Ke zvolení senátorem stačilo v Ostravě 4906 hlasů, nejmenší rozdíl ve druhém kole činil 930 hlasů, do horní komory se dostaly jen dvě ženy a zamíří tam i nejmladší senátor. ČT přináší souhrn nejzajímavějších čísel z letošních senátních voleb.
Nejprve několik čísel, která se týkají rychlosti sčítání v druhém kole senátních voleb. Výsledky z prvních míst přišly už patnáct minut po uzavření volebních místností. Sto procent bylo sečteno ve čtvrt na šest.
O nových senátorech rozhodlo 417 tisíc lidí. Nejméně voličů přišlo ve druhém kole v obci Mnichov v Karlovarském kraji. Z 328 oprávněných voličů to bylo jen jedenáct. Vůbec nikdo se nedostavil k volebním urnám v jednom z okrsků ve Skutči na Chrudimsku. O nejvyšší účast se tentokrát postarala obec Čilá na Rokycansku, ze sedmnácti místních voličů jich odevzdalo obálku třináct.
Sulovskému stačilo necelých pět tisíc hlasů
Nejméně hlasů potřeboval letos ke zvolení Leopold Sulovský (Ostravak). Stačilo mu jich 4906, což je méně, než kolik dostali poražení v dalších 17 obvodech. Výsledek Sulovského koresponduje s tím, že na Ostravsku byla ve volebním finále nejnižší volební účast – dosáhla jen 9,23 procenta.
Nejvíce hlasů ve volebním finále posbíral diplomat Pavel Fischer (nestr.), dostal jich 14 919. Celkově však největší počet hlasů dostal Jiří Čunek (KDU-ČSL), o jehož obhajobě senátorského křesla na Vsetínsku rozhodlo už v prvním kole 24 158 lidí. Nejméně hlasů získal z finalistů dosluhující senátor Libor Michálek (za Piráty), kterého volilo 3022 lidí.
Procentuálně dosáhl ve finále největšího podílu hlasů lékař Marek Hilšer, a to 79,8 procenta. Nejmenší rozdíl mezi finalisty byl na Domažlicku, kde Vladislav Vilímec (ODS) porazil dosavadního senátora Jana Látku (ČSSD) o 930 hlasů. Těsný byl jejich souboj už v prvním volebním kole, kdy Vilímec dostal jen o šest hlasů více než Látka. Naopak největším rozdílem hlasů porazil Fischer svou soupeřku Evu Tylovou (za Piráty), když dostal o 10 731 hlasů více.
Pouze osm z 50 finalistů dostalo v závěrečném duelu více hlasů než v úvodním kole. Kromě Vilímce to byli Jitka Chalánková (nestr.) na Prostějovsku, Hana Žáková (za STAN) na Třebíčsku, Martin Červíček (ODS) na Náchodsku, Lukáš Wagenknecht (za Piráty) i Pavel Dungl (za TOP 09) v Praze 8 a Jan Tecl (ODS) i Daniel Herman (KDU-ČSL) na Chrudimsku, byť Herman jen o pět hlasů víc.
Do Senátu jde nejméně žen v historii
V letošních senátních volbách byly zvoleny jen dvě ženy, což je nejméně od vzniku Senátu. Před dvěma roky se do horní komory naopak dostalo šest senátorek, stejně jako v roce 2006, což je rekordní počet, pokud se nepočítají vůbec první volby v roce 1996, kdy se ovšem vybíralo všech 81 členů Senátu a zvoleno bylo devět žen.
Zatímco po minulých senátních volbách zasedalo v horní komoře 16 senátorek, což bylo zatím nejvíc, v následujícím volebním období jich bude jen 13. Ženy tak budou tvořit jen zhruba 16 procent všech senátorů. Pro srovnání – do dolní komory bylo loni zvoleno 44 žen, takže podíl poslankyň činil 22 procent osazenstva sněmovny.
Průměrný věk senátorů je nově 57,53 roku
Za 22 let historie českého Senátu pomalu stoupá průměrný věk jeho členů. Po těchto volbách činí 57,53 roku, což je sice zhruba o tři čtvrtě roku méně než po minulých volbách, avšak je to výrazně víc než po prvních volbách v roce 1996, kdy byl průměrný věk senátorů 53,07 roku.
Oproti minulým volbám tak klesl i průměrný věk zvolených senátorů, který letos činí 54,41 roku, před dvěma roky to bylo lehce přes 57 let. Nejmladší byli noví členové horní komory v roce 2000, kdy jim bylo necelých 50 let.
