Svědectvím pobytu sovětské armády v Česku po třiceti letech je řada opuštěných budov. Mnohé zchátralé areály se kvůli chybějícím financím na opravu stále nacházejí ve špatném stavu. Leckde se situace ale lepší. Část vojenských objektů po úpravách našla nové uplatnění jako byty, sklady nebo sociální ústavy.
Školy, rezervace nebo atomové muzeum. Chátrající sovětské areály nacházejí nový účel
Ralsko na Českolipsku je jednou z lokalit, které byly pobytem sovětských vojsk nejvíce zatížené. V tamním bývalém vojenském prostoru připomíná okupační armádu i po třiceti letech řada ruin.
Ačkoliv některé budovy stále stojí, jiné jsou v havarijním stavu nebo už se dávno zřítily. Pomalu ale mizí. Liberecký kraj, který v roce 2007 převzal část bývalého vojenského prostoru od státu, chystá demolici sedmnácti objektů.
Sanace
Na projekt za 42 milionů korun chce získat dotaci. O řešení situace přitom usiluje i samotné město Ralsko. „Snažíme se investovat do revitalizace, situace se zlepšuje, ale na můj vkus pomalu,“ tvrdí starosta Miloslav Tůma (ANO). Největší překážkou pro další rozvoj je podle něj dopravní infrastruktura.
„Když se sem snažíme dostat nějakého investora, tak první, co ho zajímá, je dopravní napojení,“ posteskl si Tůma. Před dvěma lety vybudovali v Ralsku novou mateřskou školu. Město připravuje také rekonstrukci budovy bývalé sovětské školy, zchátralý objekt chce proměnit v komunitní dům. Prostor by měl sloužit pro společenské a občanské aktivity.
Území Ralska má navzdory působení armády velký turistický potenciál - nedotčenou přírodu s řadou přírodních památek. Je přitom jedním z mnoha dalších vojenských prostorů, které jsou třicet let po odchodu sovětských vojáků rekonstruovány pro nové účely.
Pratuři a fitko
Velká základna sovětských vojsk byla také v Milovicích na Nymbursku. V části bývalého vojenského areálu je nyní rezervace velkých kopytníků. Se dvěma stády divokých koní ji obývají i zubři a pratuři.
Nový účel získaly také posádkové budovy ve Vysokém Mýtě, kde pobývalo kolem šesti tisíc sovětských vojáků. Historické kasárny ještě z dob Rakouska-Uherska byly místní radnicí přeměněny na byty, kanceláře, fitcentrum nebo základní školu.
Většinu vojenských areálů v Pardubickém kraji, kde před rokem 1989 sídlily sovětské posádky, využívají zejména města a firmy. Ve špatném stavu je přitom jen malá část z nich, některé slouží také vojsku nebo celníkům.
V dobrém stavu jsou například vojenské domy v Lázních Bohdaneč. Část patří české armádě, stará dragounská kasárna slouží jako městské byty a ze štábu vznikla škola. V Klášterci nad Orlicí zase rozsáhlý armádní areál využívá celní správa. Jeho druhou část přitom získala obec. Ta je naopak ve špatném stavu, opravy by ale byly příliš nákladné.
Stejně je na tom také zámek ve Zdechovicích. Obec se jej sice snaží alespoň udržovat, přesto se stropy v několika místnostech propadly. „Letos chceme čtyři z pěti stropů doplnit a později pokračovat,“ tvrdí starosta Radomír Stříška.
Z vrtulníkové základny dopravní podnik
Jedním z problémů při revitalizaci někdejších vojenských objektů často bývá nedostatek peněz. Příkladem je zchátralý objekt bývalé vrtulníkové základny v Olomouci-Neředíně. Na tamním letišti v letech 1968 až 1990 bylo zhruba pět desítek vrtulníků včetně obřích transportních helikoptér.
Sovětská armáda v Neředíně využívala 25 objektů, z nichž většina po jejím odsunu zůstala nevyužita a dlouhá léta chátrala. O jejich využití není rozhodnuto ani po třech desítkách let po jejím odchodu. Radnice původně počítala s tím, že tam vybuduje podnikatelskou zónu, nyní však zvažuje i stavbu depa pro vozidla olomouckého dopravního podniku.
Sklad jaderné munice přetvořen na muzeum
Odstranit následky působení sovětské armády se podařilo také v jednom z nejstarších gymnázií v Česku. Krupské gymnázium se nachází v sousedství baziliky Panny Marie Bolestné, do jeho oprav investovalo litoměřické biskupství desítky milionů korun. Zpustošený naopak zůstává blízký objekt špitálu a chátrající jídelna vojáků. Opraveny jsou vnitřní prostory školy, fasáda budovy a střecha.
„Samozřejmě, že dodnes jsou zde stále patrné stopy po letech devastace za socialistického režimu. Nejvíce se mi zobrazuje pohled na notně zarostlý dvůr jezuitské rezidence, kde býval takzvaný buzerplac,“ okomentoval stav areálu Dominik Faustus z litoměřické diecéze.
Další specifické využití má například bývalý sklad sovětské jaderné munice u Míšova na Plzeňsku. Už sedm let v něm Nadace Železná opona provozuje Atom muzeum, které návštěvníkům představuje historii jaderného zbrojení. Obec aktivitu vítá, protože expozice vábí do oblasti turisty.