Skončil první den voleb do Poslanecké sněmovny. Hlasování začalo ve 14 hodin a volební místnosti se na noc zavřely ve 22 hodin. V sobotu ještě bude možné přijít k volbám od 8 do 14 hodin. První den se ve většině okrsků pohybovala účast mezi 20 a 40 procenty, zájem je větší než při předchozích sněmovních volbách. Hlasovat mohou všichni občané České republiky, kterým bude nejpozději v sobotu 18 let.
Skončil první den voleb. Poslance bude možné vybírat ještě v sobotu
UDÁLOSTI: Začaly volby do sněmovny (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Volby do Poslanecké sněmovny 2021
- 8:53
Slovenský tisk hodnotí výsledek voleb v Česku jako naději pro střední Evropu. Povolební vývoj v zemi ale podle slovenských médií ovlivní hospitalizace prezidenta Zemana.
- 8:24
Redaktor ČT Petr Vašek předpokládá, že do nové sněmovny pošle vláda návrh státního rozpočtu v podobné podobě, v jakém byl ve staré. Ve sněmovně mu ale hrozí velké změny.
- 7:00
Podle ústavního právníka Jana Kuklíka má veřejnost právo vědět, jaký je zdravotní stav prezidenta, který nyní hraje důležitou roli při sestavování nové vlády.
Ačkoli někteří lidé, zejména ti s nařízenou karanténou kvůli covidu-19, volili již v minulých dnech či hodinách, pro většinu voličů začaly letošní sněmovní volby v pátek ve 14 hodin. Každého poučit, kam má přijít hlasovat, je povinností radnice. Ta měla také za úkol doručit všem volební lístky.
Volit je možné celkem čtrnáct hodin – v pátek byly volební místnosti otevřené po osm hodin mezi 14. a 22. hodinou, v sobotu se ještě otevřou na šest hodin mezi 8. a 14. hodinou. Až potom začne sčítání hlasů – přes noc musí volební urny zůstat zapečetěné.
V pátek se začaly volební místnosti plnit bezprostředně po druhé hodině. Někde se před plentami, kde se upravují volební lístky, vytvořily dlouhé fronty, které ale většinou brzy opadly. Další větší nápor zažily volební místnosti kolem půl sedmé. S čekáním museli voliči počítat zejména v turistických lokalitách – na Šumavě či v Jizerských horách, ale i v lázeňském okrsku v Karlových Varech – kam přicházelo kromě místních obyvatel mnoho lidí s voličskými průkazy.
Do volební místnosti v Horské Kvildě přišlo podle zapisovatele volební komise Daniela Kaifera již v první hodině hlasování devatenáct voličů, z nich však jen čtyři místní. „Byli tady lidé z Ústeckého, Moravskoslezského, Libereckého kraje i z Prahy,“ poznamenal.
Díky lidem s voličskými průkazy – turistům či chatařům – by v některých malých obcích, jako je patnáctihlavá Vysoká Lhota na Vysočině, mohla lokální účast překročit sto procent. „Toto první den a dá se říct na začátku, to tady ještě nebylo,“ poznamenal lhotský starosta František Plášil.
I když zejména v menších okrscích přišlo první den i přes polovinu oprávněných voličů, většinou hlásily komise v pátek večer účast mezi 20 a 40 procenty. V Praze hovořily některé radnice o účasti poloviny voličů. Stalo se tak podle mluvčího městské části Jiřího Bigase v některých okrscích Prahy 4; polovina voličů dorazila k volbám i v Praze 12.
Účast přes 50 procent zaznamenaly již první den voleb také pardubické Ohrazenice, kde ale lidé kromě hlasování o poslancích přicházeli do volebních místností také kvůli referendu o Zelené bráně. V Jihočeském, Moravskoslezském či Ústeckém kraji dosáhla účast do pátečního večera přes 30 procent, ve Zlínském kraji byla kolem 40 procent. V Plzeňském kraji zaznamenali úředníci dohlížející na průběh voleb zatím účast kolem 18 až 27 procent, uvedl Jan Nový z krajského úřadu.
