Prezident, premiér a ostatní členové vlády podnikli za dobu pandemie covidu-19 násobně méně zahraničních cest než v letech předcházejících. Kancelář hlavy státu, Úřad vlády a jednotlivé resorty tak ušetřily desítky milionů korun, které stát naopak využil na posílení konzulátů České republiky v zahraničí nebo na nákup techniky pro videokonference. Kvůli pandemii covidu-19 se celosvětově omezily zahraničněpolitické styky a politici častěji jednají on-line.
Politici kvůli pandemii tolik necestují. Ušetřené peníze posloužily na posílení konzulátů či videokonferenční techniku
Prezident Miloš Zeman loni v únoru ještě stihl odjet do Polska na summit prezidentů Visegrádské čtyřky. Kvůli pandemii covidu-19 ale již nepodnikl žádnou další zahraniční cestu. Odložil tedy naplánované cesty do Bulharska, Itálie či Maroka.
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka v předcházejících letech běžně absolvoval prezident Zeman kolem deseti zahraničních cest. „Obecně bylo snahou absolvovat jednu zahraniční cestu každý měsíc mimo letní prázdniny, kdy zahraničněpolitická aktivita obvykle utichá. V roce 2019 tak pan prezident absolvoval devět zahraničních cest,“ vysvětluje Ovčáček. Peníze ušetřené díky odřeknutým cestám použije Hrad letos nebo vrátí do rozpočtu.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) byl pracovně v zahraničí od března minulého roku do letošního dubna třináctkrát. „Uskutečnily se například cesty do Maďarska, Srbska a Izraele, které souvisely s řešením pandemie covidu-19,“ řekla mluvčí Úřadu vlády Jana Adamcová. Oproti roku 2019 je nynější počet premiérových zahraničních cest asi třetinový.
Bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) absolvoval za období pandemie covidu-19 šestadvacet výjezdů, což je přibližně polovina běžného objemu cest ministra zahraničních věcí. Většina jeho zahraničních jednání byla na zasedání Rady ministrů zahraničí v Bruselu a Lucemburku.
Ministři obrany a průmyslu a obchodu v běžné roky absolvovali kolem dvaceti zahraničních cest, ministři zemědělství, kultury a zdravotnictví kolem patnácti a ostatní ministři do deseti zahraničních cest. Loni většinu naplánovaných nakonec zrušili. Dohromady všichni, mimo šéfa resortu zahraničí, vyjeli za dobu pandemie jen patnáctkrát.
Objem letů se speciály se zmenšil zhruba na třetinu
Jednotlivé resorty tak ušetřily desítky milionů korun. Největší část výdajů na zahraniční cesty tvoří doprava leteckými speciály, za niž ministerstvo obrany ušetřilo minimálně 50 milionů.
„V letech 2015 až 2019 se náklady na přepravu ústavních a vládních představitelů letouny Armády ČR pohybovaly zhruba v rozmezí 60 až 90 milionů korun ročně. V období pandemie činily výdaje pouze necelých 10 milionů,“ popsala mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.
Objem letů se zmenšil přibližně na třetinu. „Pro srovnání v roce 2019 zabezpečila armáda 207 letů, v roce 2020 to bylo 74 letů,“ doplnila mluvčí ministerstva obrany.
Jednotlivá ministerstva běžně platí ubytování pro členy delegace, pokud z nějakého důvodu není možné na české ambasádě v dané zemi, režijní náklady a případné dary. „Za loňský rok to znamená úsporu 743 tisíc korun,“ vyčíslila mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová. Resort vnitra na darech a ubytování uspořil půl milionu, resort pro místní rozvoj 600 tisíc a resort průmyslu a obchodu 200 tisíc korun.
Díky tomu mohla ministerstva poslat víc peněz třeba na české zastupitelské úřady v zahraničí. „Personálně jsme posílili Generální konzulát ve Velké Británii pro pomoc občanům České republiky po odchodu Spojeného království z EU,“ shrnula mluvčí resortu práce a sociálních věcí Michaela Poláková.
Podobně s úsporami naložilo i ministerstvo zdravotnictví. „Částečně byly prostředky převedeny do rozpočtu resortu na vytvoření služebních míst diplomatů pro zdravotnictví v Bruselu a Ženevě,“ uvedla mluvčí Jana Schillerová. Resort také pořídil licenci a videokonferenční zařízení pro on-line jednání. Třeba ministerstvo dopravy zase navýší příspěvek Evropské kosmické agentuře.
Jednání nahradily videokonference, chybí ale osobní a neformální setkání
„Tam, kde to bylo možné, jako jsou například jednání NATO či EU, případně různá bilaterální jednání, došlo k jejich nahrazení formou videokonferencí,“ upozornil mluvčí ministerstva obrany Marek Vala.
O plnohodnotnou náhradu ale prý nejde. „Obecně lze říci, že jednání on-line nahradí zahraniční agendu jen částečně, protože svůj nezastupitelný význam mají i neformální části jednání a setkání, které v případě on-line konferencí odpadají,“ vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Taktéž je podle něj problematické sjednávání mezinárodních smluv „na dálku“.
Omezení zahraničněpolitických styků kvůli pandemii je za poslední rok celosvětově výrazné. „To však není případ pouze České republiky, ale i dalších zemí. Koronavirus markantně eliminoval osobní kontakty státníků,“ uzavřel mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.
