Poslance zaměstnávaly ve čtvrtek především interpelace. Kromě dotazů na členy vlády mají na programu také projednání mezinárodních smluv, odsouhlasili přistoupení Severní Makedonie do Severoatlantické aliance. Okrajově by se mohli dostat i k rozpočtu.
Poslanci odsouhlasili smlouvu o vstupu Severní Makedonie do NATO. Jednání pokračuje interpelacemi
Kromě interpelací bývá čtvrtek zasvěcen smlouvám. Zahraniční výbor doporučil již dříve plénu, aby s ratifikací protokolu o přístupu Severní Makedonie k NATO souhlasilo a Senát dal souhlas s její ratifikací už v polovině června.
Stejné stanovisko nakonec zaujala i sněmovna; už v úvodním sněmovním kole se o vstupu balkánské země do Aliance vedla místy i bouřlivá debata, hnutí SPD neprosadilo zamítnutí smlouvy, a spory se vedly i tentokrát.
Poslanec SPD Jiří Kobza sice ocenil, že se země svedla vypořádat s rozpadem Jugoslávie i migrační krizí (přes Makedonii vedla jedna z tras), současně ale doporučil, aby země zůstala ve vztahu k NATO jen jako čekatel.
„Vstup do NATO by uškodil samotné Severní Makedonii a závažné problémy, které jsou u nich potlačeny, vyplavou na povrch s daleko větší razancí,“ varoval před možným etnickým konfliktem mezi Makedonci a makedonskými Albánci.
Politika otevřených dveří
Někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) ovšem upozornil, že národnostní pnutí se v zemi v uplynulých letech vzedmulo až poté, co se její vstup do západních struktur zablokoval – proti totiž bylo Řecko kvůli sporu o název země.
Také stávající šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) plédoval za vstřícnost: „Pokud se obáváme o stabilitu, je to právě členství v institucích, jako je Severoatlantická aliance a Evropská unie, která ke stabilitě a bezpečnosti přispěje. Naší prioritou bylo vždy usilovat o integraci zemí západního Balkánu. Vždy jsme podporovali politiku otevřených dveří.“
Pro tuto politiku se nakonec vyslovila i dolní komora a cestu Severní Makedonie do Severoatlantické aliance odsouhlasila. Země se má stát 30. členským státem NATO. Musí to schválit všechny státy sdružené v Alianci.
Pře o rezervy pojišťoven
Zákonodárci se dostali i k debatě o možném uvolnění finančních rezerv pojišťoven do zdravotnictví. To požadují odbory, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale využití rezerv odmítl. „Nemůžeme jít cestou, že budeme pouze slepě rozlévat peníze do systému,“ sdělil.
Chystaný návrh nové úhradové vyhlášky podle něj zajistí, že porostou všechny segmenty zdravotnictví. „Máme připravenu cílenou úhradovou politiku na podporu nemocnic v odlehlých oblastech,“ řekl. Poslanci se v rozpravě, která byla po hodině přerušena, nejčastěji dožadovali koncepce ve zdravotnictví a kritizovali jeho stav.
Poslanci by také měli posoudit návrh harmonogramu sněmovního projednávání státního rozpočtu na příští rok. Vláda musí návrh rozpočtu poslat dolní komoře do konce září, předpokládá schodek 40 miliard korun.