Počet nakažených v Česku v poslední době stoupá a dosluhující vláda proto stojí před otázkou, zda zavádět nová epidemická opatření. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by například mohly být při zhoršení situace uznávané pouze PCR testy. Spolu s místopředsedou TOP 09 a lékařem Vlastimilem Válkem a ředitelem Fakultní nemocnice v Motole a bývalým ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem (ČSSD) byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce.
Př zhoršení epidemické situace by mohly být uznávané pouze PCR testy, zvažuje hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Taková situace by podle Vojtěcha mohla kvůli vysokým počtům nakažených nastat do dvou týdnů.
„Očekávám od paní hlavní hygieničky v tomto směru návrh. (…) Máme centrální řídící tým v úterý, předpokládám, že tam dá jasný návrh, od kdy by to bylo zavedeno,“ řekl Vojtěch. „Vzhledem k situaci, jak se vyvíjí, očekávám, že by to mělo být relativně brzy, do týdne až čtrnácti dnů,“ řekl Vojtěch.
Plošné testování zdarma od pondělí končí
Od 1. listopadu přestanou pojišťovny plošně hradit testy. Zdarma budou dále platit pro lidi se symptomy, na test je musí ale poslat lékař. Podle Vojtěcha jdou podobným směrem další země jako Německo, Francie a Itálie. „Nedokážu si odůvodnit, proč bychom měli nadále platit z veřejného zdravotního pojištění, ze kterého se platí péče o děti, těžce nemocné, pacienty s rakovinou, aby mohl někdo do hospody,“ řekl Vojtěch s tím, že jde také o ekonomicky nejméně náročnou variantu.
S tím souhlasí i Ludvík. „To jsou miliardy, které pak budou někde chybět,“ popsal. Připomněl, že zdravotní pojišťovny budou hradit velmi drahé léky na vzácná onemocnění, jako je třeba cystická fibróza. „Co se na nás řítí, jsou gigantické náklady,“ uvedl Ludvík.
Válek uvedl, že podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky na test hrazený pojišťovnou bylo vysoké procento lidí pouze jednou. U takových lidí je pak podle něj nepravděpodobné, že by konec úhrady testů vedl k tomu, že se nechají naočkovat. „Uvidíme, jestli efekt bude zvýšení počtu lidí, kteří si nechají dát první dávku,“ řekl Válek.
Hrazené testy by bylo podle něj vhodné znovu zavést, pokud covidová vlna nebude na konci listopadu slábnout. „Je to informace o skupině lidí, kteří nejsou naočkovaní a neprodělali nemoc,“ podotkl Válek s tím, že o promořenosti této skupiny v produktivním věku je jinak velmi obtížné získat informace.
Epidemická situace se v Česku v současnosti zhoršuje. V sobotu testy potvrdily 5057 případů onemocnění, což je nejvyšší sobotní přírůstek od 20. března. V nemocnicích je 1417 lidí, z toho 192 v těžkém stavu.
Za posledních sedm dní bylo potvrzeno více než tři sta nových případů nákazy covidem na sto tisíc obyvatel v 31 ze 77 okresů. V první desítce regionů s nejvyšším incidenčním číslem dominují okresy z Moravy, Slezska a jižních Čech. Vůbec nejhorší epidemická situace je na Prostějovsku s více než 650 případy.
Ministerstva školství a zdravotnictví se 21. října dohodla, že v okresech s incidencí vyšší než tři sta budou na přítomnost nákazy testováni nenaočkovaní žáci. Mezitím se ale do rizikového scénáře dostalo dalších osmnáct okresů. Podle Vojtěcha se i v těchto regionech budou školáci testovat. Nebude to však hned od pondělí, a to kvůli rozvážení testovacích sad, které podle ministra zabere alespoň sedm dní.
Pro tak dlouhý odstup podle Válka není důvod. V případě, že ministerstva logistiku doručení sad nedokážou zajistit rychleji, je možné se obrátit na kraje, uvedl. „Kraje nabídly, že to rozvezou hasiči, že to dovezou do čtyřiadvaceti hodin,“ řekl Válek.
Ludvík: Neočkovaní nad 65 let možná stráví Vánoce pod kyslíkem
Podle Ludvíka je samotné testování ve škole problematické, děti totiž nemoc „tak strašně neohrožuje“. Důležitější je podle něj zaměřit se na početnou skupinu neočkovaných seniorů. „To je ta nejhorší bomba, která tiká. Může nás přivést do problémů,“ řekl. „Covid není problém nakaženosti, covid je problém zatíženosti nemocnic,“ dodal.
Se zaplněním jednotek intenzivní péče nepočítá, i když je situace dramatičtější, než předpokládal. Delta se podle něj nevyhne skoro nikomu. „Bude mezi populací běhat ve velkém. Kdo je nenaočkovaný a je mu nad 65 let, doporučil bych mu, aby si sbalil kartáček na zuby a pyžamo a byl připraven na to, že dost možná stráví Vánoce pod kyslíkem,“ řekl Ludvík. Vojtěch připomněl, že do těžkého stavu se častěji dostávají i mladší ročníky, a to lidé nad 40 let.
Nynější vlnu označil Vojtěch za vlnu nenaočkovaných, počet aplikovaných vakcín ale v poslední době opět stoupá. Ministr předpokládá, že se situace bude zhoršovat ještě asi dva týdny. „Pak by mohlo dojít alespoň ke stagnaci,“ řekl.
Zjišťování protilátek není alternativa testování, shodli se politici
Podle Ludvíka se v Česku stalo populárním testování na protilátky. „Kdekdo si nechá změřit protilátky a zjistí, že je má. Problém je v tom, že je sice má, ale není to protektivní hladina,“ uvedl Ludvík. U každého se navíc protektivní hladina liší v závislosti na imunitě nebo věku. Často pak dochází k omylu, že protilátky postačí k ochraně, a lidé se tak nenechají naočkovat, míní Ludvík. S tím souhlasí i Vojtěch. „Otázka uznávání protilátek v této chvíli není na pořadu dne,“ řekl ministr.
