Lidská práva jsou víc než panda v zoo, soudí Čižinský

Vysocí političtí představitelé by neměli experimentovat s postojem Česka v otázce lidských práv jen kvůli obchodním zájmům. Shodla se na tom většina hostů předvolební debaty České televize na téma Společnost a kvalita života, kteří zastupují subjekty kandidující do Poslanecké sněmovny v říjnových volbách, a jejich volební potenciál jim dává šanci na úspěch. Hojně se debatovalo o samostatné diplomacii Hradu, kterou by však měla určovat vláda. Obzvláště v souvislosti s cestami prezidenta Miloše Zemana do Číny.

„Vrcholní političtí představitelé v čele s panem prezidentem jsou morální autority, které si nemohou dovolit to, co byznysmen, který chce nakupovat zboží,“ soudí lídr jihomoravské kandidátky TOP 09 Vlastimil Válek.

Ten současně zpochybnil výsledky experimentování s postojem Česka k dodržování lidských práv. „Jakési cesty pana prezidenta do Číny, které jsou fackou dodržování lidských práv, nevedly ke zvýšení importu a obchodu s Čínou. Naopak, když byl Karel Schwarzenberg ministrem zahraničí, byl ten obchod stejný, ne-li vyšší,“ poznamenal zástupce TOP 09.

První muž jihočeské kandidátky sociálních demokratů Ondřej Veselý zdůraznil, že je třeba rozlišovat mezi cestami prezidenta Miloše Zemana a politikou ministerstva zahraničí, které řídí volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. „Pan prezident se moc nedrží protokolů vlády,“ podotkl Veselý.

Vládní zahraniční politika se podle něj oficiálně odkazuje mimo jiné k Chartě 77. „PodIe mých informací se skutečně snažíme o dialog o lidských právech i s velkými partnery i v obchodních otázkách,“ konstatoval Veselý.

Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) připomněla takzvané prohlášení čtyř ústavních činitelů, které podepsal prezident, premiér, předseda sněmovny i ministr zahraničí poté, co se ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel v říjnu 2016 s dalajlamou. Označila prohlášení za naprosto ostudné, servilní a ponižující. „To byl pro mě jako občana suverénního státu moment, kdy jsme se začali stávat gubernií,“ uvedla kandidátka ODS na Vysočině.

Tři čtvrtiny respondentů se v průzkumu společnosti Median pro Českou televizi vyslovily pro podporu dodržování lidských práv. Zásadovou zahraniční politiku, která lpí na lidských právech i za cenu omezení příležitostí v zahraničním obchodu, podporuje 72 procent lidí. Za tak vysokým číslem ale může stát i snaha o sociálně žádoucí odpověď, upozorňují výzkumníci.
Průzkum Medianu o názoru lidí na zahraniční politiku

Nestraník kandidující za Starosty a nezávislé Ondřej Lochman zastává názor, že obchodovat lze i bez ustupování ze svých názorových pozic. Také on při zhlédnutí dopisu čtyř ústavních činitelů měl podle svých slov dojem, že jako Čech se musí otřít o rohožku Čínské lidové republiky.

Sociálním demokratům Lochman nepřímo vytkl, že se nestarají o jednotnou zahraniční politiku: „Není možné, aby si prezident letěl soukromým tryskáčem za svými zájmy a vláda pak jen koukala a říkala si, že to není úplně politika, kterou by chtěla dělat,“ uvedl kandidát STAN.

Ondřej Veselý (ČSSD) se ohradil, že i ministr Zaorálek se za svůj podpis pod prohlášením později omluvil. Sám nechce být spojován se servilitou vůči Číně. „Nespojujte mi sociální demokracii s tím, že jsme servilní vůči Číně,“ zdůraznil Veselý.

Průzkum Median pro ČT
Zdroj: Median

Lukáš Kolářík, který kandiduje za Piráty v Jihočeském kraji, podotkl, že z grafů obchodu s Čínou vyplývá, že zůstávají konstantní i po několika návštěvách hlavy České republiky v asijské zemi. „Mě spíš zajímá, co tam jezdí domlouvat, když na obchody to nemá vliv. Jsme suverénní stát a neměli bychom se přeci ponižovat před nikým jen proto, že je větší, když jsou tam porušována lidská práva,“ prohlásil Kolářík.

Bezvýznamnost gest vůči Číně vnímá i pražský zastupitel a kandidát KDU-ČSL Jan Čižinský. V pražském zastupitelstvu sám hlasoval proti smlouvě Prahy s Pekingem, kde si čínská strana prosadila do smlouvy uznání politiky jednotné Číny. „Tam byl skutečně střet, zda jsou lidská práva víc než panda v zoo. Je potřeba říct, že jsou,“ tvrdí Čižinský.

Nahrávám video

Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) podporuje zahraniční obchod. „Ale zároveň s tím neprodávat lidská práva a demokracii,“ dodává jedním dechem. Podle něj bychom se měli umět postavit i kritickým otázkám, jako je třeba problém Tibetu.

První muž kandidátky KSČM v Moravskoslezském kraji Leo Luzar reagoval na slova o servilitě tvrzením, že i jednostranná orientace na Západ je jistým druhem servility. Podle jeho soudu nechce český občan hledat vzory na západě nebo na východě. Sám Luzar zdůraznil, že lidská práva jsou i pro komunisty velmi důležitá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 6 mminutami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 7 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 7 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 14 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Do potravinové sbírky se zapojil rekordní počet obchodů

Do sobotní Sbírky potravin se zapojilo více než 3560 prodejen, což je dosud nejvíce v historii podzimních sbírek. Pomáhalo na šest tisíc dobrovolníků. Ve vybraných internetových obchodech mohou lidé přispívat až do 24. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.