Darované pozůstalosti odhalují skryté dějiny koncentračního tábora v Terezíně

3 minuty
Darované pozůstalosti odhalují skryté dějiny tábora Terezín
Zdroj: ČT24

Desítky nových dopisů, fotografií i předmětů z druhé světové války získal v posledních měsících Památník Terezín. Pozůstalosti věnovaly rodiny, jejichž členové prošli místním táborem. Dárci tak reagovali na výzvu památníku, který chce předejít zničení historicky cenných věcí, a zachovat tak co nejbohatší svědectví hrůzných událostí.

Mezi darované předměty patří třeba prádelní koš. Na první pohled obyčejná věc je pro památník hodnotnou novinkou; zatím se totiž po vězních dochovaly převážně transportní kufry. 

Díky kopii obrazu byl zase objeven nový terezínský umělec. „Obraz je podepsán Pepíkem Bondym, rok 1942. To je výtvarník, o kterém jsme do této doby zatím nevěděli,“ říká pracovník sbírkového oddělení památníku Tomáš Raichl.

Památník se obrátil na veřejnost před půl rokem. Výzva potvrdila, že v rodinách stále existuje řada historicky cenných věcí. Navíc po zásahu restaurátorů jdou mnohé zachránit, včetně vážně poškozených listin. „Pořád tam mohou být písmena, která dokážou historici rozklíčovat,“ upozorňuje vedoucí dokumentačního oddělení Michaela Dostálová.

„Jsme rádi i za kopie“

Historickou pozůstalost darovali památníku také sourozenci Adriana Skálová a Leonardo Ragusa. Krabici plnou svědectví z koncentračního tábora našli před dvanácti lety po smrti rodičů. Zachovaly se osobní dokumenty nebo divadelní hry, které napsal jejich pradědeček a známý právník Eduard Lederer, jenž v Terezíně zemřel. „Je dobře, že to zůstane zachovalé v památníku tady v Terezíně,“ říká Leonardo Ragusa.

Památník Terezín své sbírky postupně rozšiřuje už od poloviny šedesátých let. Zájem má nejen o originály. „Jsme rádi i za kopie. Nejen vlastní dokument, ale i informace v něm obsažená je pro nás cenná,“ říká ředitel památníku Jan Roubínek. Výzva proto stále trvá. Pokud se podaří získat větší množství artefaktů, plánuje z nich Terezín sestavit další výstavu.

  • O zřízení terezínského Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Jediná instituce svého druhu v České republice vznikla oficiálně 6. května 1947 a první expozice pak v roce 1949.
  • V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
  • Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se osvobození nedožilo. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 7 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 7 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 7 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 17 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 19 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 19 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami
Načítání...