Se státními poctami se uskutečnilo poslední rozloučení s bývalým ministrem zahraničí, politikem a příslušníkem jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů. Zádušní mše za Karla Schwarzenberga se konala v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Ceremoniálu se účastnili pozvaní hosté z řad evropské šlechty, diplomatů a politiky. Prezident Petr Pavel ve své smuteční řeči uvedl, že ve Schwarzenbergovi odchází velká osobnost moderních dějin, která bude Česku chybět.
„Této zemi bude chybět.“ S Karlem Schwarzenbergem se ve svatovítské katedrále rozloučila šlechta, diplomaté i politici
Události: Lidé se naposledy rozloučili s Karlem Schwarzenbergem (zdroj: ČT24)
Někdejší kancléř prezidenta Václava Havla zemřel 12. listopadu ve věku 85 let ve vídeňské nemocnici. Tisíce lidí v předchozích dnech uctily památku Karla Schwarzenberga v kostele Panny Marie pod řetězem na pražské Malé Straně. Někteří před kostelem zapalovali svíčky ještě v sobotu ráno.
Katolického obřadu v Chrámu svatého Víta se účastnili kvůli bezpečnostním a kapacitním důvodům už jen pozvaní hosté. Kromě rodiny, přátel a spolupracovníků zesnulého to byli členové české vlády a obou parlamentních komor, bývalý prezident Miloš Zeman, zástupci domácí i evropské šlechty, diplomaté, lidé z kulturní obce, představitelé významných institucí a další osobnosti veřejného života.
Dorazila mimo jiné slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i zástupci evropských vládnoucích šlechtických rodin – monacký kníže Albert, velkovévoda Jindřich Lucemburský, princ Alois z Lichtenštejna a belgická princezna Astrid. Britskou královskou rodinu zastoupil velvyslanec Matt Field.
V katedrále bylo připraveno zhruba tisíc míst k sezení, veřejnosti byla zpřístupněna část druhého a prvního nádvoří Pražského hradu. Zájemci z řad veřejnosti mohli obřad v chrámu sledovat na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí, sešly se jich tam stovky.
Podobně jako při rozloučení v kostele Panny Marie pod řetězem byla rakev s ostatky bývalého poslance a senátora zahalena do schwarzenberské vlajky. Před oltářem pak byly vystaveny Řády bílého lva a zlatého rouna. Státní pocty reprezentovala státní vlajka a účast vojáků.
GALERIE
Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem
Halík: Schwarzenberg byl vychovatelem společnosti
Organizace obřadu se řídila přáním zesnulého politika a aristokrata. Obětní dary nesli dlouholetí nejbližší spolupracovníci Karla Schwarzenberga Marcela Dvořáková, Michael Pastorek a Filip Štědrý.
Zádušní mši sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, kázání pronesl Tomáš Halík. Čtení z evangelia přednesl synovec zesnulého Ferdinand.
Halík označil zesnulého za vychovatele soudobé české společnosti a šlechtitele veřejného života. Podle něj byl bývalý ministr zahraničí gentlemanem. Nebyl povýšeným mentorem, ale vychovával osobním příkladem, řekl Halík. Vyzdvihl Schwarzenbergovu pokoru, humor, rodovou tradici i lidovost, které podle něj vrátil důstojnost. „Ukázal rozdíl mezi hrdým češstvím a zatuchlým čecháčkovstvím,“ uvedl Halík kromě jiného o zesnulém. „Ukázal nám všem, jak je nesmírně důležité spojení češství a evropanství, vlastenectví a světovosti,“ dodal.
V následných přímluvách, které přečetli starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, zazněly prosby o dobrý vývoj společnosti. Mysleme na obyvatele Ukrajiny, připomněla Radoměřská, Schwarzenbergova vzdálenější příbuzná, úděl Ruskem napadené země, jejíž obyvatelé budou ve špatných podmínkách čelit zimě.
„Kéž se na něm i na nás projeví síla božího milosrdenství a je uveden do slávy nebe, kde se s ním toužíme jednou setkat,“ řekl Kalousek.
Mimořádné vysílání ČT24: Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem (zdroj: ČT24)
Pavel: Odchází velká osobnost moderních dějin
S krátkou smuteční řečí vystoupil prezident Petr Pavel. Podle něj odchází velká osobnost moderních dějin a jde o tečku za epochou, kdy nesvobodu vystřídal nový stát, kterému bývalý ministr zahraničí dal svůj otisk. „Odejde-li dobrý člověk, zůstává po něm vždy prázdno. A prázdnota, kterou za sebou zanechává Karel Schwarzenberg, je bolestná a veliká,“ řekl.
Prezident poukázal na lidskost, laskavost a schopnost spojovat, kterou podle něj Schwarzenberg představoval. Odešel výjimečný intelektuál, obratný diplomat i lesník, jak o sobě rád s nadsázkou říkal, člověk velkorysý, laskavý a moudrý, konstatoval prezident. „Karel Schwarzenberg bude této zemi chybět,“ uzavřel řeč.
Podle Schwarzenbergova přání zazněla i československá hymna. „Nemyslím, že je zvlášť důležité, aby si každý vymýšlel svůj obřad, ale ukazuje to, že Karel Schwarzenberg se na ten konec připravoval,“ uvedl pro Českou televizi před obřadem arcibiskup Graubner.
V předvánočním čase zazněla také Schwarzenbergova oblíbená koleda Narodil se Kristus Pán. „K tomu měl i dost velký argument. On říkal: V dějinách nebylo nic většího než narození Krista a nic významnějšího pro můj život a pro mou věčnost,“ dodal Graubner.