Podle Válka by ale testy na protilátky mohly pomoci v situaci, kdy někteří lidé v karanténě dostanou pozvání k testu až se zpožděním, kvůli čemuž je pak jeho výsledek negativní. V takovém případě by karanténa ve spojení s vysokými protilátkami mohla sloužit jako důkaz o prodělané nemoci. „Aby byla jiná možnost, jak to prokázat,“ řekl Válek.
Ohradil se ale proti tomu, že by mělo jít o alternativu očkování. „Pokud mám vysoké protilátky a nechám se naočkovat, nemohu si ublížit, právě naopak,“ řekl Válek.
Funkci klidně zítra předám, řekl Vojtěch. Babišovu výzvu považuje Válek za vtip
V debatě se hosté také věnovali tomu, jak dosluhující premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval k výměně na postu ministra zdravotnictví od 1. listopadu. Podle ústavy přitom vláda podává demisi až po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, kterou prezident Miloš Zeman svolal na nejzazší možný termín, 8. listopad. Aniž by Babiš Vojtěcha odvolal, nabídl přes sociální sítě Válkovi post ministra.
„Převezměte funkci ministra zdravotnictví od 1. listopadu a můžete nám to ukázat. Já napíšu panu prezidentovi, Adam (Vojtěch) odstoupí a můžete si to převzít a ukázat nám, jak se plánuje vir,“ řekl ve videu na sociálních sítích.
Podle Vojtěcha šlo ze strany premiéra o nadsázku a výzvu k jednání. „Abychom společně řešili tu situaci, myslím si, že je to naprosto legitimní,“ poznamenal. Je podle něj třeba nastavit plán a na dokončení funkce do 8. listopadu nelpí. „Klidně to předám zítra,“ řekl. „Bral jsem to jako pokus o komplikovaný vtip, kterému úplně nerozumím,“ okomentoval Babišova slova Válek.
Po citované výzvě pozval Babiš Válka na zasedání vládní rady pro zdravotní rizika. Válek odmítl s tím, že není členem vlády a nemohl by se na jejím rozhodování podílet. „To není žádný politický orgán. Tam je profesor Chlíbek, doktor Smejkal, další odborníci (…). Nevidím žádný důvod, proč bychom tam diskusi nemohli vést,“ reagoval Vojtěch.
K jednání nakonec ale Válek a Vojtěch přesto usedli, i když mimo vládní radu. „Myslím si, že debata byla velmi konstruktivní,“ uvedl. Vojtěchovi slíbil, že jeho pozvání na ministerstvo „kdykoliv přijme“, což oba politici stvrdili podáním ruky. „Ale bylo by lepší komunikovat víc bez Twitteru,“ poznamenal Vojtěch.
Ludvík připomněl, že chod ministerstva není závislý na tom, kdo se stane novým šéfem resortu. „Agendy jedou. Ministr je nutný z důvodu, že jsou některé agendy, které nemůže dělat nikdo jiný, ale jinak instituce musí fungovat,“ řekl. Na šéfovi resortu podle něj bude nastavení nové strategie. „Jakým způsobem se půjde v boji proti covidu. Kvůli tomu je důležité, aby tam byl,“ uvedl Ludvík.
Budoucí vláda plánuje automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce
Budoucí ministr zdravotnictví ale bude muset řešit i další problémy. Podle Válka bude v programovém prohlášení formující se vlády pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce. Takzvanými státními pojištěnci jsou děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni. Ze státního rozpočtu se za ně platí 1767 korun měsíčně. V červenci 2020 byla platba zvýšená o 500 korun, od roku 2021 o dalších 200 korun a stejně bude zvýšená i příští rok. Jen za předchozí dva roky tak stoupla o zhruba tři čtvrtiny.
Válek počítá, že automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce vláda prosadí. „Nejvíc by se mi líbil návrh, který připravoval poslanec Kalousek (TOP 09), který měl ten aspekt, že když se zlepšilo hospodaření státu, tak by úhrada rostla,“ řekl Válek. Pokud by se státu dařilo méně, tak by zůstávala stejná, neklesala. To by byl podle něj předvídatelný mechanismus. „Aby i pojišťovny věděly, s čím mohou příští rok počítat,“ dodal.
Podle Vojtěch byla jednání o automatické valorizaci s ministerstvem financí už téměř před schválením, zastavila ho epidemie covidu-19. Došlo místo něj k opakovanému jednorázovému navýšení plateb, v současné době jde na zdravotnictví asi jedenáct procent HDP, přibližně tedy 420 miliard. Při Vojtěchově nástupu v roce 2017 to bylo sedm procent.
Budoucí vláda chce prosadit i možnost připojištění na zdravotní péči, kterou si v současnosti lidé sami platí, například u zubaře, podání kysličníku uhličitého při kolonoskopii nebo dobrovolná vyšetření.
„Každý z nás sem tam platí za zdravotní péči,“ uvedl Válek. „Já chci, aby tyto věci mohly být připojištěny. Buď si to bude platit tak, jak si to teď platí, nebo by to byla forma připojištění,“ řekl. Nejde ale podle něj o běžné preventivní prohlídky nebo vyšetření, na která už lidé teď mají nárok ze zdravotního pojištění.
„Pokud by k tomu vláda přistoupila, tak to do zdravotnictví přinese stovky milionů, možná nižší jednotky miliard, to skutečně neřeší problém financování zdravotnictví,“ reagoval Vojtěch.
