Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) by chtěla zvýšit podporu v nezaměstnanosti. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že je to nutné, protože hrozí větší vlna propouštění. Opozice by nemusela být k návrhu zcela odmítavá. Výhrady ale má vládní ANO, jeho předseda a premiér Andrej Babiš hovořil o zklamání z Maláčové. Podle poslance ANO Aleše Juchelky má problém hlavně se způsobem, jak návhr představila – před zveřejněním jej neprojednala na koaliční radě nebo vládě. O vládních opatřeních debatovali poslanci v Událostech, komentářích.
Ministryně Maláčová uvedla, že jsou tři scénáře pro zvýšení podpory v nezaměstnanosti, nejvyšší varianta by znamenala, že by lidé bez práce dostávali měsíční příspěvek 15 tisíc korun. To je přitom více, než kolik činí minimální mzda.
Podle předsedkyně opoziční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové něco takového není přijatelné. Za určitých okolností však zvýšení podpory v nezaměstnanosti jako takové připustila. „Umím si představit, že v této mimořádné situaci na omezenou dobu, třeba do konce roku, by se podpora v nezaměstnanosti zvýšila,“ řekla.
Výhrady z ANO
Opozice je tak v tomto případě k Maláčové možná mírnější než její koaliční partneři z ANO. Těm ale vadí spíše forma než obsah. Podle poslance větší vládní strany Aleše Juchelky je problém ve způsobu, jakým ministryně novinku představila – a to nikoli poprvé.
„Jsou tam věci, které vyplývají z toho, že paní ministryně Maláčová udělá tiskovou konferenci, řekne to médiím a až poté s tím přijde na koaliční radu nebo do vlády. Například u patnáctitisícové podpory neznáme vůbec nic, žádné parametry, zda to bude na omezenou dobu,“ uvedl.
Místopředseda ČSSD Michal Šmarda je však přesvědčen, že je zvýšení podpory v nezaměstnanosti jediným rozumným řešením současné situace. „Hrozí, že krátkodobě přibude nezaměstnaných. Na to musíme reagovat. Nemůžeme krizi prohlubovat tím, že když lidé přijdou o práci, brutálně klesne spotřeba, lidé se dostanou do spirály neúspěchu, nebudou schopni vrátit se do pracovního procesu,“ uvedl.
Jsou podle něj tři možnosti, jak na krizi reagovat – ve velkém škrtat výdaje, což považuje Šmarda za postup, který by zvolily pravicové strany, napumpovat peníze do ekonomiky a doufat, že ji to nastartuje, anebo se soustředit především na lidi, kteří v důsledku krize přijdou o práci.
Podle Markéty Pekarové Adamové by však vůbec nejlepší bylo, „abychom nenechali tyto lidi propadnout na to, aby se stali nezaměstnanými“.
Ošetřovné bylo potřeba prodloužit, shodují se politici
V příštích týdnech ale zaměstnavatelé ještě nebudou muset rozmýšlet, co se všemi svými zaměstnanci, protože část z nich ještě zůstane na ošetřovatelském volnu doma. Prodloužení ošetřovného politici vesměs podporují i přes obavy z možného zneužívání této podpory.
„Toto je opatření, které se přijímá krátkodobě. Určitě je někdo zneužije, ale jsme v situaci, kdy se staří lidé bojí, učitelé se bojí jít do školy, rodiče se bojí poslat děti do školy, protože se bojí o své rodiče,“ míní Michal Šmarda.
Obdobně argumentuje Aleš Juchelka, který se ostatně podílel na pozměňovacím návrhu, jehož schválením bylo ošetřovné prodlouženo. Připomněl, že se podpora bude vyplácet jen do konce školního roku, k rozsáhlému zneužití ošetřovného tak ani nebude příliš mnoho času.
„Je to pět týdnů, kdy chceme narovnat první stupeň základních škol a mateřské školy. Takže bych z toho strach neměl,“ poznamenal.
