Počty nových případů covidu rostou, výrobci vakcín však pošlou v červenci méně dávek

Od pátku se změní pravidla cestování. Po příjezdu ze zahraničí se budou muset lidé povinně otestovat i v případě návratu z bezpečných, tedy takzvaně zelených zemí. Výjimka platí pro plně očkované, kteří mají alespoň dva týdny po druhé dávce, a zároveň pro ty, kteří covid prodělali v posledních šesti měsících. Důvodem přísnějších podmínek je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) obava ze zavlečení nebezpečnějších mutací koronaviru do země. Zahájit očkování bude ovšem v červenci složitější. Výrobci do Česka dodají o milion dávek méně než v červnu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by přesto měly na pokrytí potřeb Česka snížené dodávky stačit.

  • 21:53

    Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.

  • 18:44
    Česko

    Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.

  • 18:36
    Česko

    Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.

Ve středu přibylo 279 případů covidu, v mezitýdenním srovnání je to více než dvojnásobek. Za celou Českou republiku je nyní incidence, tedy počet nově nakažených koronavirem za sedm dní na sto tisíc obyvatel, na čísle deset, tedy o dva více než před týdnem. Po třech dnech poklesu stouplo reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, aktuálně dosahuje 1,2. Nad hodnotou jedna, což znamená zrychlování epidemie, je devět dní.

Z krajů jsou na tom nejlépe Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký, Pardubický, Zlínský a Olomoucký se třemi případy, naopak nejvyšší počet nových nákaz za sedm dní na sto tisíc obyvatel vykazuje Praha, kde také oproti stavu před týdnem nákaz přibylo z 25 na 32 za sedm dní na tento počet obyvatel.

Výrazný nárůst v mezitýdenním srovnání vykazuje Plzeňský kraj – incidence tam stoupla ze sedmi na osmnáct.

Denní nárůsty začaly v mezitýdenním srovnání stoupat ke konci června. Výjimkou bylo toto pondělí a úterý, na které ale připadly státní svátky, ve volných dnech se méně testuje. V minulém týdnu zaznamenaly laboratoře nejvyšší denní nárůst ve čtvrtek, a to 166. Laboratoře ve středu provedly zhruba 72 tisíc testů, o 57 tisíc méně než před týdnem.

V českých nemocnicích bylo ve středu s covidem 33 lidí, v těžkém stavu byli dva z nich. V mezitýdenním srovnání ubylo hospitalizovaných o 25, ve vážném stavu je o osm pacientů méně.

Za dobu od prvních případů covidu v Česku byla celorepublikově nejhorší situace koncem října 2020 a začátkem ledna 2021, kdy se sedmidenní incidence přiblížila 850 případům na sto tisíc obyvatel. Začátkem března se pohybovala kolem osmi set, pak začala klesat. Z regionů byla z tohoto pohledu nejhorší situace v těch, které jsou na tom naopak nyní, s výjimkou Plzeňského kraje, nejlépe.

Otázky u varianty delta

Podle epidemiologa Jiřího Berana je zatím složité odhadovat, jak se bude situace vyvíjet dál s ohledem na dopad na zdravotnický systém. „Vůbec to nejdůležitější, co bychom měli sledovat, je počet nových případů mezi osobami, které jsou proti covidu očkovány, a osobami, které covid prodělaly, protože pokud tam se signifikantně zvýší počet nových případů, tak jsme zase na začátku, jako jsme byli před rokem a půl. Ale já si myslím, že k tomuto scénáři s nejvyšší pravděpodobností nedojde,“ sdělil v pořadu 90′ ČT24.

U delty prý podle dat z Velké Británie navíc dochází k výraznému poklesu smrtnosti oproti alfě, počty hospitalizovaných jsou také menší. „V tuto chvíli je šance, že člověk zemře na delta mutaci, přibližně čtyřikrát až pětkrát menší, než že se zabije při automobilové nehodě,“ dodal.

Jinou interpretaci čísel nabídl ve vysílání Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. „My víme z mnoha dalších států, že pravděpodobnost hospitalizace je vyšší u varianty delta než u varianty alfa. Oni se z těch čísel musí odečíst očkovaní lidé a čas, protože ta nová vlna začala nedávno. Takže výrazně horší průběh to onemocnění nemá, ale ani ho nemá lehčí, ani k tomu není důvod,“ uvedl Pačes.

O milion dávek méně

V červenci přijde do Česka o milion dávek vakcín méně než v předcházejícím měsíci, vyplývá z celorepublikových dat o dodávkách, která zveřejňuje Středočeský kraj. V červnu obdrželo Česko 3,5 milionu dávek, z toho zhruba 2,3 milionu od Pfizer/BioNTech, až na 650 tisíc lidí vyšly jednodávkovové vakcíny Johnson & Johnson, 307 tisíc dávek od firmy Moderna a 255 tisíc dávek od AstraZeneca. V prvním prázdninovém měsíci pošlou více dávek Moderna a AstraZeneca, ale zbylí dva výrobci jich dodají méně, zejména Pfizer sníží dodávky na 1,3 milionu.

V srpnu se pak dodávky od Pfizer/BioNTech mírně zvýší na 1,69 milionu vakcín, nedosáhnou ale jarních více než dvoumilionových hodnot.

Vakcíny AstraZeneca by chtěl stát podle Českého rozhlasu Radiožurnálu darovat do některé z mimoevropských zemí. O tento přípravek není v Česku příliš velký zájem kvůli velmi vzácným nežádoucím účinkům, kdy se u očkovaných objevily krevní sraženiny. Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s tím nedoporučilo podávat vakcínu lidem mladším šedesáti let.

