Žáci a studenti se postupně vracejí do tříd. Nejkratší pauzu ve výuce za sebou mají ti ze speciálních škol a z prvních a druhých tříd základních škol, nejdéle budou na návrat čekat „řadoví“ vysokoškoláci a před nimi se vrátí většina středoškoláků. U těch, kdo se do škol vracejí, začínají učitelé zjišťovat, co po týdnech distanční výuky ve skutečnosti umějí. Zároveň vymýšlejí, jak budou jejich dovednosti v nezvyklé situaci hodnotit.
Pozor na známky, nedávají teď výpověď o průběhu vzdělávání, varuje školní inspekce
UDÁLOSTI: Hlavně v psaní jsou nejvíc pozadu žáci prvních tříd základních škol po pěti týdnech, kdy se učili na dálku (zdroj: ČT24)
Česká školní inspekce vydala doporučení, aby byli učitelé po návratu žáků do škol opatrní se známkováním. „V současném prostředí nedává smysl. Nedává komplexní výpověď o tom, jak probíhá vzdělávání,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Do škol se nyní vracejí maturanti, od středy opět začíná i praktická výuka na středních a vysokých školách a individuální výuka na základních uměleckých školách. V pondělí půjdou do škol i žáci devátých tříd základních škol a také třetích, čtvrtých a pátých tříd. Přidají se k prvňákům a druhákům, kteří do lavic usedají již týden. Žáci z druhého stupně se vrátí zpola – začnou se po týdnech ve školách střídat.
Homogenita skupin jako překážka návratu
Návrat maturantů však hodnotí ředitelé středních škol rozpačitě. Ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová řekla v Událostech, komentářích, že žáci nejvyšších ročníků její školy se do tříd zatím ani nevrátí. Příčinou je požadavek, aby skupiny při prezenční výuce zůstávaly homogenní. To komplikuje předmaturitní semináře, ke kterým se scházejí žáci z různých tříd.
„Homogenita skupin nám bohužel nedovoluje, abychom efektivně mohli učit. My ještě zůstáváme na distanční výuce, budeme dělat semináře distančním způsobem,“ shrnula Schejbalová.
Události, komentáře: Další žáci se vracejí do škol (zdroj: ČT24)
Ředitel Masarykovy střední školy chemické a předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček věří, že u laboratorní výuky tak velký problém se zachováním homogenity skupin nebude. Zásadní podle něj je, že vůbec bude možné prezenčně vyučovat.
„Na odborných školách je nedílnou součástí přípravy praktická výuka, v našem případě výuka v laboratořích, což v distančním režimu nelze realizovat,“ podotkl. Věří, že požadavek na homogenitu skupin brzy padne, protože je závazný pouze při čtvrtém stupni epidemiologického rizika, Zajíček očekává, že brzy riziko klesne na třetí stupeň.
Na prvňáky vynucená pauza těžce dopadla. Středoškoláci zatím vše zvládají
Týden poté, co se do základních škol vrátili nejmladší žáci, vychází najevo, jak jim měsíc distančního vzdělávání uškodil. Prvňáci se právě učili psát, když politici rozhodli, že nemohou chodit do školy. Od té doby museli místo pedagogů dohlížet na správné držení tužky, postavení ruky nebo sezení hlavně rodiče. Podle učitelů je to vidět.
„Není to tak důsledné, děti drží ruce tak, jak jsou zvyklé od těch tří let, co vzaly do ruky pastelku,“ uvedla učitelka první třídy ve škole na pražském Lyčkově náměstí. Výuka navíc postupovala velmi pomalu. Malé děti nevydržely u obrazovek více než hodinu denně.
Podle inspekce je to velký problém pro další vzdělávání. „V prvním, druhém ročníku se buduje vzdělanostní základna, na které bude stát pyramida. Jak vysoká bude, záleží na pevných základech,“ zdůraznil Tomáš Zatloukal.
Méně patrné je to u starších žáků. Renata Schejbalová míní, že jarní přerušení prezenční výuky maturantům z jejího gymnázia naopak prospělo. „Loňští maturanti přišli pouze o šest týdnů výuky. (…) Naopak jsem zaznamenala, že měli mnohem více času na přípravu. Výsledky maturitních zkoušek na naší škole tomu také nasvědčovaly, byly mnohem lepší než v minulých letech,“ poukázala.
Ani Jiří Zajíček nevidí dosavadní výpadky výuky na středních školách jako zásadní problém pro vzdělání jejich absolventů. „Příprava na středních školách trvá tři nebo čtyři roky. Výpadek byl několik měsíců. Nemyslím si, že by to bylo tak fatální,“ míní.
Plošné testování? Stačí dodržovat pravidla, věří ředitelé
Pro to, aby se covid-19 nezačal ve školách prudce šířit, považují ředitelé za zásadní dodržování hygienických pravidel – dodržování rozestupů, nošení roušek, používání dezinfekce při příchodu do školy. Nejsou příliš nakloněni plošnému testování učitelů.
„Půjde i o to, jestli to bude na dobrovolné bázi, jak to bude financováno, a co nám to testování přinese. Čili jestli budeme vědět něco nového, co nezjistíme i bez plošného testování. Nejsem přesvědčen, že to je cesta, která by byla samospasitelná,“ řekl Jiří Zajíček.
Renata Schejbalová soudí, že učitelé nejsou ti, u kterých by nemoc covid-19 probíhala bezpříznakově. Za zásadní proto považuje to, že kantor, u kterého se příznaky projeví, do školy vůbec nepřijde.