Reportéři ČT získali dokument, který může vysvětlit krach těžební společnosti OKD v roce 2016. Jde o úvěrovou smlouvu OKD se Citibank ve výši 31 miliard korun. Peníze však společnost nepoužila na rozvoj firmy, ale skončily u hlavních akcionářů v zahraničí, mimo jiné i v daňových rájích. Případu se věnovali Michael Fiala a David Havlík.
Reportéři ČT: OKD si půjčilo 31 miliard, peníze skončily u majitelů včetně Bakaly
Reportéři ČT: OKD si půjčilo 31 miliard, skončily u majitelů (zdroj: ČT24)
„Já a moji partneři jsme měli příležitost ovládnout jednu z největších průmyslových firem v regionu, kterou se nám podařilo zásadně přebudovat a na jaře 2008 na burzách nabídnout její akcie,“ líčil bývalý spolumajitel OKD Zdeněk Bakala v červnu 2013 klíčový bod své podnikatelské kariéry americkým studentům.
Mluvil k nim na univerzitě Dartmouth, kde v 80. letech po své emigraci z Československa sám studoval. Příležitostí, o které mladým Američanům vyprávěl, bylo ovládnutí české černouhelné firmy OKD. Byznys ale před třemi lety skončil krachem. Zdeněk Bakala a jeho obchodní partneři trvají na tom, že to způsobil pokles cen uhlí.
„OKD se stalo obětí stejného jevu jako mnoho dalších těžebních společností v Evropě, v Polsku, Německu, ve Velké Británii, i ve světě, a tím byl naprosto dramatický, dlouhodobý a nepřestávající pád ceny uhlí,“ řekl v červnu 2017 mediální zástupce Zdeňka Bakaly Vladimír Bystrov.
Po zkrachovalé OKD zbyly dluhy, o které se nyní vedou soudní spory. Nejvíc peněz – 10 miliard korun – chce od OKD zahraniční banka Citibank. OKD zaplatit odmítá a ve svých vyjádřeních pro soud tvrdí, že ne pokles cen uhlí, ale Zdeněk Bakala a jeho obchodní partneři právě ve spolupráci se Citibank spoluzavinili krach OKD. A to tím, že z důlní firmy vyvedli desítky miliard korun.
„Ze smlouvy neměla OKD žádný prospěch“
Zkrachovalá OKD, která se dnes jmenuje Správa pohledávek OKD, nedávno vložila do insolvenčního rejstříku dokument, který se zabývá právě příčinami krachu. „Počátečním článkem řetězu byla úvěrová smlouva z roku 2006 (…), ze které OKD neměla žádný skutečný majetkový prospěch (na rozdíl od členů skupiny Zdeňka Bakaly a členů skupiny Citibank),“ píše se ve vyjádření Správy pohledávek OKD z 22. března 2019 k žalobě Citibank.
Úvěrová smlouva ze 14. února 2006 dosud nebyla zveřejněna, ale Reportéři ČT ji získali. Vznikla brzy poté, co finančník Zdeněk Bakala a jeho partneři OKD ovládli. Je to smlouva o úvěru na 1,1 miliardy eur, což bylo v roce 2006 více než 31 miliard korun, které Citibank půjčila OKD.
„Působí to tak, že účelem úvěrové smlouvy nebyl rozvoj OKD, ale vyvedení peněz z OKD směrem k jejich majitelům. Míří to k tomu, že veškeré platby by měly jít majitelům akcií ve formě dividend, bez jakýchkoli omezení. Ten první odstavec je na tom podle mě nestandardní,“ říká ředitel Transparency International ČR David Ondráčka po přečtení dokumentu.
„Firma OKD použije všechny peníze, které si vypůjčila podle této úvěrové smlouvy, na platby firmě Karbon Invest nebo jejím (…) akcionářům,“ stojí ve smlouvě mezi Citibank a OKD. Majiteli tehdy byl Zdeněk Bakala a jeho partneři.
„Já si nemyslím, že kdokoli, ani osoby sdružené okolo Zdeňka Bakaly, chtěly primárně úmyslně poškodit OKD. Tyto osoby chtěly v první řadě získat peníze, které jim OKD mohlo zajistit. Otázkou však zůstává, jestli byli srozuměni s tím, co ty zmíněné finanční operace mohou znamenat,“ říká právní zástupce Správy pohledávek OKD Petr Kuhn.
Transakce mohla vést k úpadku firmy, říká insolvenční správce
„V letech 2006 a 2007 odešlo z OKD více než 30 miliard korun. Tak masivní odliv peněz by nepřežila žádná firma v postavení OKD. Kdyby tam bývaly byly ty peníze, které neměly nikdy odejít, OKD by nikdy nezbankrotovalo,“ míní Kuhn. „Nejsme si vědomi toho, že by tyto finanční prostředky byly použity na provoz OKD,“ podotýká.
