Rusko a také mezinárodní terorismus jsou v současnosti podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky největšími hrozbami. Řekl to v projevu na úvod velitelského shromáždění, které by mělo stanovit úkoly armády na příští rok, za svůj „hlavní a jediný cíl“ v něm zároveň označil bojeschopnost armády. S projevem vystoupil také prezident Petr Pavel, podle nějž se bezpečnostní situace ve světě stále zhoršuje.
Karel Řehka připomněl, že loni reagovalo velitelské shromáždění zejména na konflikt, který rozpoutalo Rusko proti Ukrajině. Ten neskončil, a naopak vznikla ještě další krize na Blízkém východě. Podle náčelníka generálního štábu je potřeba nepřehlížet terorismus jako hrozbu.
„Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci. Kromě Ruska je to největší hrozba pro celé NATO. (…) Kromě velké války zůstává terorismus hrozbou, na kterou se musíme připravovat,“ zdůraznil. V projevu se zmínil také o rostoucím napětí v Indopacifiku, „kde se Čína snaží měnit světový pořádek“, nestabilitě na západním Balkáně i v Sahelu. „Všechny tyto jevy spolu souvisí a jsou propojené. I když jsou zdánlivě vzdálené, mají dopady na bezpečnost v Evropě,“ podotkl Řehka.
Za svůj „hlavní a jediný cíl“ označil náčelník generálního štábu bojeschopnost. K ní vede podle něj několik kroků. Vyzdvihl, že v posledním roce schválila vláda novou bezpečnostní a obrannou strategii, která jasně definovala protivníka a dala vojákům zadání, a také že vznikl zákon o financování obrany, který stanoví minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. „Dává nám poprvé předvídatelný rozpočet nutný k úplnému obrannému plánování,“ zdůraznil.
Za problém považuje Řehka hlavně personální situaci armády. „Tuto oblast považuji za nejdůležitější, ale zároveň za nejtěžší,“ řekl. Poznamenal, že i když armáda učinila některá opatření, například zmírnila některé „zbytečně omezující“ kritéria, stále se přinejlepším jen daří hasit největší krize. Podle náčelníka generálního štábu se ale armáda nemůže spokojit jen s tím, že se chystají nákupy nové techniky. Připomněl, že ta funguje jen s kvalitními vojáky a výcvikem.
Řehka se na velitelském shromáždění také zmínil o koncepci výstavby armády do roku 2035, kterou by měla na příštím zasedání projednat Bezpečnostní rada státu a potom vláda – ještě před koncem roku. Počítá s desetiletou technologickou transformací a generační obměnou zbraňových systémů. „Armáda přejde na západní techniku, bude se digitalizovat a propojovat,“ doplnil Řehka.
Prezident apeloval na efektivitu investic
Poprvé v nové funkci se velitelského shromáždění zúčastnil prezident republiky Petr Pavel – též bývalý náčelník generálního štábu. Na úvod svého projevu uvedl, že problémy, které ohrožovaly světovou bezpečnost loni, přetrvávají, a navíc přibyly nové. „Celkově se bezpečnostní situace ve světě zhoršuje a komplikuje. (…) Konflikt je reálný,“ podotkl.
Podobně jako Řehka ocenil i Pavel, že se rozeběhly modernizační projekty a že Česko přijalo zákon o financování obrany. Zároveň ale zdůraznil, že se finanční situace armády začíná zlepšovat v době, kdy se stát potýká se špatnou hospodářskou situací.
„Výdaje na obranu budou mnohými vnímány s velkou nevolí. Je potřeba přistoupit k tomu nejen z toho pohledu, že budeme využívat možnosti, jak našim občanům dávat najevo, že to nejsou zbytečné výdaje, ale že je to investice do jejich bezpečnosti, ale abychom také tyto náklady maximálně efektivně dokázali využít,“ upozornil.
