Pieta na pražském Vítkově připomněla 101. výročí vzniku státu. Věnec položili Zeman i Babiš

Nahrávám video

Politici, zástupci armády, váleční veteráni i zástupci spolků si u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) i předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a sněmovny Radek Vondráček (ANO). Oslavy 101. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státníchvyznamenání na Pražském hradě. K výročí pogratulovali v dopise Zemanovi prezidenti a králové některých zemí a papež František.

Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově tradičně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Nad památníkem prolétly armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách, a za nimi stíhací letouny Gripen.

Zeman se ceremoniálu zúčastnil v těsném doprovodu dvou bodyguardů. Jeho věnec byl podobně jako dříve položen samostatně, zástupci parlamentu věnce opět položili společně, stejně jako zástupci armády nebo spolků. Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. 

„Pro každého je to připomínka samostatnosti. Hlavně, ono je to už takové klišé, my si myslíme, že už svobodu máme, ale my ji ještě nemáme. Stále se na svobodu útočí ze všech stran pod různými bohulibými záminkami. A jestli si někdo myslí, že už to máme vybojované, tak nemáme,“ řekl po ceremoniálu předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

„Je to pro mne čest a já si myslím, že je dobře, že tady byla celá politická špička, protože to je samozřejmě důležité výročí a musíme si připomínat lidi, kteří přinesli oběti za naši samostatnost a vznik naší republiky a hlavně v těchto časech, kdy bezpečnost ve světě je velké téma,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). S názorem Kubery nesouhlasil. „Já myslím, že ji máme,“ dodal.

Účast na pietním aktu si za čest pokládal také ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Je to čest a je to nejvýznamnější svátek a den v roce pro Českou republiku,“ řekl.

Za slunečného počasí pietnímu aktu přihlíželo několik desítek lidí, kteří stáli za zátarasy po levé straně od památníku. Bezpečnostní předpisy letos nebyly tak přísné jako loni při stém výročí, kdy byly na místě i bezpečnostní rámy.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.

Vaňková: V demokracii zbýváme jen „my“

Akce k založení republiky se konají i na dalších místech republiky. Představitelé České konference rektorů pokládají květiny u Masarykovy sochy na Hradčanském náměstí. Český svaz bojovníků za svobodu si letos vznik republiky připomíná v Míčovně na Pražském hradě.

Asi dvě stovky lidí si výročí připomněly v Brně. Primátorka města Markéta Vaňková (ODS) v projevu zdůraznila zodpovědnost, která se pojí se svobodou a nezávislostí. Věnce a kytice k soše Tomáše Garrigua Masaryka na Komenského náměstí položili také zástupci kraje, spolků a brněnských institucí.

Nahrávám video

Vaňková řekla, že za Rakouska-Uherska bylo možné ze všech neúspěchů vinit císaře a Vídeň, podobně pak v totalitách 20. století znovu rozhodoval „někdo jiný“ a přetrvávalo rozdělení společnosti na „my a oni“. „V demokracii a svobodném světě už zbýváme jen 'my'. Jsme zodpovědní za to, jakou zemi vybudujeme a v jakém stavu ji předáme svým dětem,“ řekla Vaňková.

V poledne Zeman jmenoval nové generály. Vláda prezidentovi navrhla osm jmen včetně ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Toho Zeman opakovaně jmenovat do generálské hodnosti odmítl a učinil tak i tentokrát, když odmítl v pořadí už čtvrtý návrh vlády premiéra Andreje Babiše na povýšení šéfa české kontrarozvědky. Na Pražském hradě tak do generálských hodností jmenoval sedm mužů z řad vojáků, hasičů či policistů včetně ředitele Hasičského záchranného sboru Drahoslava Ryby nebo šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radima Dragouna.

Večer pak prezident předá ve Vladislavském sále státní vyznamenání. Oceněn by měl být například válečný veterán Emil Boček, hokejista Jaromír Jágr, bývalý prezident Václav Klaus, vojenský kynolog Tomáš Procházka, který loni padl v Afghánistánu, katolický kněz Petr Piťha nebo srbský režisér Emir Kusturica.

Zeman opět na slavnostní večer nepozval řadu svých názorových odpůrců. Pozvánku nedostala řada opozičních politiků včetně místopředsedů sněmovny nebo předsedů stran. Pozván nebyl ani nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Společnost Post Bellum večer pořádá ve Foru Karlín Koncert pro Paměť národa, kterým si chce připomenout i 30. výročí pádu komunismu. Vystoupí například Hudba Praha, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta nebo Jan Burian s Anetou Langerovou.

