Muž, kterého nikdo nezná, přesto měl úkolovat šéfy krajských nemocnic. Že právě dosud neznámý podnikatel má stát za velkou korupční kauzou, vyšlo najevo, když začala policie před třemi týdny zatýkat v Ústí nad Labem a v Jihlavě. Obvinila nejvyšší vedení tamních nemocnic a pět lidí skončilo ve vazbě. Policie prověřuje více než čtyřicet výběrových řízení za stovky milionů korun. A řeší se také politická odpovědnost – hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) prý za to, co se stalo, politickou odpovědnost necítí. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.
Reportéři ČT: Vedení Ústeckého kraje necítí politickou odpovědnost za dění kolem Krajské zdravotní
Reportéři ČT: Ústecký Klondike (zdroj: ČT24)
„Je to nejzávažnější problém, který jsem za čtyři roky svého působení v krajském zastupitelstvu zažila,“ komentuje velké zatýkání v Krajské zdravotní zastupitelka Ústeckého kraje Kateřina Stojanová (Piráti). „Já nazývám Ústecký kraj obecně Klondikem,“ podotkla další zastupitelka Alena Dernerová (nestr.).
„To, co tady nezaznělo, je sousloví ‚politická odpovědnost‘. Máme tu ať už radního pro zdravotnictví, nebo předsedu výboru pro zdravotnictví,“ upozornil zastupitel Ústeckého kraje Filip Ušák (nestr.).
Krajská zdravotní sdružuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji. O kauze kolem ní předminulý týden diskutovalo krajské zastupitelstvo. „Ano, stalo se to, co se stalo, bohužel. To jako nám neodpáře vůbec nikdo,“ pronesl Schiller. Za to, co se stalo, politickou odpovědnost dle svých slov necítí ani nenese.
Reportéři ČT se Schillera na politickou odpovědnost chtěli zeptat, mluvčí ale rozhovor odmítla poskytnout a vedení kraje zrušilo tiskovou konferenci po jednání rady. „Hlásíme se ke všemu, samozřejmě, to je přece normálně logické, když se něco nepovede, tak normálně řekneme a řešíme to,“ tvrdí náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS). „Jak jako se máme hlásit jinak, máme si uříznout hlavy navzájem nebo co teda?“ dodal.
Krajský radní pro zdravotnictví Radim Laibl (ANO) tehdy řekl, že si částečnou politickou odpovědnost uvědomuje. „A tu politickou odpovědnost nabídnu na nejbližším jednání rady Ústeckého kraje. A pokud byť jediný člen rady Ústeckého kraje usoudí, že bych měl vyvést svoji odpovědnost, tak to udělám. Já s tím problém nemám,“ dodal.
Radním Laibl zůstal. „On nám řekl: ‚Dobrý, nesu tu odpovědnost, řekněte mi, kolegové, jestli se na to mám vyprdnout, nebo tady mám s vámi zůstat?‘ A my jsme řekli: ‚Ne, doděláš si svoji práci.‘ Ten kluk nic neprovedl,“ zdůvodnil Kulhánek. „Víceméně jsme ty členy představenstva volili na radě jako valná hromada, a tak se domníváme, že ten politik v podstatě za tyto věci nemohl,“ řekl Laibl. Připomněl, že ředitel Krajské zdravotní už byl odvolán.
„Mám pocit, že se nám vedení kraje naprosto vysmálo,“ reagoval Ušák. „Já si myslím, že by jednak měl zastupitelům předložit svoji funkci, a vůbec se jich v závazném hlasování zeptat, jestli mají v takovéhle situaci důvěru,“ míní zastupitelka Stojanová.
„To netuším, jestli jsme si nad tím umyli ruce, ten výraz slyším poprvé, nevím, co si pod tím mám představit,“ reagoval Laibl na dotaz Reportérů ČT, zda si nad věcí neumyli ruce, když jsou zodpovědní za Krajskou zdravotní.
Neznámý podnikatel
Hlavním aktérem korupční kauzy je Tomáš Burian. Dosud neznámý podnikatel měl podle policie úkolovat nemocniční manažery. Společně si údajně chtěli dělit úplatky v desítkách milionů. Buriana soud poslal do vazby a s ním i další čtyři aktéry případu. „Pan Burian je víceméně neznámý podnikatel a neznají ho ani podnikatelé, kteří se v tomto odvětví pohybují,“ poznamenal redaktor Deníku N Lukáš Prchal.
Konspirační schůzky Buriana a manažerů krajských nemocnic podle policie probíhaly v domě, kde sídlí Burianova firma. Domlouvat se měly podrobnosti k zakázkám. Policie uvádí, že Burian domlouval s manažery krajských nemocnic, které firmy vyhrají výběrová řízení. Ty mu poté měly vyplácet deset procent z každé zakázky do společnosti A Pharm. Peníze pak měl rozdělovat ostatním členům organizované skupiny. O detailech případu informoval Deník N.
