Dálnice D11 od hranic s Polskem k Trutnovu by se mohla začít stavět v září nebo říjnu. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla je to nejzazší termín. Je přesvědčen, že do té doby se podaří vyřídit veškeré možné stížnosti vyloučené společnosti Budimex. Bez zahájení prací na D11 by se zásadně zkrátila celková délka dálničních úseků, které se letos začnou stavět. Hrozí také, že klesne očekávaná rekordní délka úseků, které se letos otevřou – to kvůli rozsudku, který zrušil pravomoc stavebního povolení na dálnici D49. Mátl ale stále věří, že se podaří situaci vyřešit tak rychle, že se letošní termín stihne. Šéf ŘSD byl hostem Otázek Václava Moravce.
D11 se začne stavět na podzim, D49 bude hotová do konce roku, věří šéf silničářů
Otázky Václava Moravce: Kdo staví české dálnice? (zdroj: ČT24)
Když Poláci loni otevírali rychlostní silnici S3 k hranicím, vypadalo to, že bude mít Česko drobnou ostudu, která by ale nebyla ve světě dopravních staveb nevídaná – podobně třeba končí na hranicích elektrizace trati z Chebu směrem do Bavorska a v budoucnu bude dočasně na hranicích ukončena dálnice D3. Slibované zahájení prací na dálnici D11, která má na S3 navázat, ale nenásledovalo pár měsíců poté, co Poláci svoji část dokončili – pracovat se na Trutnovsku nezačalo dodnes.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl očekává, že by stavba mohla konečně začít letos na podzim – tedy zhruba rok po zprovoznění příhraniční části polské S3. Později by to podle něj být nemělo. „Když si napočítáme lhůty, nebudu tam počítat soud a nějaká předběžná opatření, tak máme termín září, říjen letošního roku, kdy bychom mohli stavět, kdyby to šlo do extrémního případu včetně odvolání,“ ozřejmil.
V poslední době se příprava dopravních staveb obvykle zpožďuje kvůli pozemkovým sporům, případně tehdy, když někdo úspěšně napadne stavební povolení nebo jiný dokument, bez nějž se stavět nemůže. V případě D11 je to ale kvůli sporu stavebních firem. ŘSD vybralo jako zhotovitele polskou firmu Budimex, po stížnosti jejího konkurenta MI silnice ale výběr zrušil antimonopolní úřad a následně ŘSD Budimex vyloučilo.
Podle Mátla si státní podnik vyžádal dodatečné reference, na jejichž základě usoudil, že polská stavební firma nesplnila kvalifikační požadavky. „Na základě druhé doručené reference (…) jsme Budimex vyloučili. Čekáme, zdali a jakým způsobem podají námitky proti tomuto rozhodnutí,“ poznamenal šéf ŘSD. Námitky podle něj mohou přijít do středy, silničáři pak budou mít dva týdny na jejich vypořádání. Kdyby se závěry ŘSD nebyl Budimex spokojen, může se obrátit na antimonopolní úřad tentokrát on. I v tom případě by se ale měl podzimní termín zahájení stavby stihnout, míní Mátl.
Zdůraznil, že podobné průtahy ve výběru zhotovitele nebývají u zakázek ŘSD obvyklé. „Máme za rok zhruba 900 otevřených řízení. Bavíme se o jedné jediné zakázce, kterou tak složitě řešíme přes ÚOHS. ŘSD jako takové je ve výběru zhotovitelů na velkých stavbách i na menších poměrně úspěšné,“ upozornil.
D49 letos stihneme otevřít, věří Mátl i po rozsudku
Kdyby se nepodařilo stavbu zahájit ani do prosince, znamenalo by to, že počet dálničních kilometrů, které se letos začnou stavět, spadne pod stovku. D11 mezi Trutnovem a česko-polskou státní hranicí u Královce má měřit přes dvacet kilometrů, přičemž pracovat se letos má začít v součtu na 115 kilometrech.
Stejně tak je v ohrožení – a to vážnějším – plánovaná souhrnná délka 118 kilometrů dálnic, které se mají letos otