Příští týden to už bude rok od začátku koronavirových problémů v Česku. Vloni na konci února tuzemské úřady s nervozitou pozorovaly postupné šíření nákazy Evropou. První případy měly souvislost s Itálií, Česko postupně mířilo do série uzávěr a omezení.
Rok od prvního pozitivního. Česko bilancuje dobu s opatřeními
Události: Rok s covidem v Česku (zdroj: ČT24)
Bylo to 1. března, kdy vláda oznámila první potvrzené případy. Rok nato se Česko statistikami úmrtnosti řadí mezi vůbec nejhorší země. Zatímco celosvětově pandemie slábne, v tuzemsku se zdravotníci v přeplněných nemocnicích připravují na čtvrtou vlnu, navíc s nakažlivější variantou viru.
Všechny tři případy, které laboratořím vyšly jako první pozitivně, měly souvislost s Itálií. Tam se před rokem virus šířil nejrychleji v Evropě. Například 1. března loňského roku posílali z ústecké Masarykovy nemocnice po svých prvního pozitivního člověka v Česku na specializované pracoviště na Bulovce. Dnes tam přijímají i několik těžkých pacientů s koronavirem denně.
„Ten rok utekl neskutečně rychle tím, jak jsme pořád v práci. Takže mně to připadá jako včera a přitom mezitím tímto oddělením prošlo 1200 dalších pacientů s covidem,“ říká primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Teď na oddělení pečují o 85 pacientů s covidem, v celé nemocnici je jich stovka. Že udeří pandemie s takovou silou a potrvá doteď, primář Dlouhý na jaře nečekal. Nynější zátěž zdravotníků je prý extrémní. „Na druhou stranu máme mnohem lepší znalosti a mnohem lépe umíme ty pacienty léčit,“ dodává Dlouhý.
To u pacienta číslo jedna mohli pouze odhadovat. Jistě věděli jen to, že přijel z hor v Itálii. Její severní regiony označovala v té době česká vláda za rizikové. Z oblasti se ale vracely desetitisíce Čechů. Trávily tam jarní prázdniny.
Podle průzkumu prodělalo covid-19 patnáct procent dotazovaných
Dne 12. března překonalo Česko hranici sta nakažených a vláda vyhlásila první nouzový stav. Následovalo téměř každodenní oznamování nových opatření. Země mířila k lockdownu. Vláda zavírala obchody, zakázala volný pohyb nebo nařídila povinnost nosit jakoukoliv ochranu dýchacích cest. Roušky a respirátory už tou dobou na trhu prakticky nebyly. Češi usedli k šicím strojům a podomácku vyráběli roušky látkové.
Svému účelu sloužily s výjimkou dvou letních měsíců, kdy povinnost mít zakrytá ústa na krátko odpadla, po celou dobu pandemie. Od úterý už stačit nebudou, budou totiž povinné respirátory, nanoroušky či dvě chirurgické roušky přes sebe.
Covid do Česka přinesl i další omezení. Od loňského března se mohlo téměř bez omezení cestovat do ciziny jen dva měsíce z dvanácti, většina škol byla otevřená tři měsíce, restaurace a služby půl roku. Nouzový stav platil sedm měsíců.
Celkem za rok testy nákazu odhalily u víc než milionu a sto padesáti tisíc lidí. V souvislosti s covidem jich zemřelo kolem 19 tisíc. To chřipka má běžně za rok desetkrát míň obětí. Tři vrcholy v počtu nakažených, které přesahují stotisícovou hranici, nastaly na konci října, na začátku ledna a právě teď.
V průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi 15 procent respondentů odpovědělo, že oni sami už covid prodělali, 38 procent oslovených má takový případ ve své rodině, 33 procent mezi přáteli a kolegy. Každý třetí uvedl, že nikoho infikovaného ze svého okolí nezná.
Třetina dotázaných taky odpověděla, že koronavirová epidemie zhoršila ekonomickou situaci v jejich domácnosti. Beze změn nebo lépe je na tom 69 procent oslovených.