„Policie to ve svých dokumentech a odposleších popisuje tak, že on je ve své podstatě dost často vydíral. Používal na to dost nekalé praktiky ve smyslu psychického nátlaku, ale právě i fyzického vydírání nebo vyhrožování,“ popsal Prchal.
Buriana Reportéři ČT zastihnout nemohli, protože je ve vazbě.
Zakázky za více než tři sta milionů korun
Policie v jednom ze svých dokumentů k případu popisuje, že zločinecká skupina fungovala od roku 2022. „Dlouhodobě spolupracují v úmyslu soustavně manipulovat zadávání veřejných zakázek na zdravotnický materiál pro preferované a předem určené dodavatele,“ stojí v policejním dokumentu.
Kromě Buriana policie stíhá i dnes už bývalého ředitele Krajské zdravotní Petra Malého a obchodního náměstka Pavla Vorala. „Měli možnost podílet se na tvorbě zadávacích podmínek (...) za účelem nastavení zakázek takzvaně na míru preferovaným dodavatelům,“ píše se dále v policejním dokumentu.
Detektivové zkoumají zakázky za více než tři sta milionů korun, zatýkání spustili před třemi týdny, obvinili celkem deset lidí. „Já jsem byl v podstatě vzbuzen telefonátem od NCOZ (Národní centrály proti organizovanému zločinu) 19. února v půl jedné v noci, ve čtvrt na dvě jsem byl osobně na místě. A poskytoval jsem informace, které musím, orgánům činným v trestním řízení,“ řekl předseda představenstva Krajské zdravotní Ondřej Štěrba.
Policie zatýkala i v jihlavské nemocnici Kraje Vysočina. Její ředitel Lukáš Velev také skončil ve vazbě.
Nejvíc tendrů však podle detektivů skupina zmanipulovala právě v Krajské zdravotní. Zakázky měly být o deset procent předražené, kritéria upravená tak, aby vyhrál předem určený dodavatel. Na významnou část zakázek měla poslat peníze Evropská unie, a tak případ řeší i ministerstvo pro místní rozvoj. „Seznam prověřovaných veřejných zakázek v tuto chvíli je 42. Třicet devět u Krajské zdravotní, tři u Nemocnice Jihlava a celkový objem pozastavených finančních nákladů těchto projektů je ve výši 175 milionů korun,“ informoval ředitel resortní sekce evropských a národních programů Leo Steiner.
Tyto peníze již nemocnice firmám za zakázky uhradily. Nyní by je měly dostat z evropských peněz od ministerstva. To se už ale nestane. O jaké zakázky jde? „Jedná se o menší zakázky. Typickým příkladem je zdravotnické vybavování – operačních sálů anebo i laboratoří v těchto nemocnicích,“ nastínil Steiner. „Jsou to třeba defibrilátory, nějaké záležitosti, které se používají na vyšetřování třeba žaludku nebo kloubů a podobně,“ dodala krajská zastupitelka Dernerová.
Největší údajně zmanipulovaná zakázka se týká svozu odpadu za zhruba 170 milionů korun. Kvůli ní policisté stíhají i manažera firmy Marius Pedersen Pavla Borůvku. Ten případ nechce komentovat.
Role bývalého ředitele Malého
Další klíčovou postavou případu je dnes už bývalý šéf Krajské zdravotní Malý. „Malý se v pozici generálního ředitele Krajské zdravotní řídil pokyny Buriana, jakým způsobem má ve své funkci postupovat v zadávacích řízeních na konkrétní veřejné zakázky. Pro Buriana dále získával neveřejné informace k veřejným zakázkám (...), které prostřednictvím telefonických hovorů a osobních schůzek poskytoval jak jemu, tak ostatním členům organizované skupiny,“ stojí v policejním dokumentu.
„Dále zajišťoval u jednotlivých členů představenstva Krajské zdravotní schválení navýšení cen ujednaných s vybranými dodavateli, (...) přijímal neoprávněné peněžní protiplnění od vybraných členů organizované skupiny prostřednictvím Buriana,“ píše se tam dále.
Malý byl z funkce ředitele odvolán hned v den, kdy ho zatkla policie. Stejně tak skončil ve funkci i jeho obchodní náměstek Voral. „Voral je osobou, která zajišťuje, aby v rámci veřejných zakázek krajské zdravotní byli vybráni preferovaní dodavatelé, dle instrukcí Buriana, a těmto preferovaným dodavatelům poskytuje neveřejné informace k veřejným zakázkám,“ uvádí se v policejním dokumentu.
