Senát posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí sněmovna. Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce.
Senát vrátil sněmovně odpadový zákon s odkladem účinnosti. Podle kritiků normy hrozí chaos
Události: Senát vrátil sněmovně odpadový zákon (zdroj: ČT24)
Bez ohledu na počátek účinnosti návrh zákona dál počítá s šestiletým odkladem konce skládkování na rok 2030. Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění, a zvyšuje poplatky za ukládání odpadů.
Podle Brabce stovky firem a tisíce obcí počítají s tím, že zákon vejde v platnost v lednu. Katalogy a další prováděcí předpisy jsou podle něj připraveny. Protože jsou na termín navázány motivační kroky, považuje ministr start nového systému v lednu příštího roku za zásadní.
K posunu ukončení ukládání odpadů na skládky Brabec senátorům řekl, že jde o kompromis. Některé obce podle něj navrhovaly až rok 2035. Nynější termín ukončení skládkování k roku 2024 není podle Brabce současně reálný. Není podle něj dosažitelné, aby byla pro dva miliony tun komunálních odpadů zajištěna jiná forma nakládání.
Prodloužení lhůty pro zákaz skládkování podle části senátorů zpomalí proces transformace odpadového hospodářství, podle dalších chybí reálný plán toho, co se bude dít po roce 2030. Neprošel návrh zkrátit odklad jen o dva roky.
Podle Seitlové hrozí chaos a vznik hromad odpadů
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) soudí, že zákon pouze přejímá evropskou směrnici, pravidla, která stanoví praxi, přinesou až další podzákonné předpisy, o kterých zákonodárci nic nevědí. Pokud zákon vstoupí v platnost k 1. lednu, hrozí podle ní chaos a vznik hromad odpadů, protože předpisy fungovat nebudou, ale odpad vznikat bude.
„Je nezbytné nejen kvůli orgánům státní správy, ale i firmám, aby tu nenastal chaos, termíny posunout,“ konstatovala. Podle Brabce nic takového nehrozí.
Na plénu Seitlová také konstatovala, že ministerstvo nesouhlasilo při přípravě zákona se zavedením elektronické evidence uložených odpadů, naopak sněmovna přitakala zvýšení poměru takzvaného technologického odpadu, za který firmy neplatí, na skládkách.
Rozvolňuje se podle ní i nakládání s nebezpečnými odpady a zákon také omezí poskytování informací o odpadovém hospodaření. Chybí jí také ustanovení, že každý, kdo nakládá s odpady, musí mít pojištění ve výši, která by sanovala možnou havárii.
Senát odmítl změnu pravidel o sběrných místech na obaly
Senát dále odmítl novelu, která má stanovit minimální počet sběrných míst na obaly. Podle kritiků by předloha fakticky zachovala monopol jedné z obalových společností. Vláda by to měla vyřešit v další připravované úpravě. Novelu nicméně ještě předtím znovu projedná sněmovna, která má možnost veto Senátu přehlasovat.
Novela počítá s tím, že sběrná místa na obaly zřejmě budou muset být ze zákona v 90 procentech obcí. Mají to zajistit výrobci nebo prodejci obalů. Novela jim podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry ukládá uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM.
Novela v návaznosti na unijní předpisy stanovuje kromě minimální hustoty sítě sběrných míst také povinnosti autorizovaných obalových společností, které budou povinny provádět takzvanou ekomodulaci. Znamená to, že budou finančně zohledňovat opakovanou použitelnost obalů a zvýhodňovat je před nerecyklovatelnými obaly. Cílem je zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.
Návrh také rozšiřuje povinnost autorizovaných obalových společností podrobit své hospodaření a vykazované údaje o zpětném odběru a zpracování odpadu z obalů povinným auditům, aby byla zajištěna vyšší kontrola jejich finančního řízení a transparentnost vykazovaných výdajů.
Ministerstvo životního prostředí chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra Richarda Brabce mohla patřit průhledná PET lahev.
Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40 tisíc tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování se už dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.
Přístup k technickým normám zřejmě bude zdarma veřejně přístupný
Senátoři na jednání schválili novelu o technických požadavcích na výrobky. Přístup k závazným technickým normám tak bude zdarma veřejně přístupný. Umožnit to má takzvaný sponzorovaný přístup, za který budou České agentuře pro standardizaci (ČAS) platit ministerstva nebo úřady. Uživatelé, kteří se musejí ze zákona řídit technickými normami, k nim budou mít bezplatný přístup na internetu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Novinka se bude týkat nejen velkých firem nebo živnostníků, ale třeba i projektantů a kohokoli, kdo si normu potřebuje nastudovat. Vláda uvádí, že pravidla evropských a mezinárodních normalizačních organizací neumožňují kvůli ochraně autorských práv zajistit veřejnosti bezplatný přístup k technickým normám. Umožňují ale zavést takzvaný sponzorovaný přístup. Jde o model, kdy normu pro uživatele zakoupí například státní úřad. Právě tento přístup zavádí předložená novela.
České agentuře pro standardizaci budou platit poplatek ty úřady a ministerstva, která mají danou normu ve své působnosti. Paušální částka bude činit nejvýše 23 milionů za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Výši platby stanoví vyhláška. Odvíjet se bude od počtu stran příslušné technické normy a počtu požadovaných přístupů. Správcem databáze s technickými normami bude agentura pro standardizaci.
Senát vrátil návrh na odložení školení některých profesí
Povinnost absolvovat profesní školení se kvůli epidemii koronaviru zřejmě odloží do poloviny příštího roku. Podle vládní předlohy měla být školení zrušena jen do konce letošního roku. Původní návrh novely ale Senát poslal zpět do sněmovny s prodloužením lhůty a také s rozšířením seznamů profesí, na které se bude odklad vztahovat. Přibyli v něm strojvedoucí. S pozměňovacím návrhem souhlasil i zástupce vlády na jednání horní komory vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Výjimka se vztahuje na odborníky a řemeslníky, jimž povinnost absolvovat povinná profesní školení nebo zkoušky přikazuje zákon. Týká se například instalatérů, plynařů nebo profesionálních řidičů.
Zrušení povinnosti absolvovat pravidelně odborné přezkoušení či školení má pomoci zaměstnavatelům i zaměstnancům, kteří by jinak museli volit mezi vědomým porušením právních předpisů nebo přerušit činnost. To by mělo negativní sociální i ekonomické dopady.
Zákon nařizuje pravidelně absolvovat zkoušky nebo školení z požární bezpečnosti. Týká se energetiky, ekologie, plynárenství, elektrotechniky, hornictví, práce v nízkotlakých kotelnách, jaderné bezpečnosti a radiační ochrany nebo také ochrany utajovaných informací.