Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.
Soudům hrozí kolaps, tvrdí jejich předsedové. Na platy úředníků žádají 1,5 miliardy
Průměrný plat v justici je podle předsedů soudů, kteří se obrátili na vládu, asi o deset tisíc korun nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře. Ten v prvním pololetí přesáhl 43 tisíc korun hrubého. Reálně platy úředníků nestouply ani v září, kdy se o deset procent zvýšily tarify pro státní zaměstnance.
Výsledkem je, že je na soudech málo úředníků a ještě jich ubývá. „Tito lidé často odcházejí pracovat pro jiné, lépe platící složky státu,“ podotkl Petr Šuk. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu přicházejí hlavně mladí lidé, kteří na soudy nastupují jen proto, aby získali praxi či kvalifikaci, a následně zase odcházejí do jiných státních složek, případně do soukromé sféry.
„Varujeme, že soudům hrozí kolaps. Sice postupný, ale neodvratný,“ prohlásil Šuk po jednání předsedů soudů ze všech stupňů soudní soustavy. Zvláště je podle něj problém s pracovníky IT. „Umím si představit, že odejde tolik lidí, že ten soud obrazně řečeno zavře. Přestane prostě fungovat,“ řekl místopředseda Nejvyššího soudu. V krajním případě by hrozilo i propuštění lidí z vazeb, protože by se nemohla konat vazební jednání.
Podfinancování soustavy dostává soudy až do absurdních situací. „Na pozici zapisovatelky se přihlásila uchazečka, která při testu psaní na počítači pracovala rychlostí čtrnáct úderů za minutu. A co myslíte, vzali jsme ji? Vzali, protože nemáme možnost si vybírat,“ říká předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.
Deset tisíc
Podle soudců by bylo potřeba, aby se platy v justici zvedly, a to o zmíněných deset tisíc na průměr ve veřejné sféře. Zvyšování v dalších letech by pak podle Šuka mělo kopírovat zvyšování v jiných sektorech.
Předsedové soudů zveřejnili svoji výzvu k navýšení peněz v justici již před jednáním. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale nyní třeba kvůli „složité ekonomické a rozpočtové situaci“ šetřit. „Nemůžeme hned teď vše realizovat. Když jsme připravovali náš program, nemohli jsme počítat s válkou na Ukrajině a s jejími důsledky. Debatu dál povedeme, nebráníme se jí, ale rozpočtové možnosti jsou velmi limitované,“ upozornil.
V úvahu podle něj připadá, že by se dodatečné peníze na platy sehnaly „rozumným přerozdělením“ již přidělených prostředků, anebo navýšením rozpočtů.
Soudci věří, že se jim podaří brzy se sejít s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). „My jsme si vědomi, že možná nedosáhneme dohody, než se bude projednávat rozpočet,“ uvedl Šuk. „Řešení vidíme jinde než odbory,“ dodává potom šéf státní kasy. „Nevidíme ho v navýšení tarifů, ale v tom, že navýšíme celkový objem a bude tam prostor pro ty nadtarifní složky, tedy pro osobní ohodnocení.“
Odcházejí i za pokladny
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou problémy zprvu lokální, čili lidé odcházejí jako první tam, kde se nabízí za mnohem lepší peníze dostatek příležitostí. „Největší potíž je, že odcházejí lidé, kteří se na tu práci zaučovali celá léta, a s nimi tedy odchází jejich zkušenosti,“ podotkl.
Není to problém této vlády, ale celé řady vlád předtím, domnívá se. „Mluvíme o tomto problému řadu let, ale doposud nás nikdo nevyslyšel. S ohledem na ekonomickou situaci je nálada mezi našimi zaměstnanci ještě vyhrocenější, proto to vzniklo až teď,“ podotkl.
„Zaměstnanci odcházejí zejména do státní služby. Vždycky odcházeli do advokátních kanceláří, ale těch bylo pár za rok, takže to není nějaký systémový krok. Teď ale odchází i do prodejen za pokladny, protože i tam dostanou vyšší mzdu.“
Debata podle něj začíná v tom bodě, že není důvod, aby zaměstnanci soudu dostávali v průměru o deset tisíc méně než v jiných státních sektorech. Zvýšení se podle něj netýká mnoha lidí, necelých deseti tisíc zaměstnanců. „Dohromady to není až tak významná suma,“ míní.