Reportéři ČT: Angažmá poslance Krejzy v Českém holdingu skončilo dluhy, nejasnosti jsou kolem jeho nemovitostí

16 minut
Reportéři ČT: Akcionáři, plačte
Zdroj: ČT24

Poslanec ODS a místostarosta Litoměřic Karel Krejza působil v představenstvu velkého privatizačního fondu, který založila rakouská banka Creditanstalt. Později z něj vystoupil a fond dodnes působí pod jménem Český holding. Z původního majetku ve výši více než dvou miliard korun nezůstalo kvůli nepovedeným obchodům téměř nic. Jeden z nich řídil sám nynější poslanec Krejza. Akcionáři sice prodělali, ale on zkrátka nepřišel. Pro Reportéry ČT se tématu věnovala Jana Neumannová.

Český holidng dříve představoval jeden z největších investičních fondů v České republice. „V roce 1991, když firma vznikala a šla do kuponové privatizace, získala 200 tisíc akcionářů. Creditanstalt, jak zněl původní název tohoto investičního fondu, vznikl pod patronáží Creditanstaltu, to je rakouská investiční banka, a byl velmi dobrý. Jeho základní kapitál byl 2,8 miliardy a patřil opravdu k největším hybatelům české ekonomiky začátku 90. let,“ přiblížil student ekonomie a akcionář firmy Český holding Petr Hladík.

Firma prošla různými peripetiemi a postupně ztrácela majetek. Vliv na ni měl například i podnikatel a investor Pavel Tykač. Na přelomu tisíciletí se investičního fondu ujala skupina, kterou zastupoval i nynější poslanec Karel Krejza.

Nezdařený projekt

„Poslední majetek, který společnost reálně měla a o který se bojovalo, byl developerský projekt v Českých Budějovicích, který zkrachoval v roce 2014,“ uvedl Hladík. Právě tento projekt Krejza řídil, přičemž hospodařil s penězi akcionářů Českého holdingu.

„Projekt jsem spolupřipravoval ještě s jedním kolegou. Od roku 2003 do roku 2007 jsme skupovali nemovitosti, aby to udělalo jeden celek. S tím, že se tam postaví obchodně společenské centrum,“ přiblížil Krejza.

Vizi se Krejzovi nepodařilo dotáhnout do konce. Podle Hladíka tak projekt skončil s dluhy přibližně ve výši 130 milionů korun. „Společnost prošla konkurzem, část dluhu byla splacena, ale akcionářům Českého holdingu pochopitelně nezůstalo vůbec nic,“ podotkl.

„Fondy bohužel hospodařily špatně. Využily právní vakuum, které tady bylo, získaly finanční prostředky od lidí a potom s tím nakládaly na základě toho, aby si někdo mohl strčit peníze navíc do kapsy. Využily toho, že to nebylo právně ošetřené,“ sdělil Daniel Surmař ze společnosti Zapomenuté miliardy.

Podle Hladíka společnost ztratila většinu svého majetku pod správou Krejzy, který byl v dozorčí radě a jistou dobu i místopředsedou představenstva. „Úplně odpovědnosti se asi člověk zříci nemůže, ale ne každý může být úspěšný v takovémto podnikání. Je potřeba si říct, že toto úspěšné nebylo. To přiznávám,“ reagoval Krejza.

Kolik má nyní firma akcionářů, není jasné. Mnoho jich na své akcie zapomnělo. Někteří se ale ke svým právům hlásí, a tak probíhají soudy. Lidé chtějí majetek, který ve fondu stále ještě může být. „Někteří menšinoví akcionáři se začali bouřit a rozhodli se poslat firmu do likvidace. Výhodou tohoto konceptu je, že nezávislý likvidátor se pokusí prodat majetek za největší hodnotu. Peníze, které v tom zůstanou, jsou následně předány akcionářům,“ podotkl Hladík. Vedení společnosti se ale brání a nezávislého likvidátora ve firmě nechce.

