Roušky se vracejí. Od 1. září budou povinné v MHD i obchodech

Nahrávám video

Roušky budou od 1. září opět povinné ve veřejné dopravě i ve vnitřních prostorách – například v obchodech, ale i ve školách mimo třídy. Oznámil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání rady vlády pro zdravotní rizika. Zkrátí se naopak délka povinné karantény. Místo čtrnácti dnů budou lidé, u nichž je riziko, že budou nákazu dále šířit, doma jen deset dnů.

Nošení roušek v uzavřených veřejných prostorách v celé republice zavede ministerstvo zdravotnictví jako své opatření od počátku školního roku. „Po létě dva miliony lidí, což jsou studenti, děti, začnou migrovat do škol, pohybovat se ve veřejných prostorech, v městské hromadné dopravě, v meziměstských spojích, začne být mnohem větší sociální kontakt mezi lidmi. Na to musíme reagovat preventivním opatřením,“ zdůvodnil jeho zavedení Adam Vojtěch.

Roušky budou povinné ve veřejné dopravě včetně meziměstských spojů, v obchodech, úřadech, na poštách a na vnitřních hromadných akcích. Bude nutné nasadit je i ve školách s výjimkou tříd. „Je to stejné opatření, které platilo na jaře při zavádění opatření ve školách,“ dodal ministr. Zdůraznil, že nošení roušek na veřejnosti je v zahraničí „zcela běžná praxe“.

Nahrávám video

Nic se zatím nemění na povoleném počtu účastníků na hromadných akcích. Uvnitř mohou být maximálně 500hlavé. Na venkovních akcích bude moci být až tisíc účastníků a při rozdělení publika do oddělených sektorů až pět tisíc (pět sektorů po tisíci). V divadlech a dalších hledištích se stálými sedadly ale nebude od září již nutné nechávat neobsazené každé druhé místo vzhledem k obnovené povinnosti roušek.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) na jednání vládní rady přišel s požadavkem účasti až tisíce lidí na akcích v interiéru v regionech, kde semafor infekce covidu-19 ukáže dobrou situaci, s tím však neuspěl. Podle Vojtěcha by se mohla diskuse vést spíše o sportovních akcích.

Opozice není proti rouškám, má výhrady proti celkovému postupu vlády

Zdravotnický expert opoziční ODS Bohuslav Svoboda považuje návrat roušek spíše za opožděný. „Před dvěma měsíci, kdy začalo uvolňování, jsem říkal, abychom nesahali na roušky. Roušky jsou jediná věc, jejich význam je diskutabilní, ale nic jiného nemáme,“ uvedl. Roušky podle něj nejsou jen prostředkem ochrany, ale také slouží jako varování před možným rizikem. Lidé si podle něj po zrušení povinnosti nosit roušky přestali dávat pozor.

Podobně smýšlí předseda SPD Tomio Okamura. „Pakliže to doporučují epidemiologové a špičkoví čeští odborníci, je dobré dát na rady odborníků,“ uvedl. K šíření nákazy ale podle něj přispívá především chytrá karanténa, kterou považuje Okamura za nefunkční, a nedostatečná ochrana rizikových skupin.

Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru za Piráty Petr Třešňák nemá proti rouškám jako takovým významnější výhrady, ale ani jemu se nezamlouvá celkový postup vlády. „Nedá mně to, abych nezmínil, že 5. června pan premiér Babiš řekl, že plošná opatření už nikdy nebudou. Dnes se dozvídáme pravý opak. Vláda svoje opatření vytahuje tak trochu z klobouku,“ poukázal.

Naproti tomu Soňa Marková z KSČM se domnívá, že vláda postupovala vesměs správně. Povinnost nosit roušky ocenila. „Opatření, která budou znovu zavedena, považuji za důležitá, za většinově prospěšná, protože jiný prostředek, než že bude plošně zavedeno nošení roušek nebo že bude dodržována bezpečná distance, je jediná možná věc,“ míní.

Desetidenní karanténa od 24. srpna

Zmírnění pravidel se týká také karantény pro lidi, kteří se setkali s nakaženým. Podle člena rady vlády pro zdravotní rizika a vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly bude zkrácena ze čtrnácti na deset dnů. Desetidenní bude také izolace pro nakažené bez komplikovaného průběhu a končit bude i bez provedení nového testu. U lidí bez příznaků by mohla být ještě kratší.

„Budou výjimky, které se týkají rizikových skupin, kde na závěr této doby bude vyžadován test,“ podotkl Prymula. Přísnější pravidla budou platit i pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. Hlavní hygienička Jarmila Rážová upřesnila, že nová pravidla pro karanténu budou platit od 24. srpna.

Podle opozičního poslance Svobody črtnáctidenní karanténa neměla opodstatnění. „Inkubační doba není známá. Nevíme, jestli je to čtrnáct dní, myslíme si to. Možná je to jenom pět,“ poukázal. Chtěl by však, aby před ukončením karantény byli lidé vždy testováni.

  • od 24. srpna: zkrácení karantény kontaktů i izolace nakažených s covidem-19 bez příznaků na 10 dní, ukončení karantény a izolace bez testu až na výjimky (lidé pracující ve zdravotnictví a sociálních službách a lidé se zhoršenou imunitou)
  • od 1. září: povinné roušky ve veřejné hromadné dopravě včetně meziměstských spojů
  • od 1. září: povinné roušky v obchodech, obchodních centrech, na úřadech, poštách, v divadlech a kinech, ve školách mimo třídy (neplatí pro restaurace, kanceláře a provozovny se zaměstnanci)
  • od 1. září: v divadlech a dalších hledištích se stálými sedadly nebude nutné nechávat neobsazené každé druhé místo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 32 mminutami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 3 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 6 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
před 16 hhodinami

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
před 18 hhodinami

VideoObviněným z korupční kauzy Motol se zajištěný majetek nevrátí

Žádný majetek zajištěný v korupční kauze Motol se obviněným zatím nevrátí. Žádosti byly podle evropské pověřené žalobkyně Zdeňky Pavláskové zamítnuty. Policie loni obstavila i nemovitosti nebo auta, celkem zajistila majetek za víc než půl miliardy korun. Trestnímu stíhání čelí devatenáct lidí a šest firem. Zatím není jasné, kdy k soudu v celé kauze dojde, její vyšetřování sahá i do zahraničí. Obviněný bývalý ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík i obviněný bývalý předseda České unie sportu Miroslav Jansta vinu odmítají. Spolu s někdejším náměstkem Ludvíka Pavlem Budinským jsou vyšetřováni na svobodě.
před 18 hhodinami

Škoda přes půl miliardy. Policie zadržela kvůli podvodnému call centru desítky lidí

Čeští policisté společně s tureckými kolegy zadrželi 51 lidí, kteří se podle kriminalistů podíleli na provozu podvodného call centra v Istanbulu. Skupina je spojena s 1173 případy podvodů na českých občanech, při kterých vznikla škoda přes 553 milionů korun. Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) o tom informovala na webu.
před 18 hhodinami

Poslanci schválili novelu jednacího řádu

Poslanci v pátek ve třetím čtení schválili změny jednacího řádu sněmovny, které mají omezit obstrukce. Dopoledne debatovali o pozměňovacím návrhu přezdívaném lex střízlivost. Poslanci následně projednávali koaliční novelu stavebního zákona, její třetí čtení však nedokončili. Vrátí se k němu příští týden. Novela by podle předkladatelů měla zrychlit a zjednodušit povolování staveb, sešlo se k ní kolem 130 pozměňovacích návrhů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled