Školky zůstanou otevřené, na první stupeň základních škol budou možná chodit jen děti zdravotníků

Mateřské školy zůstanou otevřené i ve středu, kdy začnou platit nová opatření proti šíření koronaviru, která připravila vláda. Hrozí ale přechod prvního stupně základních škol na distanční výuku. Po jednání tripartity to řekli prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a předseda odborů Josef Středula, kterým zástupci vlády představili nová připravovaná opatření. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) i resort školství však daly najevo, že by zřejmě po uzavření škol zůstalo v provozu několik tříd, kam by chodily děti zdravotníků. Přesnou podobu opatření kabinet schvaluje na schůzi, která začala v 17 hodin, a představí následně na tiskové konferenci.

„Byli jsme ujištěni, že školky nebudou uzavřeny z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Co se týká škol, tak bylo potvrzeno, že první stupeň je jedním ze zdrojů šíření, protože dochází ke kontaktu s rodiči a jinými, kteří jsou nositeli, a přenos je jasný,“ uvedl po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) poté potvrdila ČT, že uzavření prvního stupně je jednou z variant. Míní však, že by některé školy mohly zůstat otevřené, aby tam mohly chodit děti zdravotníků. Podobně se vyjádřila mluvčí ministerstva školství. Podle ní by pro děti zdravotníků, ale i policistů nebo hasičů zůstaly otevřené spádové školy, kam by dále chodily, kdyby vláda první stupně zavřela.

Zástupci vlády na tripartitě přesný seznam nových opatření ještě nepředstavili, podle prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Hanáka ale ze slov ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) během jednání vyplynulo, že „určitě budou nutné roušky ve veřejných prostorech – zastávkách veřejné dopravy a dalších podobných prostorech“. 

Nahrávám video

Zavření škol by ochromilo nemocnice, zní od politiků i zdravotníků

Zachování prezenční výuky pro děti zdravotníků na prvním stupni základních škol by vyhovělo námitkám, které již zazněly z krajů i nemocnic. Zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) míní, že by úplné uzavření škol nemocnice v regionu – který je pandemií vážně zasažen, uherskohradišťský okres má nejvyšší počet nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel v celé republice – těžce zasáhlo.

„Náš největší personální problém je v tom, abychom udrželi lidi v práci,“ zdůraznil. Kdyby zůstaly doma děti z prvního stupně, znamenalo by to podle něj odliv stovek zaměstnanců, zejména zdravotní sestry by se doma musely starat o děti. Nemocnice ve Zlínském kraji se přitom s nedostatkem personálu potýkají již nyní kvůli nákaze mnoha pracovníků. Zlínská i uherskohradišťská nemocnice již nyní volají o pomoc například své bývalé zaměstnance.

Také vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Balík varoval, že nemocnice by přišla až o 30 procent zaměstnanců, kdyby museli zůstat s dětmi doma. Případný takový krok charakterizoval termíny „kritický problém“ a „kudla do zad všem pracujícím zdravotníkům“. „Myslím si, že vláda bude mít na svědomí o dost více mrtvých, protože o pacienty se nebude starat kvalifikovaný personál, pokud k tomu opravdu dojde,“ podotkl.

Z jiného úhlu hodnotí možný krok vlády kantoři. Uzavření prvního stupně základních škol je podle jejich ředitelů momentálně zvládnutelné na několik dnů. Kdyby však měla distanční výuka trvat měsíce, přineslo by to podle nich komplikace. Otázkou navíc je například to, jak se budou nejmenší děti, které ještě neumějí číst ani psát, přihlašovat na školní účty. „Prvňáčka nemáme šanci toto naučit. Na klávesnici nenajde některé znaky,“ poukázal ředitel ZŠ Matiční v Ostravě Vladimír Matuš. 

Opatření nejméně na dva a půl týdne

Že v pondělí projednají nová opatření, avizovali členové vlády v neděli. Premiér Babiš upřesnil, že začnou platit od středy. Vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že se mají týkat spíše shromažďování lidí a že by chtěl ekonomiku udržet v chodu. Také Babiš řekl, že nechce dělat tak rozsáhlou uzávěru jako na jaře, „protože první vlna nás stála 200 miliard“. Připadá v úvahu ale například zákaz podávání alkoholu v restauracích. V pondělí řekla ministryně Schillerová, že jednou z možností je i další posun povinné zavírací hodiny, která je nyní ve 20 hodin.

Nová opatření budou patrně platit tři týdny, možná dva a půl týdne. Podle Hanáka a Středuly skončí před dalším jednáním tripartity, které má proběhnout 2. listopadu.

Vláda vyhlásila nový balík opatření, která mají zpomalit šíření koronaviru, minulý čtvrtek, část z nich platila od pátku, zbytek od pondělí. Jde mimo jiné o stanovení maximálního počtu dvou lidí, kteří mohou společně jít na nákup, a uzavření muzeí, divadel, zoologických zahrad, ale i vnitřních sportovišť a další kroky zaměřené proti shromažďování většího množství lidí.

Reagovala tehdy na to, že počet lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru, poprvé překročil pět tisíc za den. V následujících dnech se ale situace vůbec nezlepšila, od pátku do neděle přibylo přes 15 tisíc nových případů, z toho v pátek jich bylo více než osm tisíc. Na taková čísla reagoval kabinet přípravou další vlny restrikcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...