Pražský městský soud ve středu opět nepravomocně osvobodil předsedu ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají. Bývalý premiér dlouhodobě označuje kauzu za politicky motivovanou, nyní napsal, že má z rozsudku radost. Kauzu stejný soud nyní projednával podruhé, původně oba obžalované osvobodil. Nepravomocný rozsudek ale loni na podzim zrušil odvolací Vrchní soud v Praze.
Podle soudce Jana Šotta byl městský soud vázán pokyny odvolacího soudu, a proto ve středu doplnil některé důkazy. Šott se tak ve středu zabýval například přeměnou společnosti Farma Čapí hnízdo na akciovou a tím, zda změna nesouvisela s vyvedením společnosti z Agrofertu a následným získáním dotace. Z výpovědi ve středu slyšeného svědka ale podle Šotta vyplynulo, že šlo v holdingu o běžnou praxi.
Podle soudce je nepochybné, že Čapí hnízdo by bez pomoci Agrofertu nezískalo úvěry, nemělo financování z reklamy a nemohlo projekt realizovat, to ale podle něj automaticky neznamená, že byl spáchán dotační podvod.
Výhodnost projektu podle něj naopak svědčí o tom, že mělo jít původně o rodinné podnikání. „Oni nic neriskovali,“ řekl směrem k Babišovým rodinným příslušníkům, kteří akcie společnosti vlastnili. Spolupráci s Agrofertem navíc podle soudce společnost nezatajovala. I po provedení důkazů tak podle něj nebyly dostatečné důkazy o vině obou obžalovaných.
Šott ve středu znovu zmínil i svědka Jana Bareše, na jehož výpovědi z velké části loni postavil osvobozující rozsudek. Bareš v minulosti vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčlení. Odvolací senát sice Šottovi vyčítal, že jeho výpovědi přikládá větší váhu než jiným důkazům, Šott ale ve středu řekl, že výpověď v důležitých bodech obhajobu Babiše a Nagyové potvrzuje a zároveň ji nevyvrací ucelený řetězec důkazů.
Později před novináři odmítl, že by šlo o politické trestní stíhání – policie i státní zástupce podle něj odvedli pečlivou práci. Ve spise podle svých slov neviděl ani nějakou účelovost či snahu Babišovi uškodit.
Obžaloba stála na tom, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Vyplacením dotace podle obžaloby vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda 49,9 milionu korun.
Mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala avizoval, že v případě zprošťujícího rozsudku se žalobci zřejmě odvolají, počkají ale na písemné vyhotovení rozhodnutí. Případ by v takovém případě znovu projednával odvolací Vrchní soud v Praze.
Šaroch navrhoval stejné tresty
Státní zástupce Jaroslav Šaroch ve středu znovu navrhl pro Babiše tříletou podmínku s odkladem na pět let a peněžitý trest deset milionů korun. Stejný podmíněný trest požadoval i pro Nagyovou, která by podle něj měla zaplatit 500 tisíc korun. Šaroch to řekl ve své závěrečné řeči. Podle něj byla Farma Čapí hnízdo personálně i ekonomicky propojená s holdingem Agrofert a rozhodně nešlo o malý, nezávislý podnik, jak v žádosti o dotaci Nagyová tvrdila. Má za to, že společnost zároveň působila na stejném či sousedním trhu jako Agrofert.
Státní zástupce upozornil na sled událostí, kdy po letech nečinnosti byla společnost ZZN Pelhřimov z holdingu Agrofert přeměněna na akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele, které byly záhy prodány Babišovým rodinným příslušníkům. Později se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo. Tato skutečnost, ale i další důkazy ho vedou k tomu, že byla společnost vyvedena účelově kvůli získání dotace.
Šaroch se vyjádřil i ke kritice soudů, podle kterých se žalobci odklonili od podstaty případu. Místo toho, aby prověřovali, zda byla společnost Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčleněna účelově, totiž řešili, jestli byla skutečně malým a středním podnikem. Změna koncepce vyšetřování nastala poté, co bylo koncem roku 2019 obnoveno zastavené stíhání Babiše a Nagyové. Důvodem ale podle Šarocha byla snaha o zjištění, zda tvrzení Nagyové, že je Čapí hnízdo malý a střední podnik, je pravdivé a zda jím tedy mohla někoho uvést v omyl.
Kohoutek: Přeměna společnosti s prodejem firmy nesouvisela
Babiš na otázky médií před projednáváním neodpovídal. Později u soudu řekl, že na své předchozí výpovědi, kterou učinil na podzim 2022, trvá. Zopakoval, že projekt Čapí hnízdo byl vždy zamýšlen jako rodinný podnik. V rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který původní rozsudek zrušil, zaznamenal pochybnosti o důvodu převodu akcií. Vrchní soud také zkritizoval kvůli přístupu k nemoci jeho dcery Adriany Bobekové. Soud podle něj její onemocnění stigmatizuje. V reakci na rozhodnutí soudu pak uvedl, že má z rozsudku radost.
Krátce před trestním senátem vypovídala i Nagyová, uvedla, že ve své dřívější výpovědi řekla vše, na co si ve vztahu k projednávané věci vzpomněla.