Voral není podle médií ve vazbě. Reportéři ČT ho doma nezastihli ani jednou a komentář nezískali ani od advokátů dalších oslovených aktérů. Kvůli možné škodě už policie začala jednat. Voralův podíl v bytě ve Štětí, který spoluvlastní, už policie zajistila, takže s ním nyní nemůže nakládat.
Svědectví bývalého primáře
Poměry v Krajské zdravotní se pro Reportéry ČT odhodlal popsat tamní bývalý primář oddělení klinické biochemie Jan Špička. Podílel se na přípravě zakázky z loňského roku, která nakonec podle něj byla předražená. „Podílel jsem se na přípravě podkladů pro veřejnou zakázku na obnovu vybavení biochemických laboratoří,“ upřesnil. Aktuální vyšetřování se jí netýká. Dobře ale ilustruje, jak se ve společnosti některé tendry zadávaly.
„Já jsem odešel poté, co došlo bez předchozí konzultace ke změně technické specifikace v zadávací dokumentaci a mně to prostě nedávalo jak odborně, tak technicky smysl a nechtěl jsem, aby moje jméno bylo s takovým podle mě paskvilem spojováno,“ řekl s tím, že za více peněz se pořídilo „horší řešení“. „Původní částka byla v objemu nějakých 220 milionů a ta následující byla kolem 280 milionů,“ přiblížil.
Krajská zdravotní se k tomuto případu nechtěla vyjádřit. Podezření kolem ní tedy vznikla už v minulosti. I přesto předseda představenstva na posledním zastupitelstvu Ústeckého kraje uvedl, že aktuální kauze nebylo možné zabránit. „Nemáme prostředky, aparát, operativu elitních detektivů téhle země, abychom v podstatě ty dotyčné sledovali, to prostě nejde,“ prohlásil Štěrba.
Reportéři ČT Krajskou zdravotní oslovili a žádali o rozhovor předsedu představenstva. Mluvčí Petra Roubíčková nejprve rozhovor přislíbila, nakonec ho odmítla. „Vzhledem k aktuálně probíhajícímu ‚živému‘ trestnímu řízení proti konkrétním fyzickým osobám, kde Krajská zdravotní je stranou postiženou, se v tuto chvíli zdržíme komentování jakýchkoliv skutečností pro účely publicistických pořadů,“ zdůvodnila.
Reportéři ČT šli přesto zjistit, zda v Krajské zdravotní nepřehodnotili názor na možnost vyjádření. Nakonec obdrželi pouze strohé vyjádření. „Představenstvo společnosti je v šoku z aktuální kauzy údajné manipulace se zakázkami. Proběhne procesní a personální audit na odděleních veřejných zakázek a úseku obchodu a revize stávajících procesů uvnitř společnosti,“ sdělila Roubíčková.
Pronájem budovy bývalého šéfa představenstva
Není to ale první kauza spojená s Krajskou zdravotní. „Pověst největší nemocnice v zemi, Krajské zdravotní, se dlouhodobě v podstatě bez ohledu na to, jací političtí představitelé kraji vládnou, zmítá ve skandálech,“ komentoval krajský zastupitel Ušák. Největší kauza vypukla zhruba před deseti lety. Šlo o nákup přístrojů, které měly být předražené o desítky milionů. Soudy za to nikoho nepotrestaly. I tehdy o případu natáčeli Reportéři ČT.
Tehdy představenstvu Krajské zdravotní šéfoval severočeský politik a podnikatel Petr Benda. Naposledy o sobě dal vědět, když během covidového lockdownu pořádal narozeninovou oslavu s řadou známých osobností. Tehdy před otázkami novinářů utekl.
Bendovi patří dům v centru Teplic, Krajská zdravotní si ho od něj pronajímá a má zde uložené staré dokumenty. Platí mu za to víc než čtvrt milionu měsíčně. S Reportéry ČT ale ani nyní nechtěl Benda komunikovat. Následně se ale ozval jeho bratr Jan Benda, který je zároveň jeho právníkem. „Já si troufnu říct, že vylučuji, že by jakékoliv osobní vazby na to měly vliv,“ reagoval na otázku, zda Bendovy staré vazby s Krajskou zdravotní nemohly sehrát roli.
„Nejvýhodnější a nejvhodnější nabídkou z pohledu kombinace ceny a požadovaných metrů čtverečních a tím pádem vyhovující nabídkou z hlediska ekonomického a funkčního, byl objekt Petra Bendy v Teplicích,“ zdůvodnila Roubíčková.
„Vzhledem k té politické i profesní minulosti pana Bendy si myslím, že to není úplně vhodné, protože opět to tu společnost, Krajskou zdravotní, zatěžuje takovými, já bych řekla, zbytečnými podezřeními,“ míní krajská zastupitelka Stojanová.