Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal dopis předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému a podnět Ústavnímu soudu ve věci novely zákona o střetu zájmů nazývané „lex Babiš“. Oznámil to prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. „Část normy týkající se střetu zájmů je v každém případě v rozporu s článkem jedenáct, odstavec jedna Listiny základních práv a svobod, podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu,“ uvedl Jiří Ovčáček.
Podle Zemanova mluvčího lze v zákoně o střetu zájmů nalézt také rozpory s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Norma, jež omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám, je podle něj protiústavní, porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.
Zákon omezuje členy vlády v podnikání
„Zákon je v rozporu zejména s protokolem dvanáct Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který stanoví, že užívání každého práva přiznávaného zákonem, v daném případě jde o právo ucházet se o veřejnou zakázku, investiční pobídku nebo dotaci, musí být zajištěno bez jakékoli diskriminace. A to kromě jiného i z důvodu majetku nebo postavení,“ uvedl Ovčáček a dodal, že jde o úmluvu, která je součástí ústavního pořádku České republiky.
Zákon nabyl účinnosti druhý únorový týden. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Normu přijala sněmovna i přes prezidentovo veto.
Zeman chce, aby Ústavní soud zrušil tři nejdiskutovanější paragrafy zákona. Jde o ustanovení, které zakazuje členům vlády vlastnit média. Zeman v podnětu uvádí, že dopad normy je nepřiměřený vzhledem k zamýšlenému cíli, totiž zneužití vlastnictví médií člověkem ve veřejné funkci.
U paragrafů, jež zakazují přístup firem členů vlády k veřejným zakázkám a k dotacím, Zeman uvádí, že ministři nemají možnost ovlivnit udělení těchto forem podpory, a proto se nemohou dostat do střetu zájmů. Zákon také podle něj trestá i ostatní podílníky ve firmách, kde člen vlády vlastní 25 procent společnosti. Prezident také uvádí, že toto ustanovení může způsobit zánik firem vlastněných členy vlády.
Průměrná doba rozhodnutí je deset měsíců
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková řekla, že Zemanův návrh zatím do Brna nedorazil. Následující den poté, co podatelna návrh obdrží, soud určí spisovou značku a soudce zpravodaje, který se bude návrhem zabývat. O výsledku pak musí jednat a hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních věcech se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.
Zákonu se přezdívá „lex Babiš“, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO. Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává zhruba třicet čtyři tisíce lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny.
Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i ministrova životní partnerka Monika Babišová.
Udělal to kvůli Babišovi, míní Kalousek
Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek je přesvědčen o tom, že takzvaný lex Babiš je v souladu s ústavou. Motivem prezidenta Miloše Zemana pro jeho napadení u Ústavního soudu je podle jeho názoru spojenectví mezi hlavou státu a ministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
„Partnerství moci znamená někdy mnohem víc než partnerství z lásky,“ řekl dnes novinářům Kalousek. To ale Babiš vyvrací: „S panem prezidentem nejsme kamarádi. Pan prezident to dává z principiálního důvodu, protože zákon je podle jeho názoru protiústavní. Argumenty jsou jasné a pochopitelné. Nebudu tajit, že jsem tomu rád.“
Kalousek naopak zdůraznil, že konečné rozhodnutí o souladu sporných částí novely o střetu zájmů s ústavou je na Ústavním soudu, a rovněž to, že prezident má právo podnět dát. Podle Zemana porušuje diskutovaná část normy zákaz diskriminace na základě majetku.
Vedle Zemana se obrátí na Ústavní soud také poslanci hnutí ANO. Návrh by chtěli podat příští týden. Podpořili jej podle místopředsedy Sněmovny a frakce hnutí Radka Vondráčka i tři poslanci opozičního Úsvitu. Podnět podepsalo celkem čtyřicet dva poslanci.
Skeptický hlas přitom zaznívá i z tábora vládních stran, které zákon odsouhlasily. „Pro zákon jsem hlasoval, ale přesto si myslím, že to není příliš účinná forma,“ prohlásil lidovecký senátor Jiří Čunek. „Když někdo vybuduje takový majetek, jako Andrej Babiš, vždycky k němu bude cítit nějaký vztah. Pro společnost je možná lépe vidět, že konkrétní člověk vlastní dané firmy a jaké zákony předkládá, než když je přesune na někoho jiného.“