Hlasuje se v pivovaru, sauně i nemocnicích a věznicích
Obvykle chodí lidé hlasovat do škol nebo na úřady, ale třeba v Praze 6 se v jednom z okrsků volí i v kavárně. V Náchodě mají více kuriózních volebních místností, jedna je v pivovaru, další mezi exponáty v budově muzea. V Arnolticích se volí v obchodě se smíšeným zbožím, v Lukách pod Medníkem v hasičské zbrojnici, v Dlouhé Vsi na Rychnovsku v sauně a v některých dalších obcích třeba v šatně na fotbalovém stadionu nebo na nádraží.
Volí se i v jihomoravských obcích, které v červnu poničilo tornádo. Ve třech z těchto obcí se letos kvůli následkům živlu konají sněmovní volby na jiném místě, než bývalo obvyklé. Například v Moravské Nové Vsi přicházejí voliči do jídelny mateřské školy, zatímco dříve se volilo na základní škole. Ovšem i na budově školky jsou ještě patrné škody – stále pokračují práce na fasádě.
Hlasování ve volební místnosti v Moravské Nové Vsi
Poměrně velký zájem o hlasování zaznamenala nemocnice v Ústí nad Labem. K volbám se přihlásilo 26 jejích pacientů a stejný počet pacientů přidružené nemocnice následné péče v Ryjicích. Podle zapisovatelky z volební komise Petry Hadašové hlasovalo při minulých volbách okolo deseti až 15 pacientů. „Tento rok jsme se museli rozdělit na dvě části, protože chce volit spousta pacientů,“ podotkla.
Volí se i ve věznicích. V té rapotické mělo o hlasování zájem 327 odsouzených. Část z nich však nakonec hlasovat nemohla. Neměli platné osobní doklady.
Volby do Poslanecké sněmovny se tradičně těší poměrně vysoké volební účasti, více lidí obvykle chodí jen k prezidentským volbám. Před čtyřmi lety přišlo 61 procent oprávněných voličů, o čtyři roky dříve 59 procent, v 90. letech bývala účast dokonce zhruba tříčtvrtinová. Naproti tomu poslední volby do obecních zastupitelstev přilákaly jen necelou polovinu voličů, loni přišlo volit krajské zastupitele 38 procent lidí, kteří hlasovat mohli. Senátory chodí obvykle volit sotva pětina oprávněných voličů.
Hlasování v porodnici ve Zlíně
Hlasovali předsedové parlamentních stran i prezident
Příkladem v účasti u voleb zpravidla jdou vrcholní politici. Do volebních místností brzy po jejich otevření přišli místopředseda Poslanecké sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura, který hlasoval v pražském Břevnově, a předseda Pirátů Ivan Bartoš, jenž volil v Ústí nad Labem. V Praze-Libni volila nedlouho po nich také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, v Mladé Boleslavi vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček.
Předseda nynější vlády Andrej Babiš (ANO) hlasoval odpoledne v Litoměřicích, nedlouho po něm v Českých Budějovicích i předseda KSČM Vojtěch Filip a v Kolíně předseda STAN Vít Rakušan. Před pátou hodinou odpoledne přišel do volební místnosti v Brně předseda ODS Petr Fiala. V Rokytnici u Přerova volil předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Volil i prezident republiky Miloš Zeman, který hlas odevzdal do přenosné schránky přímo na lánském zámku.
Informace o odvolaných kandidátech jsou ve volebních místnostech
O hlasy voličů se uchází 22 politických stran, hnutí a volebních koalic a na jejich kandidátních listinách figuruje 5242 kandidátů. Některé strany ještě po vytištění volebních lístků své kandidáty stáhly, informaci o tom si voliči přečtou přímo ve volebních místnostech.
Odvolané kandidáty by neměli voliči kroužkovat, z ostatních si mohou vybrat nejvýše čtyři. Kdyby jich někdo zakroužkoval více, započítal by se pouze jeho hlas pro stranu, ale preferenční hlasy pro kandidáty nikoli. Na rozdíl od minulých voleb, kdy Nejvyšší správní soud dodatečně upravil výsledky, když vyšlo najevo, že některé komise správně nezapočítaly všechny přednostní hlasy, jsou letos všechny volební lístky vytištěné pouze na jedné straně, odpadá tedy problém s otáčením. Lístky jsou ovšem vytištěné na větším formátu, a kde je to potřeba, jsou kandidáti uvedeni ve dvou sloupcích.
