V Česku roste počet případů planých neštovic. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle jeho zástupkyně vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí Kateřiny Fabiánové by mohlo do konce roku přibýt mezi pětapadesáti a pětašedesáti tisíci nakažených, což je však zvladatelné.
Podle Fabiánové jsou počty současných případů od začátku roku do konce července v meziročním srovnání nejvyšší za deset let. Je potřeba k tomu ale počítat i dva předešlé roky, kdy byla hlášení naopak podprůměrná; většina obyvatelstva bojovala s covidem.
„Dalo by se říci, že děti, které tehdy neonemocněly, to dohánějí v letošním roce. I proto jsou ty počty nyní tak vysoké,“ vysvětlila epidemioložka ve vysílání ČT24.
Nemoc nejčastěji provázejí příznaky jako malátnost, charakteristická svědivá vyrážka a s ní spojené pupínky naplněné tekutinou. Dosud se objevily pouze lehčí případy, u kterých je klinický průběh běžný, zejména u dětí. Ty postihuje onemocnění nejčastěji mezi třetím a desátým rokem života.
Závažnější případy mohou být u starších, nad 15 let, u těhotných žen, kuřáků a u lidí s oslabenou imunitou. Fabiánová popisuje případ devětadvacetiletého muže, který byl hospitalizován s encefalitidou (zánětem mozku) kvůli viru planých neštovic.
Škola líhní nemocí
Se začátkem školního roku dochází k rychlejšímu šíření infekce. „V učebnicích medicíny se píše, že plané neštovice se nejčastěji vyskytují v zimě a brzy na jaře. V současné době je záchyt celoroční, nejvíce případů v České republice během let 2012 až 2020 však bylo zachyceno mezi lednem a červnem – až osmdesát procent případů,“ popisuje Fabiánová.
„Očekáváme, že děti, které virus nechytily vloni nebo předloni, se budou muset promořit. Náš hrubý odhad možných případů je pětapadesát až pětašedesát tisíc do konce roku 2022, v maximálním počtu to může být až sto tisíc případů. Jakási epidemie tady tedy může být, nicméně vzhledem k mírnějším průběhům to bude zvladatelné,“ domnívá se zástupkyně vedoucího oddělení.
Inkubační doba nemoci je deset až jednadvacet dní a jde o onemocnění přenášené kapénkami, takže vyšší přírůstek se dá podle Fabiánové očekávat v dobách, kdy dochází k běžným sezónním onemocněním jako nachlazení.
Lidová rada říká, že by se děti měly nechat neštovicemi nakazit, aby už to „měly za sebou“; Fabiánová však tento postup důrazně nedoporučuje. „Nikdy nemůžete vědět, jaký je aktuální imunitní a zdravotní stav váš nebo vašeho dítěte. Mohlo by se stát, že už je v inkubační době jiného onemocnění a souběh dvou onemocnění by mohl být vysoce rizikový. Já bych své děti tomuhle nikdy nevystavila,“ odmítá rezolutně.
Klid, čistota a očkování
Očkování podle ní existuje: je dostupné od roku 1995 a je doporučeno pro lidi, kteří v minulosti tuto nemoc neprodělali, a nemají tak protilátky. Vhodné je i pro osoby pracující v rizikovém prostředí, tedy zejména studenty zdravotnických, pedagogických a podobných oborů, kde je veliká pravděpodobnost, že se s tímto virem setkají jako dospělé osoby.
Nejlepším způsobem léčby je ošetřit postižená místa (pupínky) tak, aby škrábání ran nezpůsobilo druhotnou infekci, použít antihistaminika (léky proti alergii), aby se snížil pocit svědivosti, případně antipyretika (léky proti horečce). Dítě by také mělo mít dostatečné množství tekutin a mělo by být v čistém prostředí, aby se mu rány znovu nezanítily.
„A samozřejmě důležitý je i klidový režim. Pokud se toto dodrží, do tří týdnů v drtivé většině případů dochází k uzdravení,“ uzavírá epidemioložka.
