Politické spektrum před volbami do europarlamentu: KAN, SNČR, Cesta, NÁRSOC, AVE, RDS, DSSSNF, SPR-RSČ

54 minut
Politické spektrum - Volby do Evropského parlamentu 2019
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém parlamentu, ale kandidují do europarlamentu.

V prvním díle předvolebního Politického spektra diskutovali Jiří Domlátil z Klubu angažovaných nestraníků (KAN), František Matějka ze Strany nezávislosti České republiky (SNČR), Jan Dubanič z Cesty odpovědné společnosti (Cesta), Jaroslav Král z Národních socialistů (NÁRSOC), Jiří Kyjovský z ANO, vytrollíme europarlament (AVE), Štefan Goroľ z Romské demokratické strany (RDS), Tomáš Vandas z Dělnické strany sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu! (DSSSNF) a Karel Fleischer ze Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ). 

  • o sobotách a nedělích 4., 5., 11. a 12. května vždy ve 14:05 na ČT24

Kandidáti se v debatě věnovali hlavně tématu bezpečnosti, migrace a ochrany hranic. Karel Fleischer (SPR-RSČ) radí inspirovat se za oceánem. „Nám republikánům se líbí systém, jaký mají Spojené státy. Ať už jde o obranu, o policejní orgány, o složky proti ilegálním přistěhovalcům a jejich vysídlování, včetně ESTA (elektronická cestovní registrace, pozn. red.), a veškerých opatření předtím, než se do Spojených států vůbec dostanete. Oni to mají správně, EU to má špatně. V Americe je zatknou, uvězní a vrátí je zpět do domovského státu.“

Podle Tomáš Vandase (DSSSNF) míří Evropská unie do záhuby. „EU dělá hodně, ale vše pro to, aby dosáhla totálního úpadku a rozpadu Evropy a všech tradičních hodnot, které tady máme. Protože není možné si jinak vysvětlit to, co bylo v posledních třech letech… Pokud se chceme jako Evropa zachránit, tak musíme být nekompromisní vůči všem nelegálním přistěhovalcům. To znamená totální deportace všech lidí, kteří jsou v Evropě načerno, do zemí původu. Vysadíme je v jejich zemi, ať si s tím dělají, co chtějí.“

Štefan Goroľ (RDS) se vrací k migračním kvótám, které byly jako dočasné schváleny v roce 2015 a jejichž platnost už skončila – Česko tehdy bylo proti, ale bylo přehlasováno. „Když už byly kvóty schváleny, měly se dodržovat. Ale nejsem zastáncem migrantů, kteří sem budou přicházet svévolně. Pokud to bude s kvótami, nejsem proti tomu, protože budu respektovat to, co odhlasovali naši europoslanci,“ říká.

Jiří Kyjovský (AVE) je odpůrcem migrace i uvnitř státu. „Jsme naprosto proti migraci. Jsme toho názoru, že by Pražáci měli zůstat v Praze, Brňáci v Brně, Slováci na Slovensku a důchodci na Vysočině,“ uvádí.

„Jsme proti neřízené migraci, nebo dokonce možná i řízené migraci,“ říká Jaroslav Král (NÁRSOC) a kritizuje Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. „Je naprosto k ničemu, je to zbytečná a neproduktivní agentura, dělá pouze migrační statistiku. Ochranu bezpečnosti Evropy je potřeba znovu vrátit do rukou národních států čili armáda a policie národních států musí chránit schengenský prostor na vnější hranici a v případě potřeby, kdyby krize eskalovala, musí být schopny uzavřít i národní hranice, jako to udělali třeba Maďaři.“

Kritický k Frontexu je i Jan Dubanič (Cesta). „Jak EU přistupuje k bezpečnosti, vidíme na příkladu Frontexu, kdy mají v plánu až za osm let navýšit stavy na 10 tisíc zaměstnanců, i když o migrační krizi mluvíme už několik let. My navrhujeme, aby bezpečnost schengenského prostoru zajišťovaly země, kterých se to bezprostředně týká. A ty, kterých se to netýká, aby tyto země podporovaly finančně, armádou a ozbrojenými složkami. Musí to být spolupráce.“

„Migrační krize v roce 2015 byla pouhou ochutnávkou toho, co nás z logiky věci kvůli demografickému vývoji v Africe a na Blízkém východě čeká v průběhu následujících let,“ myslí si František Matějka (SNČR) a jediné řešení bezpečnosti vidí v odchodu z EU. „Bezpečnost státu a lidí jsou primárně záležitostí toho státu, obrany vlastních hranic, vlastního obydlí, ulice, města. Udělejme v Evropě jednotlivé lodě, které mají své vlastní zákony a plují, když chtějí, jedním směrem, a když náhodou někdo chce odbočit někam socialisticky pryč, tak se od něj oddělme,“ radí.

Jiří Domlátil (KAN) se domnívá, že Německo udělalo chybu, když bylo k migrantům vstřícné. „A evropské státy v tom, že nechaly rozšiřovat fámu v zemích, odkud migrace pochází, že snad v Evropě létají pečení holubi do huby sami. Tomu se musí zamezit. Je to globální problém, musíme se spojit všechny státy EU a bránit hranice Unie, vytvořit společnou pohraniční policii.“ Podle něj by Evropa měla hlavně potírat pašeráky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 1 hhodinou

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 1 hhodinou

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 2 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 10 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 11 hhodinami

V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.
před 11 hhodinami

Děláme vše pro to, aby se slintavka a kulhavka do Česka nedostaly, shodli se hejtmani

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.
před 14 hhodinami
Načítání...