Policisté vyrazili k silnicím. Změří rychlost aut na tisícovce míst

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Policie bude ve zvýšené míře dohlížet na dodržování rychlosti na silnicích
Zdroj: ČT24

Dopravní policie odstartovala Speed Marathon, tedy rychlostní maraton. Je to celoevropská akce, při které policisté měří rychlost na místech, která označila za riziková široká veřejnost a policie je předem zveřejnila. Policisté s radary budou připraveni na dálnicích, frekventovaných ulicích velkých měst i na silnicích všech tříd.

Na řidiče budou v pátek čekat policisté „vyzbrojení“ radary téměř na 995 místech. Do výběru rizikových míst se zapojila veřejnost v internetovém hlasování, čehož využily desítky tisíc lidí. Policisté ze sedmi tisíc návrhů nakonec vybrali ty, kde řidiči často překračují povolenou rychlost, a ty, kde hrozí střety s chodci. „Jsou to místa, která můžou být riziková pro nejzranitelnější. Tedy v obcích úseky kolem škol, nemocnic, seniorských zařízeních či nákupních center,“ řekl ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Budou i na některých dálnicích – tam ale plánují hlídkovat převážně v autech na delších úsecích, i když počítají s tím, že se postaví například k odpočívadlu u letadla na D10 nebo na úplný konec dálnice D11 za Jaroměří.

Především ale budou policisté měřit rychlost na vytipovaných nebezpečných úsecích silnic všech tříd a ve městech. Postaví se například k silnici I/3 u Votic, kde některé řidiče svádí k rychlé jízdě třípruhové uspořádání. Podstatná část míst, kde bude policie kontrolovat, bude na průtazích městy a obcemi, kde kromě překračování rychlosti někteří řidiči nerespektují zákazy předjíždění. Příkladem může být Skrchov na silnici I/43 z Brna do Svitav. „Kamiony se těžko předjíždějí a je velmi málo míst, kde se dají bezpečně předjet. Někteří řidiči proto bohužel předjíždějí tam, kde se to nesmí. Často má tato situace fatální následky,“ podotkl jihomoravský policejní mluvčí Pavel Šváb.

V Moravskoslezském kraji zase bude policie měřit na silnici II/465 v Těškovicích. Obec sice neleží na významné trase, která by spojovala velká města, ale podle policie je místní silnice nebezpečná, protože řada projíždějících řidičů na začátku obce nezpomalí. Policisté se postaví ke škole.

Stejně tak budou k vidění i ve velkých městech. V Plzni budou měřit například v Plaské ulici, což je hlavní výpadovka v severním směru. Město na ní sice má chytré kamery, které sledují intenzitu provozu, rychlost ale neměří. V Brně zase budou mimo jiné v Havránkově ulici v Dolních Heršpicích, kde je problém s přebíhajícími chodci, ale došlo i k vážným střetům aut, k nimž zřejmě přispěla i vyšší rychlost.

V Praze se bude měřit na vytížených ulicích, jako je Evropská, Českobrodská, Strakonická, Milady Horákové, Poděbradská nebo Střelničná, policisté budou také na několika místech na magistrále a na některých velkých křižovatkách, třeba té, kde se na Hořejším nábřeží na Smíchově napojuje Vltavská ulice.

Podle policejní statistiky letos v prvním čtvrtletí sice asi o desetinu ubylo dopravních nehod, ale měly více obětí. „Při dopravních nehodách zahynulo 107 osob, což je o 14 více než loni,“ poukázal Zlý. K největšímu nárůstu došlo v lednu, kdy zemřelo na silnicích meziročně o 12 lidí více. Podle Zlého to bylo i kvůli poměrně teplému počasí. „Mnohdy si řidiči v lednu připadali, že už začalo jaro. A podle toho se také chovali, často tak bohužel nepřizpůsobili své chování situaci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...