Část své řeči věnoval prezident situaci Ukrajiny. Její protiofenziva se podle něj nevyvíjí tak, jak Ukrajinci sami očekávali, což přisoudil nedostatečně rozsáhlé i nedostatečně rychlé podpoře od Západu. Pocit, že je svět málo podporuje, podle Pavla zhoršuje i morálku ukrajinských vojáků. „Mají pocit, že je v tom necháváme,“ řekl. Rusko se naopak dokázalo poučit a znásobilo výrobu, takže vyrábí přinejmenším stejné množství munice, jaké dodává Západ Ukrajině.
Hlava státu varovala také před možnými celosvětovými důsledky konfliktu na Blízkém východě. „Má obrovský výbušný potenciál nejen pro regionální konflikt, ale dokonce globální. Nejen v rovině fyzické, válčení, případně vstupem do války Íránu a dalších zemí, ale především tím, jak začíná rozdělovat svět,“ upřesnil Pavel.
Náměstek: Dodávky tanků nakoply spolupráci s Německem
O potřebě efektivity armádních investic hovořil i náměstek ministryně obrany František Šulc. „Veřejnosti musíme neustále dokazovat, že investice do obrany jsou efektivní. Musíme vysvětlovat, že nejde o nahodilý výmysl, ale o smysluplné využití prostředků na obranu naší země a jejích občanů. Nesmíme prohospodařit důvěru, kterou máme,“ řekl. Zároveň se ohradil proti ambicím některých opozičních politiků peníze armádě vzít ve prospěch jiných rozpočtových kapitol.
Opozice pak má za to, že výdaje porostou skokově a v nevhodnou dobu. Vláda i armáda je musí podle prezidenta vysvětlovat a efektivně využít. „Není to primárně kvůli slibu NATO, je to proto, že základní povinností státu je zajistit bezpečí svých občanů,“ dodal Šulc.
Sama ministryně Jana Černochová (ODS) na shromáždění nepřišla, protože je nemocná, a Šulc ji zastoupil. Shrnul běžící modernizační projekty, k nimž patří nákup bojových vozidel CV-90, stíhacích letounů F-35, helikoptér systému H-1 a také dodávky tanků Leopard 2.
Tanky považuje za zvlášť důležité i s ohledem na spolupráci s Německem. „Poslední kus bojového tanku dorazil do Přáslavic před několika dny a poslední vyprošťovací dorazí příští rok. (…) Kolem tohoto jednoho tanku se rozvinula spolupráce nejen s Německem, ale i Rakouskem. Jeden tank dokázal nakopnout naše vztahy na novou úroveň. Během roku a půl jsme se posunuli dál než za poslední desítky let,“ řekl.
Šulc také uvedl, že se Česko v posledních letech stalo aktivním členem NATO a napravuje také vztahy na bilaterální úrovni. Za příklad toho považuje dohodu DCA se Spojenými státy.
Ministerstvo obrany má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu. Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak dvě procenta hrubého domácího produktu.
Dvakrát za rok
Velitelské shromáždění náčelníka generálního štábu zasedá dvakrát za rok. Na sklonku zimy generálové vyhodnocují rok uplynulý, na podzim probírají plány na následující rok. V letošním roce přišel na shromáždění prezident republiky až nyní. Končící Miloš Zeman vynechal letošní únorové, naposledy přišel loni na podzim.
Tehdy byla hlavním tématem válka, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Politici, kteří vystoupili, hovořili o tom, že si musí Česko vzít poučení z konfliktu, prezident Zeman se ale také vrátil ke své kritice stažení sil NATO z Afghánistánu v roce 2021. Na shromáždění ho charakterizoval slovy „porážka NATO, největší v jejích moderních soudobých dějinách“.
Náčelník generálního štábu Řehka označil za cíl roku 2023 připravit armádu na válku velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. „Tvrdili jsme, že ozbrojený konflikt vysoké intenzity a většího rozsahu v Evropě nehrozí a že kdyby hrozil, budeme mít dostatečnou varovací dobu deset až patnáct let, abychom se na něj začali připravovat,“ řekl tehdy Řehka s tím, že to už neplatí.
