Desítky nových dopisů, fotografií i předmětů z druhé světové války získal v posledních měsících Památník Terezín. Pozůstalosti věnovaly rodiny, jejichž členové prošli místním táborem. Dárci tak reagovali na výzvu památníku, který chce předejít zničení historicky cenných věcí, a zachovat tak co nejbohatší svědectví hrůzných událostí.
Darované pozůstalosti odhalují skryté dějiny koncentračního tábora v Terezíně
Darované pozůstalosti odhalují skryté dějiny tábora Terezín (zdroj: ČT24)
Mezi darované předměty patří třeba prádelní koš. Na první pohled obyčejná věc je pro památník hodnotnou novinkou; zatím se totiž po vězních dochovaly převážně transportní kufry.
Díky kopii obrazu byl zase objeven nový terezínský umělec. „Obraz je podepsán Pepíkem Bondym, rok 1942. To je výtvarník, o kterém jsme do této doby zatím nevěděli,“ říká pracovník sbírkového oddělení památníku Tomáš Raichl.
Památník se obrátil na veřejnost před půl rokem. Výzva potvrdila, že v rodinách stále existuje řada historicky cenných věcí. Navíc po zásahu restaurátorů jdou mnohé zachránit, včetně vážně poškozených listin. „Pořád tam mohou být písmena, která dokážou historici rozklíčovat,“ upozorňuje vedoucí dokumentačního oddělení Michaela Dostálová.
„Jsme rádi i za kopie“
Historickou pozůstalost darovali památníku také sourozenci Adriana Skálová a Leonardo Ragusa. Krabici plnou svědectví z koncentračního tábora našli před dvanácti lety po smrti rodičů. Zachovaly se osobní dokumenty nebo divadelní hry, které napsal jejich pradědeček a známý právník Eduard Lederer, jenž v Terezíně zemřel. „Je dobře, že to zůstane zachovalé v památníku tady v Terezíně,“ říká Leonardo Ragusa.
Památník Terezín své sbírky postupně rozšiřuje už od poloviny šedesátých let. Zájem má nejen o originály. „Jsme rádi i za kopie. Nejen vlastní dokument, ale i informace v něm obsažená je pro nás cenná,“ říká ředitel památníku Jan Roubínek. Výzva proto stále trvá. Pokud se podaří získat větší množství artefaktů, plánuje z nich Terezín sestavit další výstavu.
- O zřízení terezínského Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Jediná instituce svého druhu v České republice vznikla oficiálně 6. května 1947 a první expozice pak v roce 1949.
- V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
- Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se osvobození nedožilo. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.