Test po návratu do Česka

Od pátku je třeba po návratu do Česka ze všech zemí test, výjimka platí pro plně očkované, kteří mají alespoň dva týdny po druhé dávce, a zároveň pro ty, kteří covid-19 prodělali v posledních šesti měsících. Od pátku už za bezinfekční navíc nebudou považováni lidé po první dávce očkování, ale až po dvou týdnech od kompletní vakcinace. Negativní test tak bude nejen k cestování potřebovat víc lidí než dosud.

Pět dnů mají na odběr cestovatelé ze zelených a oranžových zemí v takzvané mapě cestovatele. Naopak při návratu z červených států je pátý den prvním, kdy lidé mohou odběr absolvovat – navíc metodou PCR. První dny po příjezdu tak musí strávit v izolaci. Nejpřísnější jsou podmínky u černých zemí. Nutné jsou dva PCR testy – první do čtyřiadvaceti hodin od návratu, druhý nejdříve po deseti dnech v karanténě. U všech zemí zůstává povinnost vyplnit před návratem příjezdový formulář.

Nadále pak platí důrazné nedoporučení cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření nových mutací koronaviru. Týká se to Tuniska, Ruska, Paraguaye, Namibie, Peru, Kolumbie, Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Nepálu, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a Indie.

Vstup ze států s extrémním rizikem je umožněn pouze občanům a rezidentům České republiky, akreditovaným členům diplomatických misí, případně pokud je vstup osoby v zájmu státu.

Aplikace Tečka byla upravena

Zdravotníci od prosincového začátku očkování aplikovali ke středečnímu večeru 8 596 489 dávek vakcíny proti koronaviru. Ukončené očkování má přes 3,6 milionu osob. Ve středu bylo naočkováno téměř 99 tisíc lidí, o 17 tisíc méně než před týdnem. 

Za posledních sedm dní eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv tři případy podezření na úmrtí po očkování proti covidu, celkem jich je 89. 

Autoři teď nově upravili mobilní aplikaci Tečka pro prokazování bezinfekčnosti na covid, která nefungovala dobře v případě jednodávkové vakcíny Janssen od firmy Johnson & Johnson, informovala na Twitteru Národní agentura pro informační a komunikační technologie. Uživatelé po spuštění aplikace upozorňovali na to, že ta potvrzovala v tomto případě bezinfekčnost až po 21 dnech místo správných 14 dní jako u ostatního dokončeného očkování.

„Ve čtvrtek ráno byla nasazena oprava nastavení parametru v aplikaci Tečka u očkování vakcínou Janssen. Aktualizace aplikace není potřeba,“ uvedli její autoři. Od jejího spuštění na konci června si ji stáhlo více než 700 tisíc lidí, aplikaci čTečka pro ověřování certifikátů asi 270 tisíc lidí.

Další změna v uznávání bezinfekčnosti, která se týká dvoudávkových vakcín Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca, nastane v pátek, kdy přestane platit, že bezinfekčnost mohou lidé prokázat už 22 dní po očkování první dávkou. Proti nakažlivější variantě delta, která je za současným nárůstem počtu nových případů v Evropě, chrání jedna dávka podle odborníků jen zhruba z 33 procent. Proto bude nově uznávaná bezinfekčnost až dva týdny po druhé dávce očkování, kdy už je imunita maximální.

Dále je možné bezinfekčnost prokázat také negativním testem, antigenním po 72 hodin a PCR testem na sedm dní. Bezinfekční jsou také lidé šest měsíců po prodělané nákaze potvrzené pozitivním testem.

Diskutuje se také o uznávání ochranné hladiny protilátek prokázané testem, za diskriminační jejich neuznávání označil i soud. Podle dřívějšího vyjádření ministra Adama Vojtěcha (za ANO) není stanovena hodnota hladiny protilátek, která dostatečně chrání. Proti uznávání protilátek jsou i někteří odborníci, například epidemiolog Petr Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES).

Vedle mobilní aplikace je i nadále možné prokazovat bezinfekčnost také papírovým dokladem, který lidé dostanou přímo při testování či očkování. Certifikát, který ji potvrzuje, si lidé mohu dál například stáhnout i z Očkovacího portálu občana.

Koalice Spolu vyzvala ke zveřejnění mapy odběrových center pro PCR testování

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) požaduje po ministerstvu zdravotnictví zveřejnění mapy odběrových center pro PCR testování a navýšení kapacity tam, kde je nedostatek, sdělil místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Informace se mají týkat například denní kapacity a toho, zda pracují pět, nebo sedm dní v týdnu. 

Reagovat na vývoj epidemie by se podle opoziční koalice mělo důsledným trasováním a sekvenováním vzorků, díky němuž je možné sledovat mutace. Procento sekvenovaných vzorků je podle Kaňkovského nízké. Sekvenováno v Česku dosud bylo podle dat z minulého týdne 4830 vzorků.

Diskriminační PCR metodu musejí pro vyšetřování vzorků od lidí s podezřením na nákazu koronavirem používat od července všechny laboratoře. Celogenových sekvenací může být provedeno až 4500 měsíčně. Odborníci se shodují, že pečlivé sledování výskytu nových variant a přednostní trasování jimi nakažených osob může bránit nástupu další vlny epidemie.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek připomněl, že opozice ve středu neprosadila ve sněmovně debatu o pandemickém stavu a jeho aktuálních podmínkách. Na grémiu příští týden se opoziční strany pokusí znovu bod zařadit na program schůze. Pokud se to nepodaří, začnou sbírat podpisy pro svolání mimořádné schůze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled