Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) by podle prezidenta Miloše Zemana měla být novou veřejnou ochránkyní práv. Jako jedinou svoji kandidátku ji navrhl poslancům. Ti budou vybírat mezi Válkovou, vládním zmocněncem u Evropského soudu pro lidská práva Vítem Alexanderem Schormem a advokátem Janem Matysem. Zbylé dva kandidáty navrhl Senát. Předsedové opozičních stran se s prezidentovým návrhem příliš neztotožňují, zástupci některých spolků menšin ho naopak vítají.
Někdejší disidentku Annu Šabatovou by v čele úřadu veřejného ochránce práv mohla vystřídat poslankyně ANO Helena Válková. Prezident republiky ji navrhl jako svoji jedinou kandidátku.
Původně přitom počítal s tím, že by do sněmovny poslal dvě jména, podle dopisu, který poslancům poslal, ale jeden ze zvažovaných lidí kandidaturu odmítl. Exministryni Válkovou považuje za dostatečně kvalitní kandidátku.
„Jsem přesvědčen, že ji její dosavadní odborná praxe s konkrétními pozitivními výsledky a dlouholeté právní zkušenosti předurčují ke kvalifikovanému poskytování ochrany jednotlivcům před nespravedlivým jednáním nebo nečinností veřejných institucí, jak to pro takovou funkci zákon požaduje,“ uvedla hlava státu.
Sama Helena Válková považuje nominaci za vyústění své práce vládní zmocněnkyně pro lidská práva, kterou se stala na jaře. „Tato agenda nejenomže je velmi potřebná, ale také mě velmi baví,“ konstatovala. Domnívá se, že jako ombudsmanka by mohla k problematice lidských práv přistupovat „z trochu jiného úhlu, nezávisleji“.
Proti i pro
Předsedové opozičních stran se s návrhem prezidenta Zemana příliš neztotožňují. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a šéf Pirátů Ivan Bartoš poukázali na její členství v KSČ. Podle předsedy ODS Petra Fialy jde o politickou trafiku. Lidovecký předseda Marek Výborný označil Válkovou za jednu z relevantních kandidátek, handicapem ale podle něj je, že je politickou osobností.
Zástupci některých nevládních organizací a menšin naopak považují navržení vládní zmocněnkyně pro lidská práva za dobrou volbu. Většinou je nepřekvapilo. Za její působení v roli zmocněnkyně pro lidská práva ji převážně chválí.
Válkovou jako ombudsmanku si umí představit třeba předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Návrh Válkové na kandidátku na ombudsmanku nepřekvapil Czeslawa Walka ze spolku Prague Pride a z Koalice za manželství. Podle něj by díky působení v politice mohla získat pro určité věci podporu a mohla by případných změn snadněji dosáhnout. Návrh uvítala i Edita Stejskalová z rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Ani ji nominace nepřekvapila.
Návrhy z horní komory
Helena Válková bude mít ve sněmovní volbě dva protikandidáty. Počátkem prosince schválil Senát nominaci Víta Alexandera Schorma a Jana Matyse. Kdyby Válková v této konkurenci uspěla, musela by opustit sněmovnu – funkce poslance a ombudsmana jsou neslučitelné.
Veřejného ochránce práv volí Poslanecká sněmovna na šest let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a po dvou Senát. Jasno by mělo být do poloviny února, kdy skončí funkční období Anně Šabatové.
Poslanci vyberou z trojice Válková, Matys, Schorm v pořadí čtvrtého veřejného ochránce práv v České republice. Historicky prvním byl předrevoluční obhájce disidentů Otakar Motejl. Než se úřadu koncem roku 2000 ujal, byl ministrem spravedlnosti v Zemanově vládě. Ombudsmanem byl celé funkční období, zahájil i druhé, ale ve funkci zemřel.
Motejlovým nástupcem byl někdejší ústavní soudce Pavel Varvařovský, který ale před koncem roku 2013 – po třech letech ve funkci – rezignoval. Počátkem následujícího roku potom sněmovna zvolila Annu Šabatovou.
Před vstupem do politiky působila rodačka z Chlumce nad Cidlinou Helena Válková jako expertka na právo a vysokoškolská pedagožka. Po studiích, která absolvovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém a Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Po revoluci se podílela na přípravě reformy trestního zákonodárství, absolvovala studijně-výzkumný pobyt na Institutu Maxe Plancka a později začala vyučovat na vysokých školách v Česku.
Mezi lety 1999 a 2011 byla Helena Válková vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity. V roce 2009 byla dočasně odvolána z funkce, protože kritizovala poměry na fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za specifických okolností. Přednášela také na Právnické i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2006 získala profesuru na univerzitě v Trnavě. Zároveň vedla českou pobočku nakladatelství právnické a ekonomické literatury C. H. Beck.
Před rokem 1989 byla Helena Válková členkou KSČ, po revoluci se angažovala v Občanském fóru. Do politiky se vrátila v roce 2013, kdy úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny za ANO (členkou hnutí je od roku 2015) a za totéž hnutí se potom stala ministryní spravedlnosti. Zhruba po roce ve funkci skončila, ve sněmovně ale zůstala a křeslo udržela i ve volbách v roce 2017. O rok dříve naopak neuspěla s kandidaturou do Senátu.
Helena Válková je vdaná za spisovatele Václava Budinského, mají syna.
