Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) by chtěl v příštím roce vydávat na rozestavění potřebných úseků dálnic a železničních tratí zhruba o třicet miliard víc než letos, kdy má Státní fond dopravní infrastruktury k dispozici sto miliard na nové projekty a dalších padesát na opravy a provoz. K ministrovým plánům je ovšem skeptická nejen opozice, ale i někteří členové vládní koalice.
Kupka chce v příštím roce na rozvoj dálnic a železnice o 30 miliard víc než letos
Pro železnice chce ministerstvo usilovat hlavně o evropské peníze. Víc projektů má být podle představ vlády financováno také formou PPP, tedy spoluprací soukromého a veřejného sektoru. To kabinetu doporučuje i Národní ekonomická rada vlády. Slibuje si od toho urychlení výstavby.
Forma PPP se využívá, jako první svého druhu v Česku, na dostavbě dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, kde denně pracuje zhruba tisíc lidí. V prosinci by zde měli po 43 měsících projekt dokončit.
„Probíhá jak podle finančních, tak podle stavebních plánů. Na konci loňského roku jsme měli finanční prostavěnost osmdesát procent, nyní na konci dubna jsme už na devadesáti procentech,“ uvedla mluvčí projektu Via Salis Daniela Pedret.
Po dokončení bude konsorcium firem dálnici pětadvacet let provozovat a udržovat. Stát by měl za její využívání zaplatit necelých osmnáct miliard.
V Evropě se za poslední tři desetiletí uskutečnilo již téměř dva tisíce projektů soukromých investic do veřejné infrastruktury. Za necelých jedenáct bilionů korun. Týkaly se zdravotnictví, školství nebo právě dopravy.
„Nizozemí takhle dostavělo svoji dálniční síť, na Slovensku už jsou dvě dálnice, jedna funguje už dvanáct let. Polsko má svoje projekty. Takže vlastně Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, která nebyla schopna tento model vyzkoušet,“ říká prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba.
Vláda nyní podobných projektů připravuje deset. Jde například o pětatřicet kilometrů dálnice D35. Opozice tuto formu výstavby podporuje. Zároveň by ale podle ní měl kabinet na dopravní investice posílat víc peněz. O navýšení rozpočtu bude ministr dopravy s koaličními partnery jednat.
Jak to vidí politici
„Budeme potřebovat další desítky miliard korun navíc, v příštím roce se díváme někam ke třiceti miliardám korun,“ uvedl Kupka. Šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nechtěl tuto částku komentovat. Dodal jen: „Pro nás je ale důležité dodržet tempo rychlé výstavby.“
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš soudí, že letos má doprava poměrně saturovaný rozpočet. „Ať už je to v otázce národních zdrojů nebo umožnění půjčky pro realizace dopravních staveb skrze Evropskou investiční banku.“ Zároveň si však myslí, že „svět není jenom o dopravě“.
Letos má Státní fond dopravní infrastruktury k dispozici sto miliard na nové projekty a dalších padesát na opravy a provoz. Podle opozice je objem financí nedostatečný. Podle ANO navýšení o třicet miliard stačit nebude. „V příštím roce by se měl (Kupka) pohybovat mezi 180 až 200 miliardami korun. Cokoliv, co bude pod sto osmdesát miliard, považuji za neúspěch,“ uvedl místopředseda hnutí Karel Havlíček.
„Čím vyšší budou investice, tím lépe ekonomika pojede,“ uvedl místopředseda SPD Radim Fiala.
Jak zkrátit přípravu projektů?
Nejde ale jen o finance. Zatímco v Česku v předchozích letech trvala příprava projektů často až třináct let, v sousedním Německu je to v průměru kolem sedmi. Změnit to má nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad, který funguje od ledna.
Loni se v Česku otevřelo patnáct kilometrů nových dálnic. Letos by měla celková délka dokončených úseků přesáhnout 118 kilometrů. Pro příští rok se počítá s 52 kilometry. „Zavázali jsme se k tomu, že do roku 2033 dostavíme základní dálniční síť v ČR. A k tomu je potřeba dostavět ještě zhruba šest set kilometrů, takže když si to vydělíte deseti, tak je to minimálně 60 kilometrů ročně a možná i více,“ uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Na kolejích se aktuálně uskutečňuje 76 projektů. Přes 350 investičních akcí Správa železnic připravuje.