jejich zkušenosti,“ podotkl.

Není to problém této vlády, ale celé řady vlád předtím, domnívá se. „Mluvíme o tomto problému řadu let, ale doposud nás nikdo nevyslyšel. S ohledem na ekonomickou situaci je nálada mezi našimi zaměstnanci ještě vyhrocenější, proto to vzniklo až teď,“ podotkl.

„Zaměstnanci odcházejí zejména do státní služby. Vždycky odcházeli do advokátních kanceláří, ale těch bylo pár za rok, takže to není nějaký systémový krok. Teď ale odchází i do prodejen za pokladny, protože i tam dostanou vyšší mzdu.“

Debata podle něj začíná v tom bodě, že není důvod, aby zaměstnanci soudu dostávali v průměru o deset tisíc méně než v jiných státních sektorech. Zvýšení se podle něj netýká mnoha lidí, necelých deseti tisíc zaměstnanců. „Dohromady to není až tak významná suma,“ míní.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...