„Jedná se samozřejmě o transakci, která mohla vést ke způsobení úpadku. Tato transakce by mohla být posouzena i jako naplnění skutkové podstaty způsobení úpadku,“ uvádí právník a insolvenční správce Pavel Berger. „Benefit nebo profit OKD podle mého názoru z tohoto úvěru nebyl žádný, protože finanční prostředky byly vyvedeny ve prospěch skutečných vlastníků,“ dodává.
„Pokud bylo účelem té úvěrové smlouvy, respektive půjčky, prostředky použít pouze za účelem výplaty dividend a sama OKD z toho neměla vůbec žádný prospěch, tak je pak otázka, zda členové představenstva jednali, nebo nejednali s péčí řádného hospodáře,“ říká právník Jan Halama.
„Legitimní čerpání úvěru v roce 2006 a s ním spojená legitimní distribuce (peněz) umožnily (…) úspěšný vstup na evropské burzy a ten dále vyústil v prudký rozvoj OKD (…) až do doby, kdy se OKD spolu s mnoha podobnými společnostmi dostala do obtíží v důsledku nepředvídatelného negativního vývoje na trzích,“ reaguje mluvčí Zdeňka Bakaly Šárka Samková.
„Pokud mateřská společnost čerpá na úkor své dceřiné společnosti takto vysoký dluh a uvádí, že pravým důvodem je získání dostatečného kapitálu prostřednictvím vstupu na burzu, jedná se o velmi podivnou praktiku, která už do budoucna vzbuzuje otázku, že se bude prostřednictvím poskytnutého úvěru financovat výplata dividend a bude se následně vyvádět majetek z dceřiné společnosti,“ míní hlavní analytik Colosseum Tomáš Turna.
„Za normálních okolností si firmy berou úvěry na to, aby rozvíjely firmu, dělaly nějaké investice nebo financovaly její provoz a potom ze zisku můžou platit dividendy majitelům. Tady je to určeno primárně na výplatu dividend majitelům,“ upozorňuje šéf české pobočky Transparency International.
OKD za roky 2006 a 2007 vydělala celkem 9,6 miliardy, majitelům ale vyplatila dividendy 33,4 miliardy korun
Dividendy jsou podíly majitelů na zisku jejich firmy. OKD za roky 2006 a 2007 vydělala dohromady 9,6 miliardy korun. Jako dividendy ale svým majitelům poslala 33,4 miliardy korun. „Majitelé zavázali firmu OKD velkou zátěží, když si vzali úvěr, z kterého si vyplácí své zisky a veškeré náklady úvěru zůstanou na firmě OKD, která ho nese do budoucna,“ vysvětluje Ondráčka.
S dotazem na úvěrovou smlouvu se Reportéři ČT obrátili i na Citibank. „Zaslal jsem vaše dotazy našemu klientovi. S ohledem na to, že tyto otázky souvisí se soudním řízením, jež stále probíhá, nebude se Citibank v tuto chvíli vyjadřovat,“ vzkázal právní zástupce banky Petr Přecechtěl.
Soudní znalkyně: OKD přicházela o majetek
Kromě civilního soudu, který řeší spor mezi Citibank a Správou pohledávek OKD o 10 miliard korun, se krachem OKD zabývá i policie. Nechala si k tomu vypracovat znalecký posudek, který už je hotový, ale jeho závěry zatím veřejné nejsou.
„Nebudu zabíhat v podrobnostech do závěrů posudku, stejně jako do jiných skutečností, které byly zjištěny v rámci prověřování,“ konstatoval státní zástupce Alexandr Dadam z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Znalkyni, která se podílela na vypracování posudku pro policii o tom, co způsobilo úpadek OKD, v dubnu vyslechl právě ostravský krajský soud, který rozhodne spor mezi OKD a Citibank o 10 miliard.
„Tam od roku 2006 docházelo k jistým přeměnám, a to takovým, že z OKD byla odštěpena nějaká aktiva – odštěpilo se plynárenství, doprava, Metalimex, a tím vlastně OKD přišlo o jistý finanční majetek,“ uvedla letos v dubnu soudní znalkyně Simona Servusová. „Pro OKD restrukturalizace neznamenala žádnou finanční výhodu, neboť došlo pouze k vyplacení dividend akcionářům. Tím, že OKD dostala tento úvěr, tak zdroje nesloužily na žádné provozní financování společnosti,“ upozornila.
Potvrdila to, o čem Reportéři ČT informovali v minulých letech opakovaně. Zdeněk Bakala a jeho partneři od OKD oddělili desetitisíce bytů, řadu dceřiných firem a další rozsáhlý majetek, který v mnoha případech získali, aniž by byl před prodejem oceněn. Získali ho tedy zadarmo.
