Během noci na neděli začne platit zimní čas. Ve tři hodiny ráno se posunou hodiny zpět na 2:00 a noc tak bude o hodinu delší. Česko stejně jako většina dalších evropských zemí tím jako každý rok opustí letní čas a vrátí se k času astronomickému. Standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní, bude platit do 28. března příštího roku.
Nástěnné či náramkové hodinky si lidé musí posouvat sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se přeřídí automaticky.
Oproti předchozím rokům si lidé nebudou moci „užít“ například večerní party o hodinu déle, protože kvůli koronavirovým opatřením jsou bary, diskotéky a další podobné podniky uzavřeny.
Naopak ti, kteří slouží noční směnu, se napracují o hodinu déle. Pokud takový zaměstnanec není odměňován na hodinové bázi, nemá nárok na započítání přesčasu. V opačném případě, kdy se mění čas na jaře, nemusí hodinu, o kterou má směnu zkrácenou, pozdeji napracovávat.
Oproti případům z minulosti se tentokrát změna času příliš nedotkne železniční dopravy. Ovlivněn bude jen pár spojů na vlakové noční lince Vídeň-Břeclav-Bohumín-Berlín. Oba vlaky počkají na odjezd podle nového času v Bohumíně. Ostatní noční spoje jsou kvůli krizi zrušeny, informovaly České dráhy. Změna se nedotkne ani spojů ostatních železničních dopravců.
Diskuse o povinném střídání času
Příští rok by však povinné střídání času mohlo v celé Evropské unii skončit. Členské státy se zatím ale neshodly, který čas chtějí zavést celoročně - do všeho se navíc může vložit koronavirová pandemie, jež debatu o změně času odsouvá na druhou kolej.
V Česku je podle průzkumů většina lidí proti pravidelnému střídání času a je pro jeho zrušení, nicméně ani tady nepanuje shoda, jaký čas by měl být zaveden celoročně. Vláda se předloni při neformální diskusi přiklonila k zavedení standardního středoevropského času.
- Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před čtyřiceti lety za energetické krize.
- Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Při volbě celoročního času by byl podle nich pro člověka příznivější jednoznačně pásmový čas, který platí v zimě.
Vědci jsou pro zavedení univerzálního času
Mezinárodní odborné společnosti, které se zabývají výzkumem biorytmů, už před dvěma lety zaslaly stanovisko ke změně času vládním institucím zemí Evropské unie. Vědci v něm doporučují zavedení ustáleného standardního času, také označovaného jako „zimní“. Je podle nich prospěšnější zdraví celé společnosti než stálý čas „letní“.
Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a je i vědeckým sekretářem Evropské společnosti biologických rytmů, pak zdůrazňuje: „Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního, to znamená zimního času, je nejlepší volbou pro veřejné zdraví.“
„Ponechání celoročně zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času,“ dodává. „Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší.“
