Společníci malých společností s ručením omezeným postižených dopady epidemie budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně stejně jako OSVČ, rozhodla sněmovna. Odmítla ale návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Poslanci také rozhodli o tom, že strážníci získají nárok na odchodné nebo o vzniku online finančního úřadu.
Sněmovna odmítla návrh Senátu dávat bonus přímo z rozpočtu
Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 korun denně, rozhodla sněmovna po rozsáhlé debatě plné sporů. Odmítla ale návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu. Senát chtěl tímto návrhem zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.
Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců.
Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje. Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu.
„My se můžema bavit o té spoluúčasti, která nemusí být třeba 70:30 ale může být třeba u menších obcí 90:10. Není toto lepší cesta, kde podpoříme a pomůžeme investice tam kde podpořit můžeme? Je to jediná zákonná cesta,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Předlohu ve znění schváleném sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Strážníci budou dostávat odchodné
Sněmovna dále rozhodla, že strážníci získají nárok na odchodné. Zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.
Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.
Senát neúspěšně navrhoval mimo jiné vyškrtnutí věkové hranice 50 let. Chtěl také, aby se odchodné nedanilo. Strážníkům navíc mělo podle odmítnutých senátních úprav stačit střední vzdělání s výučním listem, nyní zákon požaduje maturitní vzdělání.
V Radě ČT usednou Lipovská, Matocha a Veselý
Sněmovna také zvolila do Rady České televize ekonomku Hanu Lipovskou, novináře Pavla Matochu a moderátora Lubomíra Veselého známého pod jménem Luboš Xaver Veselý.
Poslanci vybírali do televizní rady v druhém kole tajné volby ze šestice kandidátů. Dalšími kandidáty byli psycholog Ivan Douda, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý a předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma.
Vznik on-line finančního úřadu má zelenou
Ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila dolní komora novelu daňového řádu, která umožní především občanům, aby si mohli spravovat své daňové záležitosti s finančním úřadem on-line z domova nebo kanceláře. Sněmovna už jednou novelu daňového řádu s touto novinkou schválila, Senát ji ale poté vrátil s pozměňovacími návrhy. Při opakovaném hlasování před měsícem se už pro její schválení nenašel dostatek hlasů.
U předchozí novely vyvolával spory a kritiku opozice hlavně návrh na delší lhůtu pro vracení odpočtů na dani z přidané hodnoty. Ta měla být místo nynějších 30 dní dlouhá 45. Lhůta u nadměrných odpočtů sice zůstane zachovaná, ale nesporné části nadměrného odpočtu bude finanční správa vracet až po zahájení kontroly. I tak to ale může být u nesporných částek dříve, než uplyne 30 dnů.
Hlavním cílem novely je vytvořit podmínky pro vznik portálu MOJE daně, tedy MOderní a JEdnoduché daně. Portál umožní on-line vyřizování daňových záležitostí s finančním úřadem. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé by měli mít lepší přehled o svých daňových povinnostech. Ministryně Schillerová označuje projekt MOJE daně za vlajkovou loď ministerstva financí.
Zrušení daně z nabytí nemovitosti má podporu
Sněmovna rovněž podpořila vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Byl tak propuštěn k dalšímu čtení. Daň z nabytí upravuje zákonné opatření Senátu z roku 2013. Předchozí návrhy zrušit toto opatření a s ním i tuto daň v dolní komoře neuspěly, a to ani loni, kdy to navrhl přímo Senát. O zrušení daně se opakovaně snaží opoziční ODS. Naposledy s tímto návrhem přišla loni SPD a vláda ho odmítla.
Novela by měla mít zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji někdo již zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr během prosince 2019 nebo později.
V současnosti platí čtyřprocentní daň z nabytí nemovitostí kupující. Státu daň ročně vynáší kolem 13 miliard korun podle toho, kolik nemovitostí se v daném roce prodá. Loni z ní stát vybral téměř 14 miliard korun.
Jednání začalo ostrou kritikou
Jednání provázela i ostrá slova. Poslankyně ODS Jana Černochová přirovnala ve sněmovně ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) kvůli jeho výrokům o Izraeli k nacistům. Kritizovala Zaorálkovo srovnání izraelských plánů na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu s osudy bývalého Československa v minulém století.
Zaorálek se proti slovům Černochové ohradil. Ta se po debatě Zaorálkovi jako poslankyně omluvila. Jako občanka si názor ponechá, uvedla.
Maříkovou poslanci nevydali
Poslankyni SPD Karlu Maříkovou dolní komora k trestnímu stíhání nevydala. Mandátový a imunitní výbor už dříve doporučil plénu, aby policejní žádosti nevyhovělo. Poslankyně loni v lednu přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti.
Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138. Verdikt Sněmovny ovšem neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.