Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila 2532 pravomocných pokut za více než 112 milionů korun. Je to o 12 milionů více než o rok dříve. Nejvíce pokut, a to 872, padlo za nakládání s odpady. Je to dlouhodobý trend, varovali zástupci inspekce. Upozornili také na problematické zacházení s nebezpečnými odpady.
Inspekce životního prostředí v loňském roce provedla 16 896 kontrol, o 324 více než předloni a nejvíce za pět let. Na jednoho inspektora připadlo v průměru 41 kontrol.
Nejvyšší pokutu osm milionů korun uložili plzeňští inspektoři společnosti TORESO CB za nezákonné nakládání s odpady. Firma v roce 2016 uložila na pozemek nedaleko Mýta na Plzeňsku přes 82 tisíc tun, které přijímala od stavebních společností v kraji.
Druhou nejvyšší pokutu, pět milionů korun, ČIŽP uložila v Praze podnikateli Jindřichu Frýdlovi za to, že u obcí Chýně a Chrášťany nedaleko Prahy převzal a neoprávněně uložil přes 214 tisíc metrů krychlových odpadu.
Třetí nejvyšší sankce, čtyři miliony korun, se týkala společnosti H-Agrana. Inspekce ji uložila za nedostatečná opatření proti šíření kůrovce v lesích na Českobudějovicku.
Podezřelé kamiony v roklích
Ředitel ČIŽP Erik Geuss podotkl, že za vyšším počtem kontrol stojí i nárůst podnětů od veřejnosti. Loni jich inspekce dostala 3493, což je o zhruba 400 více než v roce 2018. V předchozích letech jich bylo pod tři tisíce.
Mezi nejproblematičtější oblasti Geuss zařadil narůst nelegálního dovozu odpadu do Česka. Vyzval veřejnost, aby si všímala, pokud uvidí podezřelé kamiony v roklích či ve starých zemědělských usedlostech.
Geuss upozornil také na netransparentnost v nakládání s nebezpečnými odpady. „V evidenci nám vychází, že se každoročně ztrácí tisíce tun odpadů kategorie nebezpečný odpad,“ řekl.
Podle něj sice může jít o chybu v evidenci, zároveň je však možné, že jsou to sudy, které skončí v přírodě. Zdůraznil, že jde mnohdy o systematické jednání určitých subjektů, které jdou do oboru s tím, že vyinkasují peníze, ale odpad pošlou nelegálně dál a nakonec skončí u někoho jiného.
Podle ČIŽP by proto bylo třeba změnit legislativu. Ta současná podle inspekce umožňuje, aby i subjekty, které měly v této oblasti už dříve problémy se zákonem, znovu zakládaly „nové a nové firmy“.
Nelegální kácení dřevin a obchod s ohroženými druhy
Další problém představuje nelegální kácení dřevin. Geuss uvedl, že se ČIŽP loni například podařilo zastavit kácení asi dvoukilometrové aleje listnáčů u Makotřas ve Středočeském kraji. Dodal, že to bylo i díky zásahu místních. K dalším neblahým trendům podle inspekce patří i vysoušení mokřadů či ničení ptačích hnízd.
Za obchod s ohroženými druhy inspekce loni uložila 174 pokut za téměř milion korun. V roce 2018 to bylo 206 pokut za necelých 650 tisíc. Zabavila 70 162 živých exemplářů rostlinných a živočišných druhů. Počet proti předloňským 163 kusům dramaticky zvedlo to, že inspektoři zachytili 70 tisíc úhořích larev. ČIŽP také zabavila 2027 neživých exemplářů, o 18 méně než předloni.
