Motocentrum u D3 nejspíš čeká vyvlastnění, majitelé neuspěli s odvoláním

Bratři Bratránkovi neuspěli s odvoláním proti rozhodnutí ministerstva dopravy, podle kterého by mohli přijít o svoji nemovitost poblíž dálnice D3 u Tábora. Ministr Vladimír Kremlík (za ANO) podle informací České televize zamítl rozklad proti březnovému verdiktu resortu.

Na základě tohoto rozhodnutí ministerstvo mimo jiné vyzvalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), aby nemovitost u dálnice vyvlastnilo. Silničáři už na konci března oznámili, že o vyvlastnění požádají.

V současnosti je ještě možné se bránit rozhodnutí prostřednictvím soudu. „Lze podat správní žalobu ke správnímu soudu,“ uvedl advokát Jaroslav Kadlec, který zastupuje vlastníky nemovitosti. Pavel Bratránek, jeden ze spolumajitelů, potvrdil České televizi, že je rozhodnutý se soudně bránit. „Jsem stoprocentně přesvědčený. O svou nemovitost přijít nechci,“ řekl.

Spory mezi vlastníky nemovitosti u dálnice D3 a silničáři se vedou mimo jiné i o výši odškodnění. V aktuálním rozhodnutí ministra dopravy Kremlíka je uvedené, že námitky nejsou důvodné. Podle dokumentu se ŘSD snažilo o finančních náhradách jednat. Na částku ale vlastníci nepřistoupili. „Mně osobně nabídli dva a půl milionu korun. Z těch peněz by mi nic nezbylo, protože bych tu nemovitost musel taky zbourat,“ komentoval situaci Pavel Bratránek.

Spor o nájezd

Problém se řeší patnáct let. Týká se motocentra bratrů Petra a Pavla Bratránkových, které je v těsné blízkosti dálnice. Na konci devadesátých let byla stavebním úřadem v Táboře jejich nemovitost zkolaudovaná jako trvalá, třebaže mělo jít pouze o dočasnou stavbu.

K motocentru vedla jediná přístupová cesta, tehdy ještě ze silnice I/3. Po její přestavbě na dálnici D3 se s nájezdy k pozemkům už nepočítalo. Bratránkovi to zjistili v roce 2004 a obrátili se na soud. Městský soud v Praze v roce 2013 nařídil, že ŘSD musí zaplatit majitelům motocentra odškodné za to, že nemají přístup ke svému pozemku, nebo nájezdy zachovat.

Protože to z bezpečnostních důvodů nebylo možné, ŘSD se rozhodlo pro odškodnění. Majitelé ale na nabízenou finanční kompenzaci nepřistoupili. Silničáři uvažovali o možnosti, že motocentrum spojí novou příjezdovou cestou s místní částí Měšice. S tím ale nesouhlasili tamní obyvatelé.

Ze 171 kilometrů dálnice D3 je zprovozněno padesát. Dalších téměř čtyřicet kilometrů je v současnosti ve výstavbě. 24. června ŘSD otevře osmikilometrový úsek mezi Bošilcem a Ševětínem, příští rok silničáři plánují zahájení provozu na jedenáctikilometrové části Ševětín–Borek. Letos na jaře začala stavba dalších dvou úseků D3, které po dokončení budou tvořit obchvat Českých Budějovic.

Až na hranice s Rakouskem by dálnice měla vést v roce 2025. Chybí ale celá středočeská část, která by mohla být podle silničářů dokončena nejdříve v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...