Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém zákonodárném sboru, ale kandidují do Evropského parlamentu.
V posledním díle předvolebního Politického spektra diskutovali Matouš Bulíř z hnutí PRVNÍ REPUBLIKA (PR), Andrea Bychlová z Demokratické strany zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT (DSZ), Jaroslav Bašta z hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA (BOS), Josef Valihrach z uskupení Strana soukromníků České republiky a NEZÁVISLÍ s podporou Občanské demokratické aliance a profesních společenstev (SsČRNEZ), Jaromír Štětina z Evropy společně (ESO), Pavel Poláček z hnutí KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA (KoA) a Klára Alžběta Samková z Alternativy pro Českou republiku 2017 (AltpČR).
Hosté se vyjadřovali mimo jiné k tématu bezpečnosti a obrany Evropské unie. Dělá unijní blok dost pro zajištění své ochrany? Podle Andrey Bychlové (DSZ) Evropská unie postupuje špatným směrem, pokud jde o bezpečnost vnějších hranic. Řešila by spíš místa, která zavdávají důvodu k migraci, a pomocí dotčeným oblastem se zaměřením na prevenci.
„Všichni navíc řeší migrační krizi, která byla v roce 2015, ale nás v budoucnu čeká migrační krize spojená s klimatickými změnami. Evropská unie opět narazí tím, že bude nepřipravená,“ dodala Bychlová.
EU nedělá proti migraci vůbec nic, míní Matouš Bulíř (PR). Dokonce se domnívá, že ji naopak žene kupředu. Naráží tím na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která podle něj vlnu v podstatě spustila. Jediný, kdo se tehdy tomu z jeho pohledu nějak postavil, bylo Maďarsko. Kritický je k Frontexu, což je agentura, která má chránit vnější hranice EU.
„Až bude mít sbor deset tisíc lidí a hranice opravdu bude chránit a nebude tam jen tak plavat a doprovázet lodě, tak se můžeme bavit o tom, že Frontex funguje,“ soudí. K řešení imigrace se podle Bulíře dá přistoupit na národní úrovni. „Nemusíme se spoléhat na Evropskou unii,“ řekl, „nebavíme se o tom, že zavřeme hranici, stačí dělat více namátkových kontrol.“
Klára Alžběta Samková (AltpČR) souhlasí s Bulířem, že EU nedělá nic a že nedávné posílení Frontexu je výsměchem Evropy. Bezpečnostní situace Unie je podle ní velmi intenzivně řešena, a to mnohými jinými subjekty než právě společenstvím. Zlepšení situace podle ní souvisí se stabilizací Libye, radostí ji naplňuje i poslední vývoj v Egyptě, který rovněž může přispět k zastavení migrační vlny. „EU by měla velmi intenzivně začít podporovat Libyi a Egypt ve směru stabilizace tamějších politických vlád. Měla by začít jednat i s Alžírskem,“ uvedla.
Podobně jako její předřečník obviňuje Samková Německo, že problém s migrací zapříčinilo. „Země tvrdého islámského jádra využili nacistických traumat Německa z druhé světové války a dostrkali ho až do této pozice,“ prohlásila s tím, že Berlín musí nést zodpovědnost za situaci v Evropě a že není oprávněný přenášet problém na další země EU.
Německo nese velký podíl na současné situaci, přidává svůj názor i Pavel Poláček (KoA). „Migrace je řízená, to je záměrné. Cílem je zeslabit ekonomickou a politickou autoritu Evropy,“ dodává. Podle něj je potřeba jednak udělat pořádek na vnějších hranicích, ale také je potřeba pomoci státům v Africe. „Teď tam pomáhá Čína.“
Místo uprchlíků by nebezpečí viděl jinde Jaromír Štětina (ESO), a to v hybridní válce, kterou proti Unii vede Rusko. „Vyhlásilo informační válku a trollí fabriky, které to do Evropy pumpují, už mají výsledky – u nás to jsou třeba okamurovci,“ upozornil.
Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov podle něj v roce 2014, kdy začala válka na Ukrajině, přišel s tezí, že dobře použité slovo je víc než raketové systémy a tanky. „Tím, kdo střílí z této zbraně, je Federální služba bezpečnosti Ruské federace, což není nic jiného než bývalé KGB,“ poznamenal. Řešení se podle Štětiny nalézá ve velkém náporu parlamentní diplomacie.
Josef Valihrach (SsČRNEZ) podotýká, že bezpečnost společenství představuje větší téma než jen migrace. „Mrzí mě ale, že nezaznělo zlepšení návratové politiky, lepší monitoring ilegálních migrantů přímo v EU a spolupráce států v tomto ohledu,“ řekl.
Jsou ale i jiné věci, jako třeba směrnice zpřísňující pravidla pro držení zbraní, dodává. „Diktát bezpečnostní politiky, co se týče zbraňové legislativy, by měl být spíš dialog,“ řekl. Česko podporované Maďarskem a Polskem se proti směrnici postavilo a obrátilo se i na soud EU. „Jsme sedmá nejbezpečnější země světa podle různých statistik. Od nás by se lecčemu mohli naučit ostatní,“ poznamenal Valihrach.
Jaroslav Bašta (BOS) pak tvrdí, že jestli existuje nějaký rizikový faktor, který může zapříčinit rozpad EU, je to právě migrační krize. „Tato krize vznikla proto, že byly použity dvojí standardy. Jestliže se podíváte na fungování Schengenu, velmi dobře například filtruje Číňany nebo další, kteří mají vízovou povinnost a přijíždějí jako turisté. Musejí vše předložit. V jednom okamžiku se ale řeklo, že každý, kdo násilně přejde bez papírů hranice, je vítán. Popřeli se tak všechny principy,“ upozornil. Kriticky zároveň vnímá postupy ve Středozemním moři.
Podle Bašty je potřeba mít nejprve politickou motivaci k zastavení migrace, ta ale zatím chybí. „Migrace momentálně není vnímána jako riziko a to je chyba,“ poznamenal.
