Půl roku od ničivého tornáda. Dokument mapuje přípravy na Vánoce v zasažených rodinách

Nahrávám video
90´ ČT24: Půl roku od tornáda na Moravě
Zdroj: ČT24

Uplynulo šest měsíců od ničivého tornáda na jižní Moravě. Smutná připomínka přírodní katastrofy, kvůli které zemřelo šest lidí, připadá přesně na Štědrý den. Živel tehdy způsobil miliardové škody a v obcích na Břeclavsku a Hodonínsku dosud nejsou dokončené opravy. Řada rodin proto bude muset trávit svátky v provizorních podmínkách. Jak budou slavit Vánoce rodiny, které ničivé tornádo zasáhlo, zmapoval úsek časosběrného dokumentu uvedeného v 90' ČT24.

Půl roku po tornádu jsou podle záběrů z výšky vidět nové střechy na domech, proluky po dvou stech zdemolovaných domech ale zůstaly. V časosběrném dokumentu, jehož část se odvysílala ve čtvrtek v pořadu 90' ČT24, zmapovala redaktorka Barbora Žítková, jak se obce na Hodonínsku a Břeclavsku z katastrofy vzpamatovávají. Výsledný snímek bude popisovat celý jeden rok po tragické události.  

Například Vít Pavka z Mikulčic bude trávit Vánoce v provizorních podmínkách – ve svém vinném sklepě. Prvotní cíl mít novostavbu po zničeném domě do konce roku totiž nestihl. Po šesti měsících je na místě pouze základová deska.

Rodina Mackových se naopak nastěhovat zpátky do svého stihla těsně před svátky. V nově opraveném domě bylo vánoční cukroví vůbec první zkouškou pro novou troubu. „Jsem ráda, že my už to máme relativně za sebou. Strašně bych lidem přála, aby byli co nejdřív doma,“ říká Irena Mackových z Moravské Nové Vsi.

Tornádo se zformovalo na jižní Moravě 24. června zhruba v půl osmé večer. Prošlo úsekem dlouhým šestadvacet kilometrů a širokým zhruba pět set metrů. Živel, kvůli kterému zemřelo šest lidí, způsobil miliardové škody. Tornádo nejvíce zasáhlo pětici obcí – Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín. Během několika minut poškodilo asi dvanáct stovek domů, přibližně dvě stovky z nich se musely zbourat.

Lidé pojišťovnám nahlásili i extrémní škody – například odnesená auta, zemědělské stroje i celé střechy. V několika obcích tornádo zdevastovalo také hřbitov a kostel.

Výjimečná solidarita

Katastrofa způsobená tornádem vyvolala mezi lidmi také velkou vlnu solidarity. Mnoho dobrovolníků se prakticky okamžitě vydávalo do zasažené oblasti. To v prvních dnech působilo problémy – kvůli pohybu aut v lokalitě kolabovala doprava.

Jihomoravský kraj proto lidi vyzýval, ať s osobní pomocí počkají, neposílají ještě ani tu materiální a nevolají na přetížené krizové linky.

V prvních týdnech ve zpustošených obcích pomáhalo podle odhadů tisíc dobrovolníků. Na místě operovali i hasiči – první dny jich bylo až třináct set denně, po třech týdnech zbývala ještě necelá stovka, která prováděla zbylé demolice domů. Pomáhalo rovněž několik stovek vojáků, v terénu pak bylo i přes pět stovek policistů.

Pomoc charity stále trvá

I šest měsíců po tornádu vyplácejí charitativní organizace peníze, které jim lidé poslali na pomoc obyvatelům v zasažených oblastech. Celkem vybraly přes miliardu a čtvrt.

Například ve veřejné sbírce Jihomoravského kraje, která skončí závěrem roku, je nyní přes 92 milionů korun. Pro postižené byly připraveny i vládní programy finanční pomoci. Obyvatelé z oblastí zasažených tornádem mohli získat dotaci na obnovu bydlení až dva miliony korun a další tři miliony korun formou zvýhodněného úvěru na třicet let s jednoprocentním úrokem.

Smlouvy mělo k říjnu uzavřeno 515 žadatelů v částce přibližně 701 milionů korun. V polovině října skončil i dotační program ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele Pomoc po tornádu. Z dotačního titulu mohli získat padesát tisíc až jeden milion korun na obnovu nebo nákup nového majetku. Na podporu pro ně bylo připraveno 200 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 3 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 3 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 4 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 15 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 16 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 22 hhodinami
Načítání...