- 16. prosince 2023 – katedrála svatého Štěpána ve Vídni
- 9. ledna 2024 – Murau v Rakousku
- 11. ledna 2024 – Schwarzenberg v Německu
- 16. ledna 2024 – Sedlec u Kutné Hory
- 17. ledna 2024 – Orlík nad Vltavou
- 18. ledna 2024 – Český Krumlov
Symbolické místo rozloučení
Chrám svatého Víta je příznačné místo pro završení loučení s jednou z nejvýraznějších osobností české veřejné scény. Karel Schwarzenberg také přispíval na výstavbu svatovítských varhan, jejich instalací má být symbolicky završeno dokončení celé katedrály.
Schwarzenbergové mají ke svatovítskému chrámu blízký vztah. Jednak kvůli soše Bedřicha Schwarzenberga, který byl pražským arcibiskupem v druhé polovině 19. století, dále je v katedrále umístěna stříbrná tumba Jana Nepomuckého, patrona rodu. Na oltáři ve Schwarzenberské kapli visí erby Schwarzenbergů a Fürstenbergů a rodičů zesnulého politika.
Průvod na cestě od oltáře se zastavil právě u Schwarzenberské kaple a zaznělo 34 úderů zvonu Zikmund jako připomínka 34 let svobodné republiky. Rakev z katedrály vyprovodil smuteční marš v podání Hudby Hradní stráže zkomponovaný pro maršálka Schwarzenberga, který v bitvě u Lipska porazil Napoleona.
Místo posledního odpočinku
Při odjezdu z areálu Hradu se vůz s ostatky krátce zastavil před Schwarzenberským palácem na Hradčanském náměstí. Krokem poté projel okolo Černínského paláce, kde sídlí česká diplomacie, a v doprovodu policejního vozu odjel na Orlík. Tam budou zpopelněné Schwarzenbergovy ostatky uloženy do hrobky orlické větve šlechtického rodu, už jen v úzkém rodinném kruhu. Pro tuto příležitost byla připravena krypta i kaple. Místo posledního odpočinku si vybral sám Schwarzenberg.
Na zámku, kde Schwarzenberg trávil dětství, stále visí černá vlajka. U vchodu také zůstává pietní místo se svíčkami, které vzniklo hned po úmrtí bývalého poslance a senátora. Na příjezd vozu s ostatky zesnulého čekalo v okolí zámeckého parku, v němž se nachází hrobka, několik lidí. Park, jenž bývá jindy celoročně přístupný, je nyní na přání rodiny zesnulého pro veřejnost po celý víkend uzavřen.
Schwarzenberg si přál místo květinových darů, aby lidé přispěli na obranu Ukrajiny či Maltézskému řádu, jehož byl členem a který se věnuje charitativní činnosti. „Nekupujte mi pohřební kytky, dejte to radši na zbraně pro Ukrajinu,“ prohlásil dříve.
Koncert na rozloučenou
Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem uzavřel koncert v Lucerně moderovaný Světlanou Witowskou a Jindřichem Šídlem, který připravili přátelé a bývalý tým Schwarzenbergovy prezidentské kampaně. Dění přenášeli organizátoři na YouTube a sociálních sítích. Zájemci mohli koncert v Lucerna Music Baru sledovat i na velkoplošné obrazovce v Pasáži Lucerna.
Podvečer otevřelo vystoupení dvojice Foukal & Romanutti, po kterých se představilo ženské duo Eva Turnová a Lucia Piussi. Na koncertě dále vystoupili James Harries nebo Dan Bárta jako speciální host Horňácké muziky Petra Mičky. Večer uzavřel Michael Kocáb s uskupením Karpatské Chrbáty. Z důvodu nemoci nedorazila skupina Už jsme doma, kterou nahradil se svojí kapelou hudebník Varhan Orchestrovič Bauer.
Hudební vystoupení doprovodili také řečníci. Jako první promluvili bývalý disident Jiří Chmel a ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý senátor Michael Žantovský. Vystoupili také ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek nebo diplomat Tomáš Pojar. Jako řečníci byli pozváni i Petr Placák, Jaroslav Spurný a Jan Dobrovský. Vzpomínat přišli také Miroslav Kalousek, Renata Kalenská a Jiří Peňás, Agnes Snopko a Štefan Hríb. „Karel byl zásadový a statečný politik, nebyl to žádný aktivista,“ podotkl Kalousek.
Mezi přítomnými byl také bývalý disident a signatář Charty 77 Alexandr Vondra (ODS). „Už jsem psal, že to byl poslední kavalír v Čechách, možná poslední kavalír v Evropě, žádný další už není, jiného neznám,“ uvedl.
Koncert v galerii doplnila výstava snímků Schwarzenberga a fotografie se promítaly i v přilehlých prostorách. V kině Lucerna zařadili na večerní program filmy ze Schwarzenbergova života Můj otec, kníže, Chůze lesem a Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!
Snímek Můj otec, kníže natočila Schwarzenbergova dcera Anna Karolína. Film minulý rok uvedla tuzemská kina, premiéru měl na filmovém festivalu v Karlových Varech. Je postavený na rozhovorech Schwarzenbergové s otcem. Schwarzenbergová zároveň na večerní akci promluvila. „Celá tato zkušenost v Praze je nádherná a úchvatná. Lidé se ve sněhu řadí, aby se rozloučili s mým otcem, děkuji všem, kdo přišli do katedrály, před ni nebo sem na koncert,“ řekla.
„Propojoval spoustu lidí a měl rád komunity, které si uměly užívat života, ale zároveň byly originální a měly svébytné názory. Měl by radost, že se s ní (takovou atmosférou) tady lidé trochu setkají a tak trochu oslavili jeho život,“ míní jeden z organizátorů David Gaydečka.