Politické spektrum před volbami do europarlamentu: KAN, SNČR, Cesta, NÁRSOC, AVE, RDS, DSSSNF, SPR-RSČ

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém parlamentu, ale kandidují do europarlamentu.

V prvním díle předvolebního Politického spektra diskutovali Jiří Domlátil z Klubu angažovaných nestraníků (KAN), František Matějka ze Strany nezávislosti České republiky (SNČR), Jan Dubanič z Cesty odpovědné společnosti (Cesta), Jaroslav Král z Národních socialistů (NÁRSOC), Jiří Kyjovský z ANO, vytrollíme europarlament (AVE), Štefan Goroľ z Romské demokratické strany (RDS), Tomáš Vandas z Dělnické strany sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu! (DSSSNF) a Karel Fleischer ze Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ). 

  • o sobotách a nedělích 4., 5., 11. a 12. května vždy ve 14:05 na ČT24

Kandidáti se v debatě věnovali hlavně tématu bezpečnosti, migrace a ochrany hranic. Karel Fleischer (SPR-RSČ) radí inspirovat se za oceánem. „Nám republikánům se líbí systém, jaký mají Spojené státy. Ať už jde o obranu, o policejní orgány, o složky proti ilegálním přistěhovalcům a jejich vysídlování, včetně ESTA (elektronická cestovní registrace, pozn. red.), a veškerých opatření předtím, než se do Spojených států vůbec dostanete. Oni to mají správně, EU to má špatně. V Americe je zatknou, uvězní a vrátí je zpět do domovského státu.“

Podle Tomáš Vandase (DSSSNF) míří Evropská unie do záhuby. „EU dělá hodně, ale vše pro to, aby dosáhla totálního úpadku a rozpadu Evropy a všech tradičních hodnot, které tady máme. Protože není možné si jinak vysvětlit to, co bylo v posledních třech letech… Pokud se chceme jako Evropa zachránit, tak musíme být nekompromisní vůči všem nelegálním přistěhovalcům. To znamená totální deportace všech lidí, kteří jsou v Evropě načerno, do zemí původu. Vysadíme je v jejich zemi, ať si s tím dělají, co chtějí.“

Štefan Goroľ (RDS) se vrací k migračním kvótám, které byly jako dočasné schváleny v roce 2015 a jejichž platnost už skončila – Česko tehdy bylo proti, ale bylo přehlasováno. „Když už byly kvóty schváleny, měly se dodržovat. Ale nejsem zastáncem migrantů, kteří sem budou přicházet svévolně. Pokud to bude s kvótami, nejsem proti tomu, protože budu respektovat to, co odhlasovali naši europoslanci,“ říká.

Jiří Kyjovský (AVE) je odpůrcem migrace i uvnitř státu. „Jsme naprosto proti migraci. Jsme toho názoru, že by Pražáci měli zůstat v Praze, Brňáci v Brně, Slováci na Slovensku a důchodci na Vysočině,“ uvádí.

„Jsme proti neřízené migraci, nebo dokonce možná i řízené migraci,“ říká Jaroslav Král (NÁRSOC) a kritizuje Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. „Je naprosto k ničemu, je to zbytečná a neproduktivní agentura, dělá pouze migrační statistiku. Ochranu bezpečnosti Evropy je potřeba znovu vrátit do rukou národních států čili armáda a policie národních států musí chránit schengenský prostor na vnější hranici a v případě potřeby, kdyby krize eskalovala, musí být schopny uzavřít i národní hranice, jako to udělali třeba Maďaři.“

Kritický k Frontexu je i Jan Dubanič (Cesta). „Jak EU přistupuje k bezpečnosti, vidíme na příkladu Frontexu, kdy mají v plánu až za osm let navýšit stavy na 10 tisíc zaměstnanců, i když o migrační krizi mluvíme už několik let. My navrhujeme, aby bezpečnost schengenského prostoru zajišťovaly země, kterých se to bezprostředně týká. A ty, kterých se to netýká, aby tyto země podporovaly finančně, armádou a ozbrojenými složkami. Musí to být spolupráce.“

„Migrační krize v roce 2015 byla pouhou ochutnávkou toho, co nás z logiky věci kvůli demografickému vývoji v Africe a na Blízkém východě čeká v průběhu následujících let,“ myslí si František Matějka (SNČR) a jediné řešení bezpečnosti vidí v odchodu z EU. „Bezpečnost státu a lidí jsou primárně záležitostí toho státu, obrany vlastních hranic, vlastního obydlí, ulice, města. Udělejme v Evropě jednotlivé lodě, které mají své vlastní zákony a plují, když chtějí, jedním směrem, a když náhodou někdo chce odbočit někam socialisticky pryč, tak se od něj oddělme,“ radí.

Jiří Domlátil (KAN) se domnívá, že Německo udělalo chybu, když bylo k migrantům vstřícné. „A evropské státy v tom, že nechaly rozšiřovat fámu v zemích, odkud migrace pochází, že snad v Evropě létají pečení holubi do huby sami. Tomu se musí zamezit. Je to globální problém, musíme se spojit všechny státy EU a bránit hranice Unie, vytvořit společnou pohraniční policii.“ Podle něj by Evropa měla hlavně potírat pašeráky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda nezakáže hokejistům hrát proti Rusům, řekl Šťastný

Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by hokejové reprezentaci umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Vedení svazu se kvůli situaci v pondělí sejde s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO).
13:30Aktualizovánopřed 29 mminutami

Šebestyán odvolal všechny členy Rady Vinařského fondu kvůli zjištění NKÚ

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal všech jedenáct členů Rady Vinařského fondu. Podle Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) fond opakovaně porušoval předpisy a pravidla poskytování podpor. Zjistil také střet zájmů. Zjištění úřadu podle Šebestyána nejsou přijatelná a bylo potřeba vyvodit důsledky. Vinařský fond s většinou zjištění NKÚ nesouhlasí a podal námitku, řekl jeho ředitel Zbyněk Vičar.
12:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuba varuje před možností nedostatku vody. Přes zimu budou srážky, předpovídá model

Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní. Kuba to řekl po pátečním zasedání jihočeské komise pro sucho. Model Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) ukazuje, že zimní měsíce v Česku a střední Evropě budou srážkově nadprůměrné oproti rokům 1993 až 2015.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 2 hhodinami

Univerzita Karlova řeší kybernetický útok. Ten už šetří policie

Univerzita Karlova (UK) v posledních dnech řeší závažný kybernetický útok. Jedna z webových aplikací byla kompromitována, následně získal útočník neoprávněný přístup k údajům z centrálního Studijního informačního systému (SIS). Podle dosavadních zjištění útočník neoprávněně získal a stáhl část údajů evidovaných v systému, včetně osobních údajů. Univerzita incident oznámila Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
11:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci poslali zavedení mimořádné daně na rafinerie do třetího čtení

Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se na páteční schůzi přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory nezazněl. Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o tom, které úpravy přijmou a zda zákon schválí.
04:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, 55 procent by zemi bránilo

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, zatímco 55 procent vyjádřilo ochotu zemi bránit a pouze 24 procent považuje Českou republiku za připravenou na závažnou bezpečnostní krizi či válku. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends 2026, který se uskutečnil ve čtrnácti zemích Evropy a v USA. Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů.
před 7 hhodinami

VideoLang vidí šanci na mírová jednání o Ukrajině. Putin hraje o čas, namítá Bartoš

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.