Prezident už by neměl dál otálet s výměnou ministra kultury, shodli se Bartoš s Filipem

Nahrávám video
Ivan Bartoš a Vojtěch Filip hosty Otázek Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman by už neměl protahovat výměnu ministra kultury, shodli se v Otázkách Václava Moravce předsedové Pirátů Ivan Bartoš a komunistů Vojtěch Filip. Případ je podle nich ukázkou toho, že v personálních otázkách je díky větším politickým zkušenostem Zeman silnější než premiér Andrej Babiš (ANO). Prezident se příští týden sejde s kandidátem ČSSD Michalem Šmardou.

Prezident nejprve odmítl přijmout demisi ministra kultury Antonína Staňka, premiér Babiš pak proto na žádost ČSSD navrhl Staňkovo odvolání, čemuž už prezident podle ústavy vyhovět musí. Nemá ale žádnou časovou lhůtu. Podle Vojtěcha Filipa jsou současné tři týdny ještě přijatelné. 

 Pokud Zeman neodvolá Staňka ani po jednání se Šmardou, bude ho k tomu Filip nabádat. „Já to považuji za špatné, když se to neděje podle ústavních pravidel, a tady už jsem ochoten to říct i panu prezidentovi Zemanovi rovnou,“ uvedl Vojtěch Filip. Zároveň se ministra Staňka zastal, protože podle něj napravoval „hrůzy, které na ministerstvu zanechal ministr (Daniel) Herman (KDU-ČSL)“.

Ivan Bartoš kritizoval prezidentovo nakládání s ústavou obecně, to podle něj dále podporuje obecně nízkou politickou kulturu a úctu k duchu zákonů. Babišovu vládu pak prý provází vytrvalá personální krize: „Nejenže odcházejí špatní lidé, ale nepřicházejí výrazně lepší,“ postěžoval si. 

S Filipem se Bartoš shodl na tom, že je Miloš Zeman silnější politik než premiér. „Babiš není slabý premiér, jenom je Miloš Zeman silnější politik s vyšší politickou zkušeností,“ podotkl šéf komunistů.

Podle Bartoše je Zeman rozhodně zkušenostmi, kontakty a způsobem vedení politiky silnější než Babiš a v tandemu těchto dvou politiků často hraje první housle. „Dokáže si povodit premiéra,“ řekl Bartoš. Babiš podle něj vychází Zemanovi vstříc třeba v otázkách personálií, podpora je ale vzájemná. 

Šéf Pirátů by v rolích ministrů rád viděl někoho s kompetencí v resortu a zároveň s politickou silou opřenou o nějaké stranické struktury nebo volby. Místo toho přicházejí lidé, které charakterizoval jako úředníky z nižších pater úřadů spojené pracovní historií s Babišem, například ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Vadí mu také osoba předsedy vlády: „Za nás jezdí vyjednávat premiér, který je ve střetu zájmů, který nadává Evropské komisi.“ Piráti proto budou ve středu hlasovat pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Naopak komunisté návrh nepodpoří. Podle Filipa totiž nevidí žádný návrh opozice na uspořádání výhodnější pro občany. Vláda také plní podmínky tolerance, které si KSČM vytkla. Byl by prý ochotný jednat jen o předčasných volbách.  

Bartoš kritizoval, že bude mít ministr zásadní vliv na výběr státních zástupců

Bartoš také v Otázkách kritizoval parametry novely zákona o státním zastupitelství, kterou představila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Podle něj bude mít ministerstvo zásadní vliv při výběru vedoucích státních zástupců – podle návrhu Benešové totiž resort bude mít ve jmenovací komisi minimálně tři členy z pěti. Předchůdce Benešové ve funkci Jan Kněžínek přitom navrhoval jen dva zástupce resortu.  

Šéf Pirátů se pozastavil i nad časovými okolnostmi Kněžínkova odchodu. Ten nastal v době, kdy pracoval na reformě justice a kdy policie uzavřela a státním zástupcům předala kauzu Čapí hnízdo, v níž je premiér obviněný z padesátimilionového dotačního podvodu.

Filipovi změna parametrů zákona o státním zastupitelství nevadí. Argumentuje tím, že žijeme v parlamentní demokracii a parlament jako suverén by měl dohlížet na práci státních zástupců. To nemůže dělat přímo, ale pouze přes ministra spravedlnosti, který tak nese za činnost zastupitelství politickou zodpovědnost. Proto je podle něj v pořádku, když bude mít silnější vliv na jejich výběr.

Fakt, že Kněžínek navrhoval v komisi slabší roli pro svůj resort, komentoval lakonicky: „Protože se státních zástupců bál.“ Benešovou naopak považuje za důvěryhodnou odbornici a váží si její dosavadní práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 3 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 5 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 10 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...