Středeční zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem jen rozvířilo debatu o jeho schopnostech a budoucím směřování úřadu veřejného ochránce práv pod jeho vedením, která začala již před volbou. I někteří poslanci, kteří ombudsmana vybírali, neskrývali překvapení, že volba byla vůbec úspěšná. Politická linie ve sněmovně se při volbě nakonec zhruba ustálila na rovině vládních stran plus SPD ve prospěch Křečka a zbytku opozice proti němu. Politici i právní experti debatovali o ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi v Událostech, komentářích.
Kritici Stanislava Křečka mu vyčítají to, co chce, nebo naopak nechce v čele úřadu veřejného ochránce práv dělat. Spolek Milion chvilek pro demokracii jej potom obvinil, že v 80. letech „veřejně obhajoval komunistický režim“.
Bývalá ústavní soudkyně a dlouholetá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová jej však kritizuje docela z jiných důvodů – proto, že byl půldruhého desetiletí poslancem. „Je tu letitá politická kariéra na straně moci. Já se domnívám, že má-li být ombudsman ochráncem jednotlivce proti moci, proti státu – tedy vyrovnávat poměr slabšího a silnějšího – tak to určitě patří do rukou těch, kteří stáli a stojí mimo moc,“ řekla.
Jak ale upozornil advokát Zdeněk Koudelka, poslanecká kariéra není jedinou Křečkovou životní zkušeností. Na úřadu veřejného ochránce práv již pracoval jako zástupce ombudsmanky a působil i mimo veřejnou sféru.
„Má za sebou dlouhodobou praxi advokáta. A ten, kdo bojuje proti mocem, je především ten, kdo ve prospěch jiných zastupuje jejich práva, což jsou advokáti. Takže má všechny předpoklady pro to, aby byl vynikajícím ombudsmanem,“ míní Koudelka.
Znepokojen zvolením Stanislava Křečka není ani senátor Tomáš Jirsa (ODS), jenž přitom navrhl jeho protikandidáta Jana Matyse. „Jsem překvapen, proč je kolem doktora Křečka tak velký rozruch. Nepovažuju to za tak klíčové. Dnes (v den volby) jsem byl v Českém Krumlově, ptal jsem se lidí. Mnohdy zazníval názor, že by se ten úřad mohl klidně zrušit,“ podotkl.
Hrozba demonstracemi jako motivace pro volbu Křečka
Volba ombudsmana, která proběhla ve dvou kolech – neboť v tom prvním nezískal žádný z kandidátů většinu hlasů – byla tajná. Nicméně před prvním kolem avizovala většina opozičních stran vyjma ODS a SPD, že dají hlasy vládnímu zmocněnci u Evropského soudu pro lidská práva Vítu Alexanderu Schormovi. ODS podporovala advokáta Jana Matyse a SPD a dvojice poslanců Trikolóry Stanislava Křečka, pro něhož se vyslovilo i vedení ČSSD.
KSČM a ANO výslovně nepodpořily nikoho a oba kluby měly podle jejich zástupců volné hlasování. Vzhledem ke konečným počtům i vyjádřením některých zákonodárců ale byly hlasy komunistů a ANO pro úspěšnou volbu nakonec zásadní.
Po zvolení Křečka 91 hlasy při kvoru 88 dali někteří poslanci ANO, kteří pro něj hlasovali, najevo, že vliv na jejich rozhodování mělo například sdělení spolku Milion chvilek pro demokracii, který pro případ zvolení exposlance varoval: „Oznámíme termín, kdy vyjdeme do ulic.“
„Mně vadí, když nás jako poslance někdo zvenku ovlivňuje ne stylem 'zkuste hlasovat pro něj, má nějaké kvality, tohle nepodporujete'. To ještě beru, ale když je to ve smyslu (…) 'stane-li se zítra ve 12:30 pan Křeček ombudsmanem, oznámíme termín, kdy vyjdeme do ulic', vlastně mně dávají volbu: buď budete volit toho, nebo budete volit toho samého. A já vlastně volbu nemám,“ popsal svoji úvahy Patrik Nacher zastupující ANO. Uvedl, že podpořil Křečka, ale ještě den před volbou „byl přesvědčen, že nakonec nebudu hlasovat pro nikoho“.
Ujistil však, že měl k volbě Stanislav Křečka i pozitivní motivaci, s některými jeho postoji poslanec ANO souzní. „Jeho pojetí té pozice a role ombudsmana i přes názory, které jsme měli jiné, mi byl bližší, než jak to pojímala paní ombudsmanka Šabatová,“ řekl.
Vraťte úřad ke kořenům, žádá Jirsa. Nejde to, má nové úkoly, odmítá Dienstbier
Senátor Jirsa od nového ombudsmana očekává, že „úřad posune zpátky k tomu, k čemu byl založen: aby chránil občana před mocí státu, před státní byrokracii“. „Mám pocit, že se pod vedením paní Šabatové v řízených provokacích a podobně posunul někam, kde nemá být,“ poznamenal.
Podle dalšího člena horní komory Parlamentu České republiky Jiřího Dienstbiera (ČSSD) to ale není možné. „Mezitím přibyla celá řada věcí do působnosti. Je to třeba ochrana před diskriminací, vlastně sledování míst, kde jsou omezeni lidé na své svobodě. Je to systémový monitoring práv osob se zdravotním postižením, což jsou vesměs otázky, které vyplývají z mezinárodních smluv,“ upozornil.
I když vedení ČSSD podpořilo před volbou ve sněmovně Křečka, senátor Dienstbier sám se podílel na nominaci jeho protikandidáta Víta Alexandera Schorma. Vůči bývalému poslanci své strany má vážné výhrady.
„Nejpodstatnější jsou jeho výroky ve vztahu k tomu, co by měl veřejný ochránce práv dělat. Zdůrazňování práv obyčejných lidí – všichni se shodnou, že by veřejný ochránce měl chránit obyčejné lidi, ale když je to používáno v souvislostech, že by to neměly být menšiny, ale jakási utlačovaná většina, když to vezmu v nadsázce, tak mám pocit, jako kdyby nechtěl hájit práva všech lidí,“ řekl.
Brožová: Ať ukáže, co dokáže
Iva Brožová ale vyzvala veřejnost a politiky, aby především dali Stanislavu Křečkovi šanci ukázat, co jako nástupce Otakara Motejla, Pavla Varvařovského a Anny Šabatové dokáže. Připomněla, že hlavním úkolem ombudsmana je vybuzovat veřejnou, ale i politickou diskusi tím, že poukazuje na to, kde „dochází k nejrůznějším typům selhání“, přičemž svá zjištění adresuje Poslanecké sněmovně.
„Což je velmi významné, protože co je demokracie? Demokracie je polemos, demokracie je diskuse. Kromě této diskuse tím, že se zveřejňují, ty zprávy přispívají k posilování právního vědomí nebo – chcete-li hezky česky – ke vzdělanosti občanů,“ uzavřela bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu.
