Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) se na sněmu v Olomouci vymezil proti chystanému růstu daně z nemovitosti, který chystá vláda v rámci konsolidačního balíčku. Vybrané peníze chce nasměrovat do rozpočtu. Podle starostů na to doplatí právě samosprávy. To kabinet Petra Fialy (ODS) odmítá. Podle premiéra navýšení sazby a odvod části peněz do státních financí příjmy radnic nijak nesníží.
„Drtivá většina účastníků letošního Svazu měst a obcí jednoznačně přijala usnesení, že tato daň musí zůstat v kompetenci obcí a měst. Většina vlastníků nemovitostí si uvědomuje, že je to příjmem právě obcí, a je důležité, aby tyto finanční prostředky, které odvádí, se v obci propsaly,“ uvedl předseda SMO ČR František Lukl.
Fiala ale za rozhodnutím vlády stojí. „Jsme připraveni diskutovat, vysvětlovat, obhajovat ta rozhodnutí. Tam, kde jsme udělali chybu, tak je opravit. Ale to určitě není výška nastavení daně z nemovitosti, kde jsme to promýšleli velmi důkladně,“ upřesnil.
Česko má jednu z nejnižších daní z nemovitosti
Daň z nemovitosti je nyní jako jediná stoprocentním příjmem měst a obcí. Majitelé nemovitostí tak přispívají například i na údržbu komunikací. Kabinet chce taxu zvýšit a získat tím v příštím roce až devět miliard korun.
Sazba se v jednotlivých městech a obcích liší, radnice ji totiž mohou upravovat. Většinou se ale používá základní koeficient. V tomto případě by vlastníci domů, bytů a dalších objektů zaplatili dvojnásobek. V případech, kde je už nyní koeficient vyšší, by se částka zvýšila méně, tím pádem by šlo i méně státu.
Vláda tvrdí, že česká daň z nemovitosti je v mezinárodním srovnání velmi nízká. Její výnos tvoří dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nižší podíl má už jen Estonsko. V Německu a Polsku je to víc než procento, v Itálii přes dvě a ve Francii skoro čtyři procenta HDP.
Z těchto peněz se nemá sanovat špatné hospodaření státu, míní starosta Palkovic
Například v Palkovicích na Frýdecko-Místecku zvedali daň z nemovitosti naposledy před deseti lety, a to až na maximum, tedy na pětinásobek. „Bylo to s tím, že občanům bydlícím v Palkovicích vracíme polovinu, tím jsme chtěli docílit toho, abychom z chat a nadstandardních nemovitostí, které lidé nepotřebují nutně k životu, dostali nějaké peníze navíc pro správu obce,“ uvedl starosta Radim Bača (nestr.).
Vedení Palkovic nesouhlasí s tím, že by si peníze vybrané navíc měl vzít stát. Bača si myslí, že penězi z dani z nemovitosti by se nemělo „sanovat špatné hospodaření státu“. „Peníze, pokud se nějaké vyberou od občanů, by se měly vracet do toho místa, kde jsou vybrány,“ uvedl.
Vybrané peníze z daně z nemovitosti obec nedávno investovala například do modernizace radnice, kterou v těchto dnech otevírá veřejnosti. „To je taková třešnička na dortu, mezitím máme vybudovaných 50 kilometrů kanalizací, deset kilometrů chodníků, čtyři nebo pět tělocvičných sálů, opravený obchod, mosty či hasičskou zbrojnici,“ řekl k investicím z vybraných peněz starosta.
Škrty v dotacích
Kromě zvýšení daně z nemovitosti má vláda i další plány jak snížit schodky rozpočtu, například škrtáním národních dotací a zvýšením spolufinancování u těch evropských. I k tomu však mají obce výhrady. Obávají se, že na některé projekty nebudou mít dost vlastních peněz. Kabinet namítá, že se změna nedotkne regionů, které by to pocítily nejbolestněji.
„Obecně platí, že ty dotace mají snižovat a vyrovnávat regionální rozdíly, ale pokud dáte všem stejně, tak ten rozdíl zůstává stejný, takže já to považuji za rozumný krok,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Kromě starostů obcí a měst je proti také opozice. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka se kvůli tomu dotace nevyčerpají. „Samozřejmě ušetřit se na tom dá, ale potom vláda musí přesně pojmenovávat ty úspory. Toto není úspora dotačního byznysu,“ uvedl.
„Řada malých obcí nemá na vyšší spoluúčast k evropským dotacím, právě proto byly národní dotace, které pomohly například dokrýt tyto dotace evropské,“ komentovala poslankyně za STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.
