Michnik: Kaczynski je nebezpečím pro Polsko, Putin pro svět

Nahrávám video
Adam Michnik: Doufám, že Češi budou ve volbách hlasovat moudřeji než Poláci
Zdroj: ČT24

Polsko už není demokratická země, řekl o své vlasti historik, esejista a novinář Adam Michnik. Slova Miloše Zemana o tom, že Ukrajina by se měla smířit s anexí Krymu a jednat o kompenzacích, jsou podle Michnika dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Michnik to řekl v pořadu Interview ČT24.

Prezident Miloš Zeman v Radě Evropy prohlásil, že anexe Krymu je hotová věc. Je to podle vás tak?
O budoucnosti Krymu by měli rozhodovat obyvatelé Krymu, ne Miloš Zeman. Představme si, že by německá armáda vstoupila na území České republiky a obsadila Karlovy Vary, Mariánské Lázně. A pak by ukrajinský politik prohlásil, že je to hotová věc a že se Češi mohou začít bavit o penězích. To by přece bylo šokující pro každého Čecha.

Právě tak je šokující pro každého Ukrajince, aby se obchodovalo s Krymem. Vždyť tam žijí lidé! Žijí tam Tataři, které Rusko vysidlovalo z jejich rodné země a teď je také pronásleduje. Je velmi zvláštní, že o akceptaci cizího diktátu mluví člověk ze země, která v roce 1968 zažila sovětskou invazi. Tu si Miloš Zeman pamatuje a jistě tehdy nebyl nadšen.

Zeman také řekl, že by se mohlo jednat o odškodnění za anexi Krymu, například ve formě ropy nebo plynu. Nebylo by to smíření s tím, že Krym už bude navždy patřit Rusku?
Nerad bych byl cynický. Měl jsem několikrát příležitost se se Zemanem setkat a vždy na mě působil dojmem inteligentního a moudrého člověka. Pokud něco takového říká, tak ví, proč to říká. Podle mě je to zcela vědomý dárek pro Vladimira Putina.

Když mluví Zeman o tom, že ti, co požadují, aby se agresivní ruská armáda stáhla z Krymu nebo Donbasu, způsobují válku, tak to připomíná naprosto přesně to, co se dříve říkalo o Československu. Že provokuje válku s Hitlerem, protože mu nechce dát Sudety. O Polácích se také říkalo, že provokují válku, když Německu nechtějí dát kousek země a nechtějí na své území vpustit sovětskou armádu. Že viníkem války je Polsko, ne Hitler a Stalin. Vždyť to je nesmysl.

Bojí se dnes Poláci Vladimira Putina?
Sama dobře víte, paní redaktorko, že Poláci nejsou jednolitá masa. Někteří se bojí, jiní ne. Pro mě je strach velmi špatný rádce. Snažím se nechat se vést ne tím, čeho se bojím, nýbrž tím, co je racionální.

Zdá se mi, že politika naší vlády v posledních dvou letech Polsko oslabuje. Izoluje ho v rámci Evropy, dochází k destrukci armády, právního státu, dělby moci. V Polsku se obávám spíše vlády Jaroslava Kaczynského než Putina. Putin je nebezpečím pro svět, Kaczynski pro Polsko.

Putin přerušil ruskou transformaci k demokracii, ale není to jednou provždy. Je to řekněme pracovní úraz. Stejnou nehodu teď utrpělo Maďarsko s Viktorem Orbánem, Turecko s Recepem Erdoganem nebo Polsko s Kaczynským. Polsko už není demokratický stát.

Ale vždyť si Poláci politiky ze strany Právo a spravedlnost (PiS) zvolili ve svobodných, demokratických volbách.
Ano, zvolili si PiS demokraticky. Ale vybrali si tuto vládu, aby vládla, ne aby porušovala ústavu a proměňovala Polsko na autoritářský stát, kde Kaczynského strana plní stejnou vůdčí úlohu ve společnosti jako kdysi komunistická strana. Vláda se snaží ovládat všechny oblasti: prokuraturu, tajné služby, veřejnoprávní média, divadla, muzea. Proti faktické likvidaci ústavního soudu se dnes protestuje. To je typická bolševická mentalita, být všude a vládnout všemu, co se hýbe.

Byl jsem v šoku, když Václav Klaus vystoupil na sjezdu AfD. Havel se na to seshora dívá a musí si říkat: Panebože, s tím Klausem jsem měl pravdu a byl jsem na něj příliš mírný.
Adam Michnik
polský historik, esejista a novinář

Jsou s těmito kroky nespokojení i voliči PiS?
Byli obelháni. Neřeklo se jim dopředu, že Polsko nebude demokracie. Ano, po celém světě jsou lidé, kterým se autoritářství líbí. Ale v Polsku se proti porušování ústavy vzedmulo veliké hnutí odporu. Polská společnost požaduje, aby Kaczynského vláda ústavu respektovala.

Je ve světě ohrožena demokracie, jak se o tom v těchto dnech mluví na Foru 2000, kterého se účastníte?
Ne všude ve stejné míře. Je nepochybné, že demokracie má z mnoha důvodů problémy. Ale i ta nejhorší demokracie je lepší než ta nejlepší diktatura. To nás naučila léta komunistické a nacistické diktatury.

Forum 2000 byla iniciativa Václava Havla. Aby se podpořily hodnoty, které hájil a které mi vždy byly blízké. Při pohledu na současné Polsko by byl Havel zděšen. Nelíbila by se mu ani spousta věcí v Česku, ale až do voleb tu máte normální civilizovaný stát. Doufám, že Češi budou ve volbách hlasovat moudřeji než Poláci.

Říká se, že populismus ohrožuje demokracii. Co je špatného na tom, když chtějí politici vyslyšet volání lidu?
Politici tu nejsou od toho, aby naslouchali hlasu lidu. Lékař tu není proto, aby měřil tep nebo tlak, ne, on má najít lék. Populismus představuje poskytování nepravdivých, demagogických odpovědí na pravdivé otázky. Proto je dobré naslouchat populistům – ne proto, abychom po nich opakovali lživé, nerealistické sliby. Ale abychom věděli, jaké jsou nálady ve společnosti, abychom na ně byli schopní reagovat a abychom vyvraceli lži a vysvětlovali, co je možné a co ne.

Polský historik, esejista a novinář. Účastnil se odboje proti komunistickému režimu a stal se jednou z osobností polského hnutí Solidarita. Od roku 1988 byl poradcem pozdějšího polského prezidenta Lecha Walesy. Spoluzakládal deník Gazeta Wyborcza, v jehož čele stále stojí. Je držitelem nejvyššího polského Řádu bílé orlice.

Adam Michnik
Zdroj: ČT24

Celý rozhovor si můžete poslechnout ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...