Počet stížností, které řešila ombudsmanka v loňském roce, vzrostl hlavně v oblasti zaměstnávání a sociálního zabezpečení. Snížil se naopak počet podnětů, kdy se lidé cítili diskriminováni. Do kanceláře Veřejného ochránce práv přišlo za rok přes osm tisíc podnětů, čtyřicet jich bylo od dětí. Kancelář loni také úspěšně doporučila změnu šesti právních předpisů. Letos předkládá dalších pět.
Ombudsmanka bilancuje. Zaměstnávaly ji spory o důchody, dávky či stížnosti na soudy
Podněty v oblasti sociálního zabezpečení dlouhodobě patří mezi ty, které veřejná ochránkyně práv řeší vůbec nejčastěji. Loni jich bylo téměř tisíc pět set. „Setrvalý růst podnětů v této oblasti zaznamenáváme v posledních třech letech, každý rok je to zhruba o sto lidí více,“ řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Loni se stížnosti týkaly především příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, nemocenského pojištění a důchodů.
Zastání u veřejné ochránkyně práv našli například manželé Michkovi z Havlíčkova Brodu. Oba jsou v důchodu a starají se o svého pětatřicetiletého syna, který trpí nevyléčitelnou duševní poruchou. Úřady mu ale nechtěly přiznat invalidní důchod. „Syn se nevešel do těch tabulek, které jsou pro posuzování zdravotního stavu,“ řekla matka nevyléčitelně nemocného syna Ludmila Michková.
Ombudsmanka iniciovala lékařský přezkum, na základě kterého jim invalidní důchod přiznali a vyplatili i zpětně za několik let. „Dala nám sociální jistotu, klid a pocit, že se na někoho můžeme obrátit a že někoho zajímáme a že jsme také lidi,“ řekl otec Josef Michek. „Problematika invalidních důchodů může být zhruba pět stovek podnětů. Je tam ale větší procento, kde Česká správa sociálního zabezpečení nepochybí,“ doplnila ředitelka právní sekce Veřejného ochránce práv Petra Zdražilová.
Pravidla pro vyřazení z evidence jsou přísná
Kancelář loni řešila i více než šest stovek podnětů spadajících do oblasti staveb a regionálního rozvoje, necelých pět set podnětů se týkalo armády, policie a vězeňství. Výrazněji v minulém roce stoupl počet podnětů týkajících se práce a zaměstnanosti, šlo bezmála o tři stovky. Meziročně vzrostl počet těchto případů téměř o čtyřicet procent.
„Opakovaně jsme se zabývali postupem úřadů práce při rozhodování o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Pravidla na vyřazení jsou extrémně přísná, důsledky vyřazení jsou přísné. Naše snaha je především v tom, aby úřady co nejvíce a řádně své klienty poučily,“ vysvětlila Anna Šabatová.
Uchazečům vyřazení například hrozí, když nechodí na pravidelné schůzky na úřadu. Mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková přísnost pravidel nechtěla komentovat, podle ní se úředníci řídí platným zákonem. „Uchazeči jsou poučeni ústně a dostanou poučení i písemně. Když čemukoli nerozumí, naši zaměstnanci jsou připraveni jim vše vysvětlit,“ řekla mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Ombudsmanka navrhne změny dalších zákonů
Ombudsmanka taky navštívila dvě desítky zařízení, jako jsou domovy pro seniory, léčebny dlouhodobě nemocných nebo psychiatrické nemocnice, kde zjistila několik pochybení. „Jednak závažných proleženin, jiné se týkalo omezování osobní svobody, například přikurtování nebo zamčení seniora v pokoji celou noc,“ řekla ombudsmanka. Vzhledem k tomu, že je takové jednání těžko postihnutelné, chce ombudsmanka zakotvit zanedbání péče jako přestupek do zákona. Poprvé tento návrh přednese příští týden v Senátu.
Ombudsmanka poukázala na problematická místa i v některých dalších zákonech. Jde například o osvobození daně z nabytí nemovitých věcí i pro bytové jednotky v rodinných domech. Koupí-li si totiž někdo byt v bytovém domě, je osvobozený od nabývací daně, koupí-li si ale identický byt v rodinném domě, osvobozený není. Rozlišení podle ombudsmanky postrádá smysl a jde o nedůvodné rozdílné zacházení.