Reportéři ČT: Angažmá poslance Krejzy v Českém holdingu skončilo dluhy, nejasnosti jsou kolem jeho nemovitostí

Nahrávám video

Poslanec ODS a místostarosta Litoměřic Karel Krejza působil v představenstvu velkého privatizačního fondu, který založila rakouská banka Creditanstalt. Později z něj vystoupil a fond dodnes působí pod jménem Český holding. Z původního majetku ve výši více než dvou miliard korun nezůstalo kvůli nepovedeným obchodům téměř nic. Jeden z nich řídil sám nynější poslanec Krejza. Akcionáři sice prodělali, ale on zkrátka nepřišel. Pro Reportéry ČT se tématu věnovala Jana Neumannová.

Český holidng dříve představoval jeden z největších investičních fondů v České republice. „V roce 1991, když firma vznikala a šla do kuponové privatizace, získala 200 tisíc akcionářů. Creditanstalt, jak zněl původní název tohoto investičního fondu, vznikl pod patronáží Creditanstaltu, to je rakouská investiční banka, a byl velmi dobrý. Jeho základní kapitál byl 2,8 miliardy a patřil opravdu k největším hybatelům české ekonomiky začátku 90. let,“ přiblížil student ekonomie a akcionář firmy Český holding Petr Hladík.

Firma prošla různými peripetiemi a postupně ztrácela majetek. Vliv na ni měl například i podnikatel a investor Pavel Tykač. Na přelomu tisíciletí se investičního fondu ujala skupina, kterou zastupoval i nynější poslanec Karel Krejza.

Nezdařený projekt

„Poslední majetek, který společnost reálně měla a o který se bojovalo, byl developerský projekt v Českých Budějovicích, který zkrachoval v roce 2014,“ uvedl Hladík. Právě tento projekt Krejza řídil, přičemž hospodařil s penězi akcionářů Českého holdingu.

„Projekt jsem spolupřipravoval ještě s jedním kolegou. Od roku 2003 do roku 2007 jsme skupovali nemovitosti, aby to udělalo jeden celek. S tím, že se tam postaví obchodně společenské centrum,“ přiblížil Krejza.

Vizi se Krejzovi nepodařilo dotáhnout do konce. Podle Hladíka tak projekt skončil s dluhy přibližně ve výši 130 milionů korun. „Společnost prošla konkurzem, část dluhu byla splacena, ale akcionářům Českého holdingu pochopitelně nezůstalo vůbec nic,“ podotkl.

„Fondy bohužel hospodařily špatně. Využily právní vakuum, které tady bylo, získaly finanční prostředky od lidí a potom s tím nakládaly na základě toho, aby si někdo mohl strčit peníze navíc do kapsy. Využily toho, že to nebylo právně ošetřené,“ sdělil Daniel Surmař ze společnosti Zapomenuté miliardy.

Podle Hladíka společnost ztratila většinu svého majetku pod správou Krejzy, který byl v dozorčí radě a jistou dobu i místopředsedou představenstva. „Úplně odpovědnosti se asi člověk zříci nemůže, ale ne každý může být úspěšný v takovémto podnikání. Je potřeba si říct, že toto úspěšné nebylo. To přiznávám,“ reagoval Krejza.

Kolik má nyní firma akcionářů, není jasné. Mnoho jich na své akcie zapomnělo. Někteří se ale ke svým právům hlásí, a tak probíhají soudy. Lidé chtějí majetek, který ve fondu stále ještě může být. „Někteří menšinoví akcionáři se začali bouřit a rozhodli se poslat firmu do likvidace. Výhodou tohoto konceptu je, že nezávislý likvidátor se pokusí prodat majetek za největší hodnotu. Peníze, které v tom zůstanou, jsou následně předány akcionářům,“ podotkl Hladík. Vedení společnosti se ale brání a nezávislého likvidátora ve firmě nechce.

Dům za osm milionů

Část majetku se začala prodávat. A některé nemovitosti skončily u Krejzy. Ten si před šesti lety pořídil dům v pražských Kobylisích za osm milionů korun. „Podle mého odhadu byla hodnota té nemovitosti okolo osmnácti až dvaceti milionů korun,“ řekl realitní expert David Pátek. „Tehdy, několik let zpátky, byla cena minimálně patnáct milionů korun, klidně i dvacet. Podle stavu nemovitosti,“ odhadl realitní expert Tomáš Kučera. Na vyšší odhady ceny Krejza neuměl odpovědět.

