Guvernér České národní banky Jiří Rusnok končí v čele tohoto orgánu, který mimo jiné vykonává dohled nad finančním trhem. V Interview ČT24 bilancoval své působení i hodnotil možný vývoj inflace a příčiny současného zvyšování spotřebitelských cen. Přiblížil také atmosféru na středečním jednání rady České národní banky (ČNB), která zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent.
Šetřete, radí odcházející guvernér ČNB Jiří Rusnok
Interview ČT24: Guvernér České národní banky Jiří Rusnok (zdroj: ČT24)
„Trochu jsme se hádali, ne nějak dramaticky,“ popsal Rusnok atmosféru během jednání rady ČNB. Pro rozhodnutí zvýšit úrokovou sazbu hlasovalo pět ze sedmi členů rady.
Cílem zvýšení úrokových sazeb je podle něj snaha zastavit „inflační očekávání“, tedy přesvědčení lidí, že inflace bude pokračovat neomezeně dlouho. Podle něj má toto rozhodnutí vyslat lidem vzkaz: „Neutrácejte, šetřete. Raději si ten výdej rozmyslete. Na základě toho vám banky alespoň trochu zvýší vkladové úroky,“ říká Rusnok. Podle něj jde některé nákupy odložit.
„Ta situace je jasná, prožíváme bezprecedentní inflační tlaky a navíc jsme v situaci země, která je relativně malá, velmi otevřená a má vlastní měnu, jejíž kurz je také pod určitým tlakem. Trh má tendenci tyto měny dávat na vedlejších kolej, protože je doba, kdy se odchází z rizikovějších teritorií. Oslabení měny nám nevyhovuje v boji s inflací, potřebujeme, aby tento kanál nebyl dalším dodatečným kanálem zvyšování těch tlaků,“ zdůvodnil svůj hlas pro zvýšení úrokové sazby Rusnok.
Krize bez ruského plynu
Podle odcházejícího guvernéra ČNB by výrazná krize nastala v případě, že by Rusko ukončilo dodávky plynu a ropy do Evropy. „Nejsme rozhodně připraveni. Podniky budou mít problémy. Bude záležet na tom, jaké najdeme alternativní zdroje. HDP bude menší o několik procent, bude skutečná krize. Bude to bolet. Minimálně jednu nebo dvě zimy to bude bolet,“ vykresluje takovou eventualitu Rusnok.
Pokud by taková situace nenastala, vidí vývoj inflace nadějně: „Jsme víceméně na vrcholu a ceny začnou růst pomaleji, měsíční inflace bude klesat od druhého pololetí a dále. Pořád ale budeme na dvojciferných číslech do konce roku, o tom není pochyb. V příštím roce, pokud bude pokračovat ten základní pozitivní scénář, bychom se poměrně rychle měli dostávat zpátky až někam ke dvěma procentům na konci roku.“
Předražené zboží
Podle Rusnoka u některých komodit neodpovídá zdražování skutečným inflačním tlakům. Některé firmy podle něj zkouší, co poptávka unese. „Jestliže máme nejrychlejší růst cen oděvů a obuvi v Evropě, která se tady většinou ani nevyrábí, co to je? To je snaha zahojit se po covidu a říct si: Vždyť ti lidé mají našetřeno a jsou na to nachystaní, oni si to možná koupí i za tu cenu,“ domnívá se Rusnok.
Komentoval také názory nového šéfa ČNB Aleše Michla, který úrokové sazby zvyšovat nechtěl. „Pokud situace bude vyžadovat aktivní kroky, tak je nepochybně udělá i nová bankovní rada, o tom jsem přesvědčen,“ předpovídá.
Zároveň hájil politiku dosavadní bankovní rady, která zvyšovala sazby několikrát za sebou. „Vzpomenete si na mě na konci roku, kdy naše inflace bude klesat mnohem rychleji než v jiných zemích,“ přislíbil.