Pětatřicet trestankyň přijelo v pondělí 6. listopadu roku 2000 do Věznice Světlá nad Sázavou. Provoz tím zahájilo první vězení určené pro ženy v České republice. Své tresty si tam odpykávají odsouzené v odděleních s ostrahou s nízkým, středním i vysokým stupněm zabezpečení a v oddělení se zvýšenou ostrahou. O dvanáct let později se druhá výhradně ženská věznice otevřela ve Velkých Přílepech u Prahy.
„Pokus o útěk jsme řešili jen jednou.“ První ženská věznice v České republice zahájila provoz před dvaceti lety
V roce 1987 byl ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku dokončen areál, který následujících dvanáct let sloužil jako škola v přírodě Školského úřadu Teplice. Vězeňská služba České republiky se ale v té době potýkala s nedostatkem míst, a tak byl komplex v roce 2000 převeden do jejího užívání. Bylo však potřeba udělat ještě několik stavebních úprav.
„Záměrem zde bylo vybudovat moderní vězeňské zařízení pro odsouzené ženy. Díky celkové renovaci budov a přistavění půdních nástaveb byla navýšena ubytovací kapacita. Věznice navíc získala tolik potřebné prostory pro zaměstnávání, vzdělávání a výchovnou práci s odsouzenými a dále i prostor pro bohoslužby,“ uvádí věznice.
Po dokončení rekonstrukce do věznice 6. listopadu 2000 přijely první odsouzené. O dva roky později pak do té doby jediná ženská věznice v republice získala i další prvenství. „Věznice Světlá nad Sázavou jako jediná v České republice zajišťuje od 1. října 2002 výkon trestu matek nezletilých dětí do zpravidla tří let věku a od 1. července 2004 rovněž výkon vazby matek nezletilých dětí do jednoho roku věku dítěte,“ informuje vězeňská služba.
Ženy vyžadují jiný přístup. To platí i ve věznici, míní mluvčí trestnice ve Světlé nad Sázavou
Ačkoliv byla věznice v Česku první svého druhu, s těmi ostatními má mnoho společného. „Někdy se mluví o tom, že ženy jsou méně nebezpečné. To se však nedá takto všeobecně říci. Dokáží vyvolat konflikty, které je třeba věznicí řešit. Na jednom patře a v jednom pokoji se sejdou ženy různých sociálních a hygienických návyků i různých úrovní vzdělání a musí se sobě přizpůsobit, aby mohly navzájem fungovat,“ popisuje mluvčí Věznice Světlá nad Sázavou Jana Rajdlová.
Incidenty jsou ale méně závažné. „Pokus o útěk jsme řešili za 20 let jednou,“ dodává.
Jeden významný rozdíl tu ale je. Podle Rajdlové totiž ženy vyžadují jiný přístup než muži. Častěji se například obrací o pomoc k odborným pracovníkům, řeší rodinné situace a více komunikují. „Tím, že je mnoho z nich matkami, řešíme i kontakt s dětmi tak, aby citová vazba nebyla zpřetrhána. Jedná se nejen o návštěvy ve věznici, kdy budujeme speciální dětské koutky, aby byla dětem návštěva zpříjemněna,“ přibližuje Rajdlová.
Pohled na chodbu věznice Světlé nad Sázavou
Zájem o vyučení mezi vězeňkyněmi roste
V roce 2009 se odsouzeným otevřela možnost přihlásit se do učebního oboru konfekční výroby. Od té doby si mohly absolvováním dvouletého studia vysloužit přímo ve věznici výuční list, z něhož není patrné, že jej získaly ve výkonu trestu. O čtyři roky později se navíc nabídka oborů rozšířila o šití prádla a provozní služby. Obor výroba konfekce byl nicméně později zrušen.
Podle Rajdlové se zájem o vzdělávání v učebních oborech mezi odsouzenými ženami mírně zvýšil. „V červnu 2020 ukončila studium jedna třída učebního oboru provozní služby, výuční list získalo 14 odsouzených žen. Celkově jich dosud úspěšně obor absolvovalo 117,“ vyčísluje mluvčí.
Vzdělávání ve věznici zajišťuje školské vzdělávací středisko od roku 2003. Kromě učebních oborů se mohou odsouzené věnovat anglickému jazyku, zdokonalovat se v obsluze počítačů nebo v práci s keramikou. Pro cizinky nabízí středisko kurz českého jazyka.