Před soudem, který krátce po jedenácté hodině ukončil dokazovaní, vypovídal jako svědek Tomáš Kohoutek, bývalý člen představenstva společnosti ZZN Pelhřimov, která patřila do koncernu Agrofert a prodala Babišově rodině akcie společnosti. Přeměna společnosti na akciovou na majitele podle něj s prodejem firmy nesouvisela, uvedl, že změnou se zvýšila využitelnost firmy. Společnost podle něj byla historicky nepotřebná a od roku 2000 nevyvíjela činnost. Nevzpomněl si, kdo změnu formy společnosti navrhl.
Obhájci: V kauze se nic nezměnilo
Podle znalce Jaroslava Šantrůčka, který zpracoval posudek pro obhajobu, Farma Čapí hnízdo odpovídala malému projektu podle podmínek pro získání dotace. Ke konci roku 2008 měla hodnotu asi 1,2 milionu eur, hodnota obratu činila 80 tisíc eur a zaměstnávala jednoho člověka. Společnost tak podle něj spadala do kategorie mikropodniku.
Další znalec Vítězslav Hálek uvedl, že Farma Čapí hnízdo nebyla ekonomicky schopna projekt realizovat bez vztahů s Agrofertem. Projekt byl podle něj neživotaschopný. Čapí hnízdo podle něj pro získání dotace pro malé a střední podniky nesplňovalo podmínku nezávislosti, protože bylo s Agrofertem mimo jiné ekonomicky propojené. Vyjadřoval se také k problematice relevantních trhů. Babiš v reakci uvedl, že Hálkovy posudky jsou účelové, dělá podle něj „posudky na objednávku“. Zmínil jeho údajná pochybení v jiných případech. Nagyová uvedla, že Hálek hodnotí problematiku z pohledu roku 2019, v roce 2008 ale byla situace jiná.
Advokáti Babiše a Nagyové Michael a Josef Bartončíkovi v závěrečných řečech uvedli, že se i po středečním výslechu znalců a nového svědka nic nezměnilo. Bartončík také zpochybnil závěry znalce Hálka. Znalec podle Bartončíka odpovídal na právní otázky, například ohledně propojenosti firem. Věnovat se ale podle něj měl pouze ekonomickému pohledu. To, že byla Farma Čapí hnízdo ekonomicky propojena s Agrofertem, byl podle Bartončíka fakt, o kterém poskytovatel dotace věděl. Pokud ho považoval za nelegální, neměl dotaci udělit, řekl advokát.
Rozhodnutí trestního senátu ovlivnila Barešova výpověď
Trestní senát městského soudu před více než rokem rozhodl, že se neprokázalo, že by Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci. Odkázal především na zmíněný výslech svědka Bareše. Bareš také před soudem řekl, že ho Babiš ujistil, že má zájem v projektu pokračovat, i kdyby společnost dotaci nezískala.
Agrofert, jenž Babiš později vložil do svěřenských fondů, a Farma Čapí hnízdo si navíc podle soudu vzájemně nekonkurovaly na stejných či sousedních trzích, což hraje roli při posouzení propojenosti podniků. Aby společnost Farma Čapí hnízdo neměla na dotaci nárok, muselo by totiž být podle soudu prokázáno působení propojených společností na stejném či podobném trhu.
Odvolací soud namítal, že byly opomenuty důkazy
Nepravomocný rozsudek loni v září zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. Mimo jiné uvedl, že osvobozující verdikt měl vady, které odvolací senát nemohl sám napravit. Postup trestního senátu při zpracování důkazů byl podle odvolacího soudu „nepřesvědčivý, nedůsledný a neúplný“. Městský soud podle něj některé důkazy pominul, k jejich hodnocení přistupoval selektivně a nepodrobil je komplexnímu hodnocení. To podle odvolacího soudu vedlo až k „hypotetickým závěrům“. Napadený rozsudek tak obsahoval rozpory a zjištění, která podle vrchního soudu vyznívají nelogicky.
Městský soud by se podle odvolacího senátu měl například důsledněji zabývat tím, jakou měl zamýšlený projekt ekonomickou perspektivu. Musí podle něj znovu vyslechnout zpracovatele znaleckých posudků. Odvolací soud také podřízenému soudu vyčetl, že Barešově výpovědi přikládal příliš velkou váhu a nehodnotil ji jako rovnocennou s ostatními důkazy. Městský soud podle vrchního soudu dostatečně nevyřešil otázku, zda obžalovaní účelově vytvořili podmínky pro získání dotace vyčleněním společnosti z Agrofertu. V usnesení ale odvolací senát městský soud nezavázal ke konkrétnímu rozhodnutí.
Policie se případem zabývala od roku 2015. Babiš s Nagyovou byli stíháni od roku 2017. Někdejšího premiéra musela ke stíhání několikrát vydat Poslanecká sněmovna. Nejprve v září 2017, následně v lednu 2018 v novém složení a naposledy v březnu 2022. Pražský městský soud případ začal poprvé projednávat v září 2022.
