Celkem patnáct let trvalo, než se nyní opět rozjela dostavba Pražského okruhu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a jeho předchůdce Karel Havlíček (ANO) se shodli v Událostech, komentářích, že Česká republika ho potřebuje i vzhledem k vysokému nárůstu automobilové dopravy. Navíc podle nich uleví Praze od tranzitní dopravy. Architekt a urbanista Peter Bednár oba upozornil, že okruh nejenom zhorší dopravní situaci v hlavním městě, ale také život v historickém centru.
„Pražský okruh patří vůbec k nejdůležitějším dálničním stavbám v České republice. Pořád usilujeme o to, aby se podařilo pokročit dál i v přípravě nejsevernější části. Jednáme s městskými částmi, se středočeskými obcemi. Hledáme co nejlepší technické řešení tak, aby bylo opravdu možné celý Pražský okruh dostavět a zajistit, že bude i jako systém fungovat,“ prohlásil Kupka.
Havlíček podotkl, že „víceméně od roku 2020 bylo jasné, že jdeme do finále, mohla začít příprava s výkupy pozemků a mohla začít ostrá práce na tom, abychom se mohli dostat do dnešního dne.“ „Takže jsem optimistou. Troufám si tvrdit, že na konci roku je šance, že by se mohlo začít stavět, i když nás čeká ještě archeologický průzkum a není ještě stavební povolení,“ doplnil.
Města, která okruhy dostavěla, mají podle urbanisty Bednára bez výjimky horší dopravu, průjezdnost a také historická centra plná aut. „Městské okruhy dopravu zásadně zhorší. Toto je cesta, aby Česká republika navždy zaostávala a navždy byla dopravně zavalená automobilovou dopravou,“ poznamenal.
Havlíček s ním nesouzní. „Kdybychom se na to dívali úhlem pana kolegy, tak tady možná můžeme jezdit na kolech nebo na koních, protože každá taková stavba dálnice naráží na určitý odpor, to je naprosto logické,“ dodal. Podle někdejšího ministra mají takové stavby nejen vliv ekonomický, ale také ekologický, protože odklání dopravu z centra měst.
Města a jejich okruhy
Kupka v této souvislosti zmínil evropské metropole jako například Londýn nebo Mnichov. Bez okruhů by se tato města podle něj nedokázala vypořádat s tranzitní dopravou. Většina se shoduje, že Česká republika okruh potřebuje, tvrdí ministr.
Bednár podotkl, že auto je nejhorší typ dopravy pro kompaktní území, protože má nejmenší přepravní kapacitu a zároveň zabírá nejvíce plochy. „To, jak musíme plánovat města a Prahu především, je návrat ke koncepci kvalitní hromadné dopravy,“ podotkl Bednár. Tranzitní doprava změní metropoli z centrálního města na změť podivných bezinek, skladů a billboardů, kolem kterých sice možná lidé budou projíždět rychleji, ale když budou chtít přejet do centra, nebudou mít kde zaparkovat a nebudou moci dostatečně důstojně využívat MHD, popsal architekt. Přednost dává kompaktní zástavbě a omezení dopravy. Domnívá se, že je důležité pracovat s odkazem předků – tedy pražským dopravním systémem.
Ministra také upozornil na fakt, že města, která uvedl, se rozhodla buď okruhy zrušit, nedostavět nebo přeměnit na městské bulváry. „Žádné současné město neplánuje dálnici okolo, pokud se nenachází v nějaké stepi v Kyrgyzstánu nebo na podobných místech. Je to zastaralý pohled. To neznamená, že všichni budou jezdit na koních nebo na kolech,“ podotkl Bednár.
Kupka si myslí, že v případě měst se urbanista zásadně míjí s realitou, protože řada z nich obchvat má. Upozornil na fakt, že z hlediska pozice Česka uprostřed Evropy se tranzitní dopravě nevyhneme. „Cílem Pražského okruhu je opravdu rovnoměrně rozložit tranzitní dopravu,“ poznamenal. Zároveň dodal, že se daří investovat také do hromadné dopravy. Důležité je podle něj i propojit město s regionální železnicí a s vysokorychlostními spoji. To vše ale za předpokladu modernizace silniční sítě okolo Prahy.
„Odvolávat se na to, co nám tady zachovali předci... samozřejmě zachovali skvělé věci, ale je výrazně vyšší provoz,“ reagoval také Havlíček. Souhlasí s tím, že se musí posilovat i železniční doprava, městská hromadná doprava, metro, nezbytně nutné je ale také dobudování Pražského okruhu a jeho zbývajících úseků.
„Umíme utratit ohromné množství peněz za poměrně dobré dopravní systémy, které následně ale neumíme vůbec provázat s nějakým rozvojem. To znamená, tyto investice zdaleka nenaplní přepravní cíle, které máme. Věřím, že vy nechcete zhoršovat suburbanizaci, ale ta se všemi vašimi přístupy zhorší, protože s tím neděláte vůbec nic. Mělo by se začít opačně, územními plány, nějakou vizí Prahy, kde se má stavět, aby lidé nemuseli kvůli nedostatku bydlení v centru bydlet ve velmi vzdálených místech a pak dojíždět a doufat, že se někdy za desítky let dostaví nějaké okruhy, na které nemáme stejně peníze,“ upozornil urbanista politiky.
Kdy bude hotovo?
Generální ředitel ŘSD Radek Mátl přepokládá, ve východní části Pražského okruhu, kde v plánované trase ŘSD nyní zahájilo archeologický průzkum, by na konci roku 2027, případně v průběhu roku 2028 mohla auta již po tomto úseku jezdit.
„Pomůžeme v této oblasti všem. Situace dotčených obcí v této východní části je neskutečně špatná a myslím si, že povědět, že tato část okruhu není potřeba, by bylo velmi odvážné. Naopak jsme pod obrovským tlakem, aby zde už okruh vznikl,“ poznamenal Mátl.
V případě severní části je přesvědčený, že v roce 2027 a 2028 je ŘSD schopné tyto stavby zahájit a kolem roku 2031 i severní část Pražského okruhu dostavět.
