Praha - Asi 120 odpůrců amerického radaru v Brdech, hlavně z řad Ligy starostů proti radaru a hnutí Nenásilí, bude 18. února na veřejném slyšení v Bruselu přesvědčovat europoslance. "Povědomí o tomto projektu v Evropském parlamentu je velmi malé," uvedl jeden z organizátorů akce Jan Tamáš. Členové Evropského parlamentu, s nimiž se odpůrci radaru dosud setkali, byli podle Tamáše šokováni pokročilostí jednání s USA i s tím, kolik odpůrců má radar mezi českými občany.
Výprava odpůrců radaru mezi europoslance má podporu i hejtmanů, pardubický hejtman Radko Martínek (ČSSD) se domnívá, že se nová americká administrativa bude snažit z celé akce „slušným způsobem vycouvat a beze sporu to není žádná její priorita“. Po setkání s Karlem Schwarzenbergem včera nová ministryně zahraničí Hillary Clintonová prohlásila, že pokud USA uvidí změny v chování Íránu ohledně jeho jaderného programu, mohly by své stanovisko k protiraketové obraně znovu zvážit. Zatím ale Obamova administrativa podmiňuje pokračování projetku technologickou účinností a přiměřeností nákladů.
Mluvčí Ligy starostů Jan Neoral se zlobí, že česká vláda trvá na výstavbě radaru i přes nesouhlas většiny obyvatel Česka a proti mínění řady evropských politiků. „Není pravda to, co tvrdí náš premiér. Evropa podle našeho názoru s radarem ztotožněna není,“ prohlásil Neoral.
Aktuální výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění potvrdil, že se základnou dlouhodobě nesouhlasí zhruba dvě třetiny lidí v Česku, opačný názor má 29 procent oslovených. To jsou stejné výsledky jako v prosinci 2008. Průzkum rovněž ukázal, že většina lidí si myslí, že by o radarové základně měli lidé rozhodovat v referendu, pro je 72 procent Čechů.
