Židé dnes mají v řadě evropských zemí opět strach, protože jsou znovu terči nenávistných nejen verbálních, ale i fyzických útoků, řekla eurokomisařka Věra Jourová. Uvedla to na vzpomínkovém setkání v Senátu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. „Když se zeptáte Židů, jak se jim žije v Evropě, řeknou ve 40 procentech, že doporučili svým dětem, aby se odstěhovaly z Evropy,“ poznamenala s tím, že je to pro Evropu špatná zpráva.
Podle Jourové se Židé opět bojí o život. „Téměř polovina radí svým dětem, aby se vystěhovaly z Evropy“
Jourová si ohledně vzestupu antisemitismu nechala udělat průzkum od evropské agentury pro základní práva. „Zjistili jsme šokující skutečnosti,“ uvedla s tím, že 85 procent židovských občanů prohlásilo, že největší starostí v životě je strach o bezpečnost vlastní a jejich dětí.
„Když se zeptáte jiných občanů, mají strach o zdraví, o zaměstnání, mají běžné lidské starosti. Židé se opět bojí o život,“ přiblížila Jourová. A pokud se Židé chtějí stěhovat z Evropy, je to podle eurokomisařky pro kontinent ostuda.
Proti zhoršené situaci se má podle Jourové bojovat především cestou práva. „Ve všech zemích Evropy je popírání holocaustu trestným činem,“ připomněla. „Ale trestní právo je až poslední instance. My se musíme snažit na všech dalších frontách,“ dodala a vypíchla vzdělávání.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) zase prohlásil, že antisemitismus vyrůstá z podloží, které je neslučitelné s demokracií, emancipací lidí a tolerancí obecně, s principem osobní svobody a také zodpovědnosti.
Záznam vzpomínkového setkání v Senátu při příležitosti Dne památky obětí holocaustu (zdroj: ČT24)
Podle Kubery antisemitismus narůstá po celé Evropě, přestože se od konce druhé světové války pravidelně konají vzpomínkové akce na oběti holocaustu často za přítomnosti čelných představitelů evropských států. Elity jsou při jeho potírání liknavé, míní. „Antisemitismus je odmítnutí zodpovědnosti, snaha přenést zodpovědnost na někoho jiného a trestat ho,“ uvedl.
Problémem není podle Kubery pouze nenávist k Židům, ale také k Romům. „I oni jsou stále vystaveni společenské šikaně,“ doplnil. Toto téma připomněla i psycholožka a zástupkyně romské menšiny Monika Mihalíčková.
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) je nutné vzdorovat lhostejnosti, cítit odpovědnost, hájit demokracii a svobodu. „Zlo a lež má jméno antisemitismus,“ řekl.
Přežil, protože s bratrem byli dvojčata
Na setkání promluvil i bývalý vězeň Jiří Fišer, který byl s rodinou v květnu 1944 transportován do osvětimského tábora. „Byli jsme namačkáni v nákladních vagonech bez jídla a pití, cestou několik lidí zemřelo. Nejsmutněji nám bylo, když jsme projížděli přes rodné město Českou Třebovou, stáli jsme na zavazadlech a malým okénkem se dívali na známá místa, která byla na dosah ruky, a přesto pro nás tak vzdálená a nedostupná,“ vzpomínal.
Se svým bratrem Josefem se podle něj jako jediní z rodiny zachránili jen proto, že byli dvojčata. Nacistický lékař Josef Mengele jim mimo jiné naočkoval látky, které způsobovaly nemoci, a sledoval, zda je průběh nemocí u dvojčat stejný.
„Osvětim se nám podařilo přežít díky tomu, že jsme byly děti a brali jsme vše jako nutné zlo, ze kterého jsme neměly rozum,“ řekl.
Mezinárodní den památky obětí holocaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim, který leží na jihu dnešního Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zemřelo 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.