Česku pogratuloval Trump, Macron a další

„Jménem lidu Spojených států amerických blahopřeji lidu České republiky ke 101. výročí vaší samostatnosti v roce 1918. Tento rok je zároveň 30. výročím sametové revoluce, a Spojené státy americké rovněž ctí a oslavují odvážné, oddané a vizionářské občany, kteří pomohli Československu vymanit se ze sovětského vlivu a komunistického útisku a pomohli nástupu éry demokracie a ekonomické svobody,“ napsal americký prezident Donald Trump v dopise prezidentovi Miloši Zemanovi a pogratuloval tak ke 101. výročí vzniku Československa a samostatnosti. Dodal, že tyto ideály a hodnoty, které obě země sdílejí, utvářejí základy společné a pevné transatlantické aliance a přátelství.

Americký prezident zároveň v dopise vyjádřil vděk za mezinárodní závazek Česka prosazovat mír, lidská práva a prosperitu. „Oceňujeme přínos účasti České republiky v Afghánistánu a její podporu jako ochranné síly v Sýrii,“ napsal.

Macron označil v dopise vztah obou zemí za blízký a důvěrný, založený na strategickém partnerství. V kontextu českého předsednictví visegrádské skupiny a evropských i mezinárodních výzev je významnější než kdy dříve, doplnil.

„Vztahy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo se dnes nacházejí na úrovni, která je historicky snad jedinečná. Mezi Čechy a Němci vznikla mnohá osobní přátelství a mezi našimi zeměmi se vytvořila hluboká důvěra,“ uvedl Steinmeier. Vyjádřil přání, aby vynikající vztahy zůstaly zachovány i do budoucna. Uvedl také, že se těší na nadcházející setkání se Zemanem. Všechny prezidenty visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, Steinmeier pozval na 9. listopadu na připomínku 30. výročí pádu berlínské zdi.

Českému lidu požehnal i papež František

Výročí vzniku Československa je důležité také pro Slovensko, protože založení společného státu Čechů a Slováků 28. října 1918 položilo i základy slovenské státnosti, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zároveň poukázala na zlepšení životní úrovně a vzdělanosti Slováků v období první Československé republiky.

„Dnešek je významný i proto, že položil základy i naší vlastní státnosti. Je celkem unikátní v historii, že dva blízké národy se rozhodly vytvořit demokratický celek, který měl být pilířem budoucí Evropy,“ řekla slovenská prezidentka, která dnes dopoledne položila věnce k památníku československé státnosti a následně také k soše spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika.

Pád železné opony před 30 lety připomněl ve svém gratulačním dopise také polský prezident Andrzej Duda. „Spojují nás shodné zájmy a výzvy v rámci Evropské unie. Úzce spolupracujeme ve prospěch posílení bezpečnosti celého regionu jako spolehliví partneři a spojenci v rámci NATO,“ uvedl. Vyjádřil přesvědčení, že česko-polské vztahy mohou sloužit jako vzor dokonalého sousedského a vzájemného respektu.

Duda také napsal, že doufá v Zemanovu angažovanost při uskutečňování regionálních infrastrukturálních projektů, zásadních pro zkracování vzdáleností.

„Obracím se k Bohu, aby Vás doprovázel na cestě ke společnému dobru a bratrství, aby každý příslušník Vašeho národa poznal očekávané štěstí. Z celého srdce se dovolávám hojnosti Božího požehnání pro Vás i český lid,“ pogratuloval papež František.

Maďarský prezident János Áder v dopise popřál Zemanovi pevné zdraví. Gratulační dopis poslal na Pražský hrad také španělský král Felipe VI., nizozemský král Willem-Alexander a belgický král Phillipe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 1 hhodinou

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 9 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 9 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 11 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Návrat před rok 1989, komentuje Vobořil chystanou změnu protidrogové politiky

Navrhované zpřísnění protidrogové politiky představuje návrat před rok 1989. Místo prevence a léčby se posílí šikana. Neřeší se problémy se závislostmi, ale roli hraje ideologie, sdělil bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Reagoval tak na chystané změny v přístupu, které připravuje vláda.
před 12 hhodinami
Načítání...