Dceřiné firmy OKD
Šlo například o Karvinskou hornickou nemocnici, kterou loni prodali za 117 milionů korun. Také pražský Hotel Galerie dostali od státu zadarmo a prodali jej za více než 66 milionů, Hotelový dům Paskov a Permon ve Frýdku-Místku prodali za 40 milionů a další Hotelový dům Petrovice u Karviné za 38 milionů korun. OKD o tento majetek přišla a majitelé buď vydělávali na provozu majetku, nebo na jeho prodejích.
„Druhá věc je, že docházelo každoročně k nepřetržitým výplatám dividend, od roku 2006 do roku 2012. Na těch dividendách, pokud si to pamatuju, bylo vyplaceno asi 64 miliard,“ řekla soudní znalkyně Servusová. Podle ní OKD přicházela o majetek a zároveň posílala miliardy korun svým majitelům.
Peníze z OKD odcházely přes složitou strukturu společností
Kam peníze z OKD odcházely? I tady poskytuje vodítko úvěrová smlouva z roku 2006. Majitelem české firmy OKD byla tehdy další česká firma Karbon Invest. Tu Zdeněk Bakala a jeho partneři ovládali pomocí kyperské firmy RPG Industries.
„Dnešní zjištění nám ukazuje, že za tou kyperskou firmou byly ještě další firmy, které končily v tvrdých daňových rájích typu Britské Panenské ostrovy, Kajmany nebo Delaware. A pochopitelně do těchto firem se dávají vlastnické struktury ze dvou důvodů: buď tajit majitele anebo dělat daňová kouzla, optimalizace, případně i krátit daně,“ popisuje Ondráčka.
„Mám za to, že struktura těch společností, která byla nastavena, rozhodně nesloužila zájmu OKD. Ale naopak byla nastavena tak, aby pomohla odčerpat ze společnosti OKD finanční prostředky,“ míní právník a insolvenční správce Pavel Berger.
Majitelem OKD byla firma Karbon Invest, kterou Zdeněk Bakala a jeho partneři ovládali pomocí kyperské firmy RPG Industries, za ní byly další firmy, některé se sídlem v daňovém ráji
Peníze z OKD odcházely přes složitou strukturu společností založených také v daňových rájích. A odtamtud – podle úvěrové smlouvy – ovládaly 19 procent OKD firmy, které sídlily v americkém daňovém ráji Delaware a na Kajmanských ostrovech.
„Zdeňku Bakalovi není známa vlastnická struktura těchto skupin, avšak zdůrazňuje, že v nich neměl ani nemá majetkovou účast. Není mu rovněž známo, proč v době, kdy se rozhodly investovat do OKD, k tomu některé z nich využily své offshorové společnosti,“ reagovala Bakalova mluvčí Šárka Samková.
Komu patřilo 19 procent OKD, tedy není jasné. Jasné ale je, že Zdeněk Bakala a jeho partneři měli v OKD podíl 81 procent, a to přes další daňové ráje na Kypru a Britských Panenských ostrovech. „My jenom víme, že některými z cílových společností pro výplatu byly společnosti z Kajmanských ostrovů nebo Britských Panenských ostrovů. Co se s těmi penězi dělo dál, to samozřejmě nevíme,“ uvádí právní zástupce Správy pohledávek OKD.
Zdeněk Bakala a jeho partneři měli v OKD podíl 81 procent
„K tomu může Zdeněk Bakala říci pouze následující: OKD uskutečnila podle jeho přesvědčení po roce 2004 všechny distribuce (peněz) v souladu s právními předpisy,“ říká Bakalova mluvčí.
Právní zástupce Petr Kuhn je ale jiného názoru. „V letech 2006 a 2007 odešlo z OKD více než 30 miliard korun. My předkládáme tvrzení i důkazy týkající se 24,5 miliardy, o kterých jsme si velmi jistí, že tato výplata byla nepochybně protiprávní.“ O těchto 24,5 miliardy žaluje zkrachovalá OKD Zdeňka Bakalu a NWR – jednu z firem, které OKD postupně ovládaly.
„Zdeněk Bakala považuje žalobní tvrzení vůči sobě převážně za bulvární fabulace nasedající na jeho negativní obraz, který po dlouhou dobu ke svému prospěchu záměrně vytvářejí někteří politici,“ říká mluvčí Samková.
OKD chce ukončit těžbu do pěti let
Z původní OKD vznikly dvě nové firmy – Správa pohledávek OKD, která řeší dluhy a zastupuje věřitele jako státní instituce, firmy nebo banky, a dále nová OKD (do loňského 31. března OKD Nástupnická), která dál těží uhlí a dnes patří státní firmě Prisko.
Těžba už ale nebude trvat dlouho. Jako první byl po krachu OKD už předloni uzavřen Důl Paskov. OKD tak nyní zbývá ještě pět šachet, ve kterých těží. I ty mají být v příštích pěti letech uzavřeny, jako poslední pravděpodobně v roce 2024 důl ČSM.