Letos byl ale zvolen úplně nejmladší senátor v historii horní komory, a to Lukáš Wagenknecht (za Piráty), který teprve 24. září oslavil čtyřicátiny. Předchozím rekordmanem byla Ivana Cabrnochová (SZ), v roce 2014 jí při zvolení v doplňovacích volbách v Praze 10 bylo 40 let, jeden měsíc a dva dny. Před dosažením 41. narozenin se kromě nich dostalo do Senátu devět dalších politiků, prvním byl už v roce 1996 Mirek Topolánek (bylo mu tehdy 40 let a šest měsíců).
Nejstarším je mezi nyní zvolenými senátory Jaroslav Kubera (ODS), kterému je 71 let. Doyenem horní komory ale zůstane sociální demokrat Jaroslav Malý, který je o dva měsíce starší než Kubera a v prosinci oslaví 72. narozeniny.
Nejstarším zvoleným senátorem vůbec byl František Čuba (SPO), který získal mandát v roce 2014 ve věku 78 let. Když letos v únoru ze zdravotních důvodů rezignoval, bylo to měsíc po 82. narozeninách a Čubovi tak patří i primát nejstaršího českého senátora v historii. Na druhém místě je Jaroslav Musial z ČSSD, jemuž v roce 1996, kdy byl zvolen senátorem, bylo 75 let a mandát vykonával do roku 2000.
Promovaní inženýři
I když Senát zvažuje legislativu, co schválila sněmovna, právníků je v něm velmi málo. K Miroslavu Antlovi (za ČSSD), Jiřímu Dienstbierovi (ČSSD) a Václavu Láskovi (SEN 21) se po letošních volbách přidají další tři absolventi práv Ladislav Faktor (nestr.), Zdeněk Hraba (za STAN) a Pavel Karpíšek (ODS).
Vysokoškolské vzdělání má drtivá většina senátorů, tradičně převažují inženýři (z technických, ekonomických a zemědělských fakult). Hodně je i lékařů, letos byli zvoleni tři absolventi lékařských fakult.
22 let senátorem
Nejdéle sedí v horní komoře Milan Štěch. Za sociální demokraty byl ve volebním obvodě Pelhřimov – Jindřichův Hradec zvolen v roce 1996, naposledy mandát obhájil před čtyřmi lety. Nepřetržitě v Senátu od roku 1996 kromě Štěcha seděli už jen Pavel Eybert a Přemysl Sobotka (oba ODS). Ti ale před dvěma lety už posty neobhajovali.
Štěch je nejen nejdéle sloužícím členem Senátu, ale také jeho předsedou. Vede ho dohromady osm let. Ve funkci se předtím vystřídali Přemysl Sobotka, Libuše Benešová (ODS) a Petr Pithart (KDU-ČSL). Žádný z nich ale horní komoru nevedl déle než šest let.
Už 18 let strávil v Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Ve svém senátorském působení dál pokračuje, bude to jeho čtvrté funkční období. Zvolen byl za obvod Teplice, kde je také už od roku 1994 primátorem.
Mezi rekordmany horní komory patří i lidovecký kandidát za Vsetín Jiří Čunek. V těchto volbách získal senátorský post už v prvním kole. Senátorem je zatím 12 let, na kontě má ale víc politických funkcí. Působil jako ministr pro místní rozvoj a místopředseda druhé vlády Mirka Topolánka. V minulosti také zastával funkci předsedy KDU-ČSL nebo starosty Vsetína. Stále ještě je i hejtmanem Zlínského kraje. Loni v dubnu jako vsetínský starosta rezignoval. Odchod z čela radnice sliboval hned poté, co se před dvěma lety stal hejtmanem.
Horní komora zažila ale i opačné rekordy. Jen tři roky v ní strávil Jiří Hlavatý. Majitel a současně ředitel textilky Juta se tam dostal v roce 2014 jako nestraník za hnutí ANO. Posléze ale v roce 2017 kandidoval i do Poslanecké sněmovny. Díky kroužkování uspěl a stal se poslancem. Dnem jeho zvolení však zanikl jeho senátorský mandát.
Jenže to se Hlavatému nelíbilo. Tvrdil, že o neslučitelnosti funkcí v obou komorách parlamentu nevěděl a poslancem být nechce. Načež se do volby senátora přihlásil znovu a poslaneckého mandátu se vzdal. V doplňovacích volbách ale už důvěru voličů nezískal. Podnikatel roku 2013 nakonec z vrcholné politiky sám odešel.
