Marii Kaiseršotové ze středočeského Klučova před domem v roce 2016 postavila firma z holdingu Agrofert dvě obří sila na obilí. Kaiseršotová záhy zjistila, že stavba neměla vydané klasické stavební povolení. To nemá dodnes. Soudy po letech sporů definitivně rozhodly, že jde o černou stavbu. Agrofert přitom dle rozsudků musel vědět, že pravidla obchází. Letitý spor ovlivňovaly i úřady, kterým šéfovaly političky z hnutí ANO. Pro Reportéry ČT natáčely Jana Neumannová a Zuzana Černá.
Dvě sila v zemědělském areálu v Klučově, v těsné blízkosti obytných domů, vyrostla téměř před osmi lety. Patří firmě ZZN Polabí z holdingu Agrofert, který linku na zpracování obilovin přesunul do Klučova z nedalekého Českého Brodu. „Najednou se to začalo stavět, postavili je během čtyř měsíců. Když jsem viděla, jak sila rostou, jak se lesknou, byla jsem z toho úplně vedle,“ okomentovala Kaiseršotová.
„Úplně se mi to nelíbí. Myslím si, že v žádné obci takováto stavba nepřináší efekt krásy. Ale okolní zemědělci samozřejmě potřebují nějakou skladovou kapacitu pro svou produkci,“ podotkl starosta Klučova Jan Průša.
Paní Kaiseršotová ke svému překvapení nedlouho po dokončení stavby zjistila, že neproběhlo klasické stavební řízení. Nikdo tedy neřešil, jaký vliv náročný zemědělský provoz bude mít na okolí. Sila vznikla jen na základě územního souhlasu od stavebního úřadu v Českém Brodě.
Dle právníka Pavla Černohouse je běžné využít územní souhlas k takovým stavbám, které nemají podstatný vliv na své okolí. „Může to být třeba dílna nebo garáž, kde se bude jen parkovat. Ale ne dílna nebo garáž, kde by byl provoz, kde se budou komerčně opravovat auta, aby to hlukem rušilo okolí a zasahovalo sousedy,“ ujasnil.
„Byl to výrobek plnící funkci stavby, což znamená, že v podstatě tam je tento postup ze zákona přípustný,“ tvrdí starosta Českého Brodu Tomáš Klinecký (TOP 09).
„Je to od toho roku 2016 nešťastné. Stavební úřad v Českém Brodě povolil stavbu na základě územního souhlasu, neboť ji bral jako výrobek plnící funkci stavby,“ uvedl starosta Klučova Průša.
Kaiseršotová se proto spojila se svými sousedy a sepsala s nimi petici, kterou podepsalo téměř dvě stě obyvatel. „Je to bezohlednost. Věděli, co nám tu stavějí, jak to bude prášit,“ prohlásila.
Političky z ANO
„Společnost ZZN Polabí jako stavebník a vlastník stavby postupuje po celou dobu v dobré víře a v souladu s předmětnými rozhodnutími dotčených orgánů. Stavba nezatěžuje své okolí, neboť byla realizována uvnitř původního zemědělsko-výrobního areálu na místě bývalé a již nefunkční hospodářské stavby,“ okomentoval mluvčí Agrofertu Jan Heřmanský.
Krajský úřad Středočeského kraje, na který se Kaiseršotová obrátila, na konci roku 2016 rozhodl, že územní souhlas je nezákonný. Zároveň však konstatoval, že Agrofert jednal v dobré víře a sila tak smí zůstat. Hejtmankou kraje tehdy byla Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO. Předseda strany Andrej Babiš v té době holding sám oficiálně vlastnil.
Místní proto záhy hledali zastání u ministerstva pro místní rozvoj, avšak neúspěšně. „Aby územní souhlas mohl nebo nemohl být zrušen, je významná otázka, zda stavebník byl, či nebyl v dobré víře. Tu skutečnost zkoumal krajský úřad a ministerstvo pro místní rozvoj prakticky posledních pět let,“ uvedl Černohous.
Kaiseršotová argumentovala třeba tím, že podobná sila Agrofert stavěl rok předtím i v nedalekém Chotětově. Žádal tam přitom o klasické stavební povolení, proto musel vědět, že územní souhlas nestačí.
Ministryní pro místní rozvoj tehdy byla Klára Dostálová z ANO. Reportérům ČT v SMS zprávě napsala, že nerozumí, proč se na věc ptají. Celý proces rozhodování byl podle ní striktně apolitický.
Agrofert Kaiseršotové nabízel dohodu
Marie Kaiseršotová nakonec spor poslala k soudu. Verdikt zněl v roce 2020 opět jasně — územní souhlas pro tuto stavbu nestačí. „Jak Krajský soud v Praze, tak Nejvyšší správní soud naprosto jednoznačně došly k závěru, že územní souhlas nemohl v této věci stačit, a že si toho musel být stavebník vědom. (...) Soudy tak došly k velice jednoznačným závěrům, že společnost jednat v dobré víře nemohla a územní souhlas nemohla použít,“ vysvětlil právník Transparency International Jan Dupák.
Podle Dupáka vzhledem k tomu, že v této věci rozhodoval resort pod vedením ministryně za ANO, vzniká podezření na systémovou podjatost. „Tedy tím, že je ve vedení ministerstva člověk, který nějakým způsobem souvisí s danou věcí, tak by mohl mít vliv, jakým způsobem o ní lidé rozhodují,“ dodal.
Otázku podjatosti však soud nakonec vůbec neřešil. Po volbách v roce 2021 totiž ANO a Klára Dostálová ve vládě skončily.
Agrofert Kaiseršotové opakovaně nabízel dohodu. „Dostala jsem nabídku 500 tisíc. (...) Abych mlčela a nechala je stavět dál. Jako že by tu postavili třeba to třetí silo,“ prozradila.
Sila dál fungují
Zlom nastal na podzim roku 2022. Po šesti letech bojů Kaiseršotová soudy definitivně vyhrála. Sila jsou dnes sice – lidově řečeno – černou stavbou, přesto ale fungují a dále zpracovávají tuny obilí. Co bude dál, musí rozhodnout tam, kde to vše začalo – na stavebním úřadě v Českém Brodě.
Podle Markéty Sommerové z odboru výstavby a územního plánování úřad užívání sil zakázal. Že dále fungují, údajně neví. „Stavební úřad tam provedl kontrolu a nebyly v provozu,“ tvrdí. „Vypíšeme si tam další kontrolní prohlídku na ověření těchto informací,“ dodala Sommerová.
„Provádíme pouze nezbytné kroky směřující k uchování již naskladněných plodin s cílem předejít možné zkáze již naskladněných rostlinných komodit,“ odůvodnil mluvčí Agrofertu Heřmanský.
ZZN Polabí stále může sila zlegalizovat, a to pokud se firmě podaří získat klasické stavební povolení.