Před čtyřmi lety se ve volebních místnostech občas stalo, že lidé nevhodili do urny hlas v hlasovací obálce, kterou dostali ve volební místnosti, nýbrž v modré obálce, v níž si přinesli soubor lístků. Takový hlas je ovšem neplatný.
Události: Jak kroužkovat preferenční hlasy (zdroj: ČT24)
K samotnému hlasování by si měli voliči vzít lístky, které jim radnice doručila, ale volební komise jsou připravené i na to, že si je někdo nepřinese a mají připravené náhradní sady. Bez výjimky ale musí každý, kdo chce volit, komisi předložit občanský průkaz nebo pas. Tento doklad musí být platný. Kdo zjistí až na poslední chvíli, že mu občanský průkaz propadl a nemá ani platný pas, nemůže po páteční 18. hodině již získat náhradní. Předtím to bylo možné na ministerstvu vnitra za tisícikorunový poplatek.
Pro toho, kdo jde hlasovat mimo svůj volební okrsek, je nezbytný i voličský průkaz. Ten bylo možné si vyřídit do středy. Kdo tak neučinil, může volit pouze tam, kde je přihlášen k trvalému pobytu.
Kromě dokladů si nesmí voliči zapomenout respirátory či nanoroušky. Vláda schválila pro volební místnosti obdobná hygienická pravidla, jaká platí v jiných veřejných uzavřených prostorách. Lidé by tedy měli mít nasazený respirátor, který sejmou pouze na výzvu komise pro kontrolu totožnosti, při příchodu si dezinfikovat ruce a dodržovat rozestupy. V případě, že přijde někdo bez respirátoru, měl by být po dobu svého hlasování v místnosti jen s komisí, ostatní voliči by tedy museli čekat venku, než odejde a komisaři místnosti dezinfikují. Podle náměstka Vokáče ale přicházeli lidé bez respirátoru v pátek jen zřídka.
Zakryté dýchací cesty musí mít i členové komisí. Policie po začátku voleb zasahovala v Pardubicích – přivolal ji předseda komise, jejíž zapisovatelka si roušku nechtěla vzít. Nakonec žena v komisi zůstala, ale odsedla si od ostatních jejích členů na dvoumetrovou vzdálenost.
Podle Vokáče jsou volby zatím docela klidné. Přesto se vyskytly i incidenty, které nesouvisely s rouškami. V Brně dohlíželi na chování lidí před jednou místností v centru města strážníci. Lidé museli čekat v dlouhé frontě, byli nervózní a volební komisaři si stěžovali, že jim nadávali.
Události: Jak se bude volit (zdroj: ČT24)
O přenosnou schránku je možné požádat i v době voleb, nikoli však při covidu
Česko i letos připouští pouze osobní hlasování, není tedy možné hlasovat korespondenčně nebo například elektronicky. Lidé, kteří jsou v zahraničí, mohou volit na zastupitelském úřadě České republiky. Kdo v zahraničí žije dlouhodobě, měl by být zapsán na stálém zvláštním seznamu voličů – kdo na něm dosud nebyl, měl letos příležitost zapsat se do 29. srpna. Kdo je například na dovolené, může i na velvyslanectví přijít s voličským průkazem. Na některých zastupitelských úřadech se po zahájení hlasování vytvořily fronty, ale podobně jako ve volebních místnostech v Česku se postupně rozpustily.
Podle ministerstva zahraničí je mezi Čechy, kteří žijí v zahraničí, letos o volby mimořádný zájem. O voličské průkazy zažádalo na zastupitelských úřadech 2418 lidí, což je zhruba o polovinu více než při prezidentských volbách před třemi lety. V Bratislavě, Londýně i Berlíně se na ambasádách tvořily i fronty.
Fronta na volby před velvyslanectvím v Londýně
Před velvyslanectví v hlavním městě Německa čekali lidé zprvu až desítky minut. Přibližně po hodině se ale situace uklidnila. Na délku fronty měla vliv i hygienická opatření, voliči museli dodržovat rozestupy, k čemu jim sloužili značky na podlaze.