Ve Světlé vzniknou nové prostory
Kapacita věznice ve Světlé nad Sázavou činí 763 míst, z toho je 761 míst pro výkon trestu žen a dvě místa pro výkon vazby matky s dítětem. Obsazenost věznice je aktuálně 747 odsouzených, tedy přibližně 98 procent celkové kapacity.
Věznice nyní staví nový ubytovací objekt. Vzniknout by v něm mělo mimo jiné i zdravotnické středisko, návštěvní a terapeutické místnosti nebo prostory pro léčby různých typů poruch chování a závislostí. „Samotná stavba ubytovny potrvá 540 dnů a náklady jsou vyčísleny na téměř 170 milionů korun,“ říká Rajdlová.
Fungování středočeské ženské věznice pozastavila amnestie
Druhá ženská věznice v republice vznikla v roce 2012 ve Velkých Přílepech u Prahy. Areál bývalého uprchlického tábora tehdy získala Vězeňská služba České republiky bezplatným převodem od správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Kvůli změně účelu objektu byla nutná rekonstrukce, která vyšla na 11 milionů korun.
Fungovala ale jen něco málo přes rok, vliv na to měla amnestie vyhlášená bývalým prezidentem Václavem Klausem. „V roce 2013 došlo k uzavření objektu Velké Přílepy z důvodu zůstávajícího nízkého počtu odsouzených žen po amnestii, které byly přemístěny k výkonu trestu odnětí svobody do jiných věznic. V roce 2015 byla činnost tohoto objektu opět obnovena,“ připomíná mluvčí přílepské věznice Tomáš Měrka.
Maximální kapacita věznice nyní čítá asi 160 míst pro výkon trestu odsouzených žen, zařazených do věznice s ostrahou, oddělením se středním a vysokým stupněm zabezpečení. Odsouzené zde kromě standardních aktivit navštěvují například kurz přípravy pokrmů studené kuchyně, floristiky, péče o včely či dramatický kroužek, jehož výsledkem je divadelní představení. To odsouzené prezentují například v mateřské škole.
„Je zde také kladen důraz na zvyšování kvalifikace či uskutečňování rekvalifikace odsouzených žen v kontextu následného uplatnění na trhu práce po výkonu trestu odnětí svobody,“ vyjmenovává Měrka.
Trestnici v Řepích obývaly ženy už v devatenáctém století
Areál v Přílepech je součástí vazební věznice Ruzyně. Pod ni spadá také objekt Domova svatého Karla Boromejského v Řepích. Ten poskytuje dlouhodobě nemocným starým lidem komplexní ošetřovatelskou a sociální péči. Stejně jako ve Velkých Přílepech, i zde si odpykávají trest ženy. Konkrétně ty, které jsou zařazeny ve věznici s ostrahou oddělení se středním a nízkým stupněm zabezpečení.
Domov patří Kongregaci Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. „Již v roce 1865 byla budova pronajata vládě, která zde zřídila ženskou trestnici a její správu včetně převýchovy trestanek svěřila Kongregaci. Avšak po 83 letech existence byla ženská trestnice v roce 1948 zrušena. Následně o dva roky později došlo v roce 1950 k násilnému opuštění Domova řepskými sestrami. K plnohodnotnému návratu Kongregace mohlo dojít až po roce 1989,“ uvádí webové stránky věznice.
Poté, co byla v roce 1996 dokončena rekonstrukce Domova, domluvila se Kongregace s vězeňskou službou na vzniku nového oddělení s cílem propojit poskytování péče o nemocné a umožnění práce odsouzeným ženám.
Věznice Opava se zabývá závislými ženami jednadvacet let
Jednadvacet let funguje také specializovaný oddíl opavské věznice. Tehdy vznikl pro odsouzené ženy zařazené do věznice s ostrahou s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. Od roku 1999 je zde v provozu pro výkon protidrogového a protialkoholního ochranného léčení a léčení pro patologické hráčství.
O pět let později byl oddíl rozšířen i pro muže zařazené do věznice s ostrahou se středním stupněm zabezpečení. Je zde rovněž zřízen specializovaný oddíl pro výkon trestu odsouzených žen s poruchami duševními a poruchami chování s individuálním zacházením. Celková kapacita věznice je 372 míst.
Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky k 2. listopadu evidovalo celkem 19 770 vězněných osob. Z tohoto počtu je 1612 žen a 17 892 mužů. Mladistvých se ve věznicích nachází 95 a cizinců 1581.