Obyvatelé obce Klučov ve středních Čechách už celou řadu let bojují s obřími sily firmy z holdingu Agrofert. Úřady sice rozhodly, že sila jsou lidově řečeno černou stavbou, a zakázaly je používat, to ale na jejich provozu podle místních nic nezměnilo. Přes léto fungovala stejně jako v předchozích letech. Mnozí si tak kladou otázku, jak je to možné. Pro Reportéry ČT natáčely Jana Neumannová a Zuzana Černá.
Reportéři ČT: Boj se sily Agrofertu. I přes zákaz úřadů fungují dál
Reportéři ČT: Po sklizni (zdroj: ČT24)
Marii Kaiseršotové stojí dvacet dva metrů vysoká sila přímo před domem. Postavila je tam firma ZZN Polabí z holdingu Agrofert ze svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše. V průběhu roku se Kaiseršotové podařilo dosáhnout vítězství: úřady i soudy jí daly za pravdu a rozhodly, že stavby nemají řádná stavební povolení a na místě vyrostly načerno.
Firma v nich ale přesto nadále uskladňuje obilí i po dalších žních, navzdory zákazu, který už stavební úřad v Českém Brodě vydal. „Nepovolenou stavbou není jenom samotné silo, respektive dvě sila, ale je to celý komplex,(...) přijímací hala, zpevněné plochy, které udělali kolem sil... je to větší část staveb,“ popsal právník Kaiseršotové Pavel Černohous. Správně by měla firma používat jen stará sila v zadní části místního areálu.
Reportéři ČT opakovaně žádali mluvčího skupiny Agrofert, do které ZZN Polabí patří, o rozhovor. Agrofert ale vystupovat na kameru dlouhodobě odmítá. „ZZN Polabí, a. s. stavbu posklizňové linky se dvěma zásobníky trvale neužívá,“ prohlásil holding v e-mailu.
„To není pravda, protože první půlku roku 2024 převáželi (obilí) přes čističku do nezákonné (části),“ uvedla ale Kaiseršotová. „Ta čistička je taky nezákonná stavba,“ doplnila. Počínání firmy si dokonce natočila. Popsala, jak do čističky jezdily traktory s nákladem, které z druhé strany zase odjížděly již prázdné. „Já to samozřejmě slyším, zaprvé slyším ty podavače nebo ty dopravníky, vidím prach,“ řekla.
Agrofert přitom tvrdí, že v silech je pouze uskladněno obilí ještě z dob před vydáním úředního zákazu. Proto je prý nutné zajistit bezpečnost těchto zásob a případně je převážet. To ale kromě Kaiseršotové zpochybňují také třeba manželé Žákovi, kteří se do Klučova nedávno nastěhovali. „Jestli ho mají uložené, tak nechápu, proč tam zajíždějí nové plné kamiony a náklaďáky, vysypávají tam novou komoditu, která by tam už podle jejich slov tím pádem měla být uskladněna, ale evidentně přivážejí novou a novou,“ popsal Martin Žák.
„Jestliže funkcí sil je uskladnění obilí, tak to, že je v nich uskladněno obilí, znamená, že jsou užívána, a jestliže je někdo vyzván, aby sila neužíval, tak je má vyklidit, nemá v nich skladovat obilí, to je jednoduché,“ popsal Černohous. Souhlasí i právník Transparency International Petr Leyer. „Majitel stavby musí ve chvíli, kdy dostane příkaz od stavebního úřadu, zahájit kroky, aby opustil objekt, (...) aby stavba zůstala opuštěná, zabezpečená a neužívaná,“ řekl.
Právní kličky
Společnost ZZN Polabí postavila sila v Klučově už v roce 2016. Od té doby v nich v zemědělském areálu skladuje tuny obilovin, jen pár metrů od obydlí místních. Už tehdy firma obešla řádný a náročný proces získání stavebního povolení a sila postavila jen na takzvaný územní souhlas. Místní politici a úředníci pak tvrdili, že sila nepovažují za stavbu, ale za výrobek.
„Jednalo se o to, že to byl výrobek plnící funkci stavby, což znamená, že v podstatě je tento postup ze zákona přípustný,“ řekl starosta Českého Brodu Tomáš Klinecký. Podle něj jde podle kolegů ze stavebního úřadu o postup v souladu se zákonem.
Mezi klasickým stavebním řízením a územním souhlasem je přitom velký rozdíl. Územní souhlas je mnohem jednodušší a de facto formální. Neřeší, jestli a jak stavba ovlivní okolí – například hlukem, prachem nebo zvýšenou dopravou. Šanci vyjádřit se nemají ani sousedé. Územní souhlas je proto určený pro menší stavby, jako je například obyčejná garáž.
„Myslím si, že sila v podstatě nejsou černou stavbou (...), byla postavená na základě v té době platného rozhodnutí,“ míní zase starosta Klučova Jan Průša.
„To je věc státní správy, nikoliv samosprávy. A prosím, tohle je zásadní věc,“ prohlásila zase bývalá hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), během jejíž vlády úřady rozhodly ve prospěch Agrofertu.
Ohrožení místních
Místní nově získali i posudek hasičů, který říká, že kdyby sila začala hořet nebo vybuchla, dům Žákových by byl přímo ohrožen. Požárně nebezpečný prostor totiž zasahuje až na jejich pozemek.
Na stranu místních se postavily nakonec nejen úřady, ale taky Nejvyšší správní soud a loni i ministerstvo pro místní rozvoj, které svůj původní postoj změnilo. Kontroly stavebního úřadu navíc nyní potvrdily i to, že sila nadále fungují, což znamená, že jejich majitel nedodržuje zákaz.
„Na základě zjištění z prohlídek bylo vydáno rozhodnutí o zákazu užívání stavby a dále bylo v tomto případě zahájeno řízení o přestupku,“ sdělil Klinecký. Úředníci se tak rozhodují, jestli udělí Agrofertu pokutu. Ta podle Leyera ale dosahuje maximálně výše jednoho milionu korun. „Pro společnost jako Agrofert je to v podstatě zanedbatelná částka,“ popsal s tím, že je pro ni jednodušší překračovat zákon než hledat náhradní prostory pro uložení sklizně.
Agrofert si mezitím poprvé od roku 2016 požádal o řádné stavební povolení na sila v Klučově i jinde, kde je dal vztyčit, ve snaze je legalizovat.