Složitější než obvykle byla příprava voleb pro diplomaty v Rusku, kde je po jarní diplomatické roztržce kvůli Vrběticím méně zaměstnanců. Podle velvyslance Vítězslava Pivoňky se na voliče, kteří přicházeli, zaměřila ruská policie. „Z titulu ne spřátelené země jsme opakovaně zaznamenali zvýšené bezpečnostní kontroly návštěv,“ poznamenal. Podle vedoucí konzulárního oddělení se ochlazení vztahů projevilo i snížením počtu voličů, zapsaných ve zvláštním seznamu v Moskvě. Když se naposledy volilo na zastupitelských úřadech – to bylo při druhé kole prezidentských voleb v roce 2018 – na něm bylo 202 lidí, nyní jen 77. Z nich přišla zatím volit asi třetina, další dvě desítky lidí hlasovali v Moskvě s voličskými průkazy.
Jako první mohli hlasovat díky časovému posunu Češi v Brazílii a Argentině, a to už od čtvrtečních 19:00 středoevropského letního času. O hodinu později se otevřely volební místnosti na úřadech na Kubě, východním pobřeží USA a v Kanadě. Všechny hlasy musí být odevzdány do sobotních 14 hodin, kdy končí hlasování v ČR.
Hlasování na ambasádě ČR v Bruselu
Volit je nicméně možné i mimo volební místnosti. Kdo do nich nedokáže dojít, může telefonicky požádat o přenosnou volební schránku. Před začátkem voleb je možné zatelefonovat na radnici, v jejich průběhu je potřeba kontaktovat přímo okrskovou volební komisi. To však neplatí pro lidi, kteří mají nařízenou karanténu či izolaci kvůli covidu-19. Ti si mohli objednat přenosnou schránku pouze do čtvrtečního večera.
Letošní volby přicházejí po dvou desetiletích s pozměněným volební systémem. Ústavní soud počátkem roku zrušil dosavadní systém, podle nějž se přepočítávaly hlasy na mandáty od voleb v roce 2002 (tedy celkem pětkrát). Soudcům se nelíbilo, že dosavadní systém vykazoval některé většinové prvky, ale jednotlivé volební kraje byly různě velké. V důsledku byly znevýhodněny menší strany. Nový přepočet, na němž se shodli poslanci i senátoři, by měl přesněji reflektovat poměry hlasů v urnách.
Relevantní výsledky budou v sobotu večer
Ačkoli bude Český statistický úřad zveřejňovat výsledky průběžně podle toho, jak je budou doručovat jednotlivé komise, zdůraznila jeho místopředsedkyně Eva Krumpová, že vypovídající budou až pozdě odpoledne nebo večer. Očekává však, že v prvních volebních okrscích budou mít komisaři sečteno již kolem půl třetí odpoledne. „My je zveřejňujeme okamžitě poté, co je obdržíme,“ dodala.
Zdůraznila, že jsou členové okrskových komisí důkladně proškoleni a statistici je nabádají, aby pracovali pečlivě a kvalitně, a ne ve snaze mít sečteno co nejrychleji. Pečlivost komisí je totiž při sčítání klíčová. „Jsou zodpovědné za to, že bude hlas řádně započten a předán Českému statistickému úřadu. Okrsková volební komise přinese v zapečetěné obálce výsledky hlasování. Na zápise jsou podepsáni všichni členové okrskové volební komise,“ zdůraznila Krumpová.
Samotný úřad má podle ní na zpracování výsledků „vše odladěno a připraveno“. Kdyby se přesto něco stalo, ujistila místopředsedkyně úřadu, že je připravena řada krizových scénářů a variant, „abychom byli schopni přejímat výsledky“.
Volby doprovází i 24 referend
Souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny se koná také 24 místních referend. Lidé se v nich vyjádří například ke kácení stromů, plánům na rozšíření lomu nebo k chystaným dopravním stavbám.
Místní referendum je platné, když v něm hlasuje nejméně 35 procent oprávněných voličů a jeho výsledek je pro komunální politiky závazný, pokud určitou odpověď zvolí nejméně 50 procent hlasujících, kteří zároveň představují alespoň 25 procent všech oprávněných voličů.
Kvůli těmto limitům obce často spojují lidová hlasování s volbami. Souběh je ale pouze časový – v referendech tedy je možné hlasovat v pátek do 22 hodin, a potom v sobotu od 8 do 14 hodin. Musí se však konat v oddělené místnosti, respektive před jinou komisí než volby.