V Mariánských Lázních se nákaza začala šířit na plesu
Aktuálně nejpostiženější zůstává západ Čech. Chebsko je jedním ze tří uzavřených okresů. Jeho hranice teď hlídají policisté. Už loni na jaře právě tato oblast patřila mezi nejvíce zasažené.
Březen 2020. Jedním z ohnisek koronavirové epidemie se v Mariánských Lázních stal jeden z hotelů. Nákazu tam přinesl jeden z jeho návštěvníků, který se účastnil plesu. Z plesu si pak infekci odnesl třeba hasič Tomáš Barták.
„Po zhruba čtyřech, pěti dnech, kdy jsem navštívil i zaměstnání, jsem dostal teplotu,“ vzpomíná Barták. Celá jeho jednotka šla tehdy na dva týdny do karantény. Prostory i veškeré vybavení nechali hasiči vydezinfikovat.
Mezitím už se na sociálních sítích šířily nenávistné komentáře. To se ještě případy nakažených v Mariánských Lázních počítaly v jednotkách. Teď je jich kolem tří set. Je to i jeden z důvodů, proč je na Chebsku už teď povinné nosit chirurgickou roušku nebo respirátor. A místní to až na výjimky dodržují.
V uzavřených obcích na Olomoucku zažívali lidé strach i solidaritu
Jaké je to žít v uzavřené oblasti, ví taky 24 tisíc obyvatel Litovle, Uničova a dalších obcí na Olomoucku. Ve dvoutýdenní karanténě se ocitli loni v březnu a nesměli opouštět bydliště. Zažívali strach, zmatek, ale také solidaritu. Nejhorší byly první dny, kdy nastávaly komplikace v cestách do práce a nazpět.
V den uzavření oblasti bylo na Litovelsku a Uničovsku evidováno 25 případů koronaviru. Karanténu hygienici odůvodnili velkým počtem kontaktů s infikovanými. Názory na to jsou mezi místními dodnes smíšené. Dobrovolníci však obstarávali seniorům nákupy nebo v obchodech zastoupili chybějící zaměstnance.
Uzavřené obce Litovel, Červenka a Uničov minulý rok společně vybudovaly cyklostezku. Na památku březnových událostí ji pojmenovaly Naděje.
„Objímali jsme se. A to byl poslední šťastný den“
Před rokem se také začaly propadat světové burzy. V té době nejhůře zasažené Itálii se ještě stihl odehrát zápas Ligy mistrů, později epidemiology označený za největší evropský zdroj nákazy.
19. únor 2020 se čtyřicet tisíc fanoušků z Bergama v padesát kilometrů vzdáleném Miláně radovalo z gólu svého týmu. Atalanta, nováček soutěže, porazila španělskou Valencii. Virus se už tehdy šířil, neplatila ale karanténa. V Itálii nebyla jediná oběť.
„Když Atalanta skórovala, všichni jsme se objímali. I lidé, kteří se navzájem neznali a nikdy neviděli, se objali. Pro Bergamo to byl poslední šťastný den,“ vzpomíná Amedeo Bifignan, fanoušek Atalanty Bergamo.
Amedeo byl i na odvetě ve Španělsku. Navzdory tomu, že tam stadion už zůstal zavřený, slavil spolu s dalšími tisícovkami Italů v ulicích Valencie. „Poté jsme se probudili ze snu a začala noční můra. A ta trvá dodnes,“ dodává Bifignan.
Dvacet dní po prvním utkání začala v Bergamu stavba polní nemocnice, později Španělsko a Itálie hlásily více než 100 tisíc nakažených a přes 11 tisíc mrtvých. Obě země mezi prvními přistoupily k úplné uzávěře po vzoru čínského Wu-chanu. Evropa naplno vstoupila do bitvy s covidem. A i když teď očkování znamená naději, tribuny na stadionech jsou i po roce téměř všude prázdné.