Dům za osm milionů

Část majetku se začala prodávat. A některé nemovitosti skončily u Krejzy. Ten si před šesti lety pořídil dům v pražských Kobylisích za osm milionů korun. „Podle mého odhadu byla hodnota té nemovitosti okolo osmnácti až dvaceti milionů korun,“ řekl realitní expert David Pátek. „Tehdy, několik let zpátky, byla cena minimálně patnáct milionů korun, klidně i dvacet. Podle stavu nemovitosti,“ odhadl realitní expert Tomáš Kučera. Na vyšší odhady ceny Krejza neuměl odpovědět.

Poslanec nekoupil dům přímo od firmy Český holding, ve které sám působil. Transakce proběhla přes prostředníka. Tím byl severočeský podnikatel Gerhard Horejsek, který má s Krejzou úzké vztahy. „Gerhard Horejsek je majitel autosalonů a Krejza se přátelí s jeho synem. Díky synovi má s firmou pana Horejska řadu obchodů. Jde například o nákupy a pronájmy automobilů pro radnici, elektromobilů. Jsou tam pozoruhodné byznysové zájmy,“ přiblížil předseda spolku Stop tunelům Jan Kvapil.

Krejzův dům původně vlastnila dceřiná společnost Českého holdingu, firma Nakano. Tu i s domem koupil právě Horejsek. Reportéři ČT chtěli zjistit, kolik za firmu s domem zaplatil do účetnictví Českého holdingu. Podařilo se ale zastihnout jen Horejskova syna, který se obchodu také účastnil. Ten tvrdil, že o věci nic neví. „To musí být buď hrozně dlouho, nebo si to vůbec nevybavuji,“ reagoval René Horejsek. Pro komunikaci se svým otcem odkázal na právníka. Advokát Ivan Vávra informace neposkytl se zdůvodněním, že s médii nekomunikuje.

Koupě společnosti Nakano

Poslanec Krejza následně koupil i firmu Nakano, do které předtím poslal osm milionů za nemovitost. Proč to dělal a za jakých podmínek firmu koupil, nelze z veřejných zdrojů zjistit. „Když kupujete firmu, které jste zaplatil kupní cenu za dům, tak v zásadě kupujete i své peníze, které jste tam vložil,“ okomentoval transakci děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík.

Krejza transakci srozumitelně nevysvětlil. „Já jsem měl cenné papíry. Do firmy přišly peníze za prodej nemovitosti, já prodal cenné papíry firmě, za to jsem to potom zaplatil,“ řekl. Proč kupoval firmu, do které předtím vložil osm milionů korun, a jak tedy finálně za dům zaplatil, nebylo z jeho vyjádření jasné.

Následně přišel s dalším vysvětlením. Vzpomněl si, že do firmy nevkládal akcie, jak tvrdil v předchozím rozhovoru, ale pohledávku. „Do společnosti Nakano jsem postoupil část pohledávky v nominální hodnotě 8,2 milionů korun bez příslušenství ze smlouvy o půjčce mezi mnou a fyzickou osobou české státní příslušnosti,“ uvedl Krejza.

„Transakce se jako celek skládá z více kroků. Nemůžeme se dívat na každou jednotlivou věc separátně, protože jinak neuvidíme celkový důsledek jednotlivých kroků. Konečný závěr transakce je jednoznačný, že za společnost i dům zaplatil pohledávkou,“ okomentoval Mejzlík. Krejza trvá na tom, že na konci transakce získal peníze za koupi domu Gerhard Horejsek. Proč ale dělal tak složitou operaci, srozumitelně nevysvětlil.

Chata v Krkonoších

Z majetku Českého holdingu získal Krejza i další nemovitost, tentokrát v Krkonoších poblíž Kořenova. „V tomto případě se jedná o zastavitelnou plochu pozemku řádově několika tisíc metrů čtverečních, k tomu ještě další využitelný rekreační pozemek v řádu až desítek tisíc metrů čtverečních,“ uvedl realitní expert Kučera.

I tato nemovitost patřila pod Český holding. Krejza ji koupil v roce 2018. Dle svých slov za ni zaplatil přes dva miliony korun. V dodatečném vyjádření si vzpomněl, že za nemovitost zaplatil další tři miliony korun, a to z již zmíněné pohledávky. „Z dnešního pohledu to nevypadá dobře, to je možná pravda. Ale já jsem opravdu neudělal nic, za co bych se měl stydět,“ reagoval Krejza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 6 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 11 hhodinami
Načítání...