Poslanec nekoupil dům přímo od firmy Český holding, ve které sám působil. Transakce proběhla přes prostředníka. Tím byl severočeský podnikatel Gerhard Horejsek, který má s Krejzou úzké vztahy. „Gerhard Horejsek je majitel autosalonů a Krejza se přátelí s jeho synem. Díky synovi má s firmou pana Horejska řadu obchodů. Jde například o nákupy a pronájmy automobilů pro radnici, elektromobilů. Jsou tam pozoruhodné byznysové zájmy,“ přiblížil předseda spolku Stop tunelům Jan Kvapil.

Krejzův dům původně vlastnila dceřiná společnost Českého holdingu, firma Nakano. Tu i s domem koupil právě Horejsek. Reportéři ČT chtěli zjistit, kolik za firmu s domem zaplatil do účetnictví Českého holdingu. Podařilo se ale zastihnout jen Horejskova syna, který se obchodu také účastnil. Ten tvrdil, že o věci nic neví. „To musí být buď hrozně dlouho, nebo si to vůbec nevybavuji,“ reagoval René Horejsek. Pro komunikaci se svým otcem odkázal na právníka. Advokát Ivan Vávra informace neposkytl se zdůvodněním, že s médii nekomunikuje.

Koupě společnosti Nakano

Poslanec Krejza následně koupil i firmu Nakano, do které předtím poslal osm milionů za nemovitost. Proč to dělal a za jakých podmínek firmu koupil, nelze z veřejných zdrojů zjistit. „Když kupujete firmu, které jste zaplatil kupní cenu za dům, tak v zásadě kupujete i své peníze, které jste tam vložil,“ okomentoval transakci děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík.

Krejza transakci srozumitelně nevysvětlil. „Já jsem měl cenné papíry. Do firmy přišly peníze za prodej nemovitosti, já prodal cenné papíry firmě, za to jsem to potom zaplatil,“ řekl. Proč kupoval firmu, do které předtím vložil osm milionů korun, a jak tedy finálně za dům zaplatil, nebylo z jeho vyjádření jasné.

Následně přišel s dalším vysvětlením. Vzpomněl si, že do firmy nevkládal akcie, jak tvrdil v předchozím rozhovoru, ale pohledávku. „Do společnosti Nakano jsem postoupil část pohledávky v nominální hodnotě 8,2 milionů korun bez příslušenství ze smlouvy o půjčce mezi mnou a fyzickou osobou české státní příslušnosti,“ uvedl Krejza.

„Transakce se jako celek skládá z více kroků. Nemůžeme se dívat na každou jednotlivou věc separátně, protože jinak neuvidíme celkový důsledek jednotlivých kroků. Konečný závěr transakce je jednoznačný, že za společnost i dům zaplatil pohledávkou,“ okomentoval Mejzlík. Krejza trvá na tom, že na konci transakce získal peníze za koupi domu Gerhard Horejsek. Proč ale dělal tak složitou operaci, srozumitelně nevysvětlil.

Chata v Krkonoších

Z majetku Českého holdingu získal Krejza i další nemovitost, tentokrát v Krkonoších poblíž Kořenova. „V tomto případě se jedná o zastavitelnou plochu pozemku řádově několika tisíc metrů čtverečních, k tomu ještě další využitelný rekreační pozemek v řádu až desítek tisíc metrů čtverečních,“ uvedl realitní expert Kučera.

I tato nemovitost patřila pod Český holding. Krejza ji koupil v roce 2018. Dle svých slov za ni zaplatil přes dva miliony korun. V dodatečném vyjádření si vzpomněl, že za nemovitost zaplatil další tři miliony korun, a to z již zmíněné pohledávky. „Z dnešního pohledu to nevypadá dobře, to je možná pravda. Ale já jsem opravdu neudělal nic, za co bych se měl stydět,“ reagoval Krejza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 1 hhodinou

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 2 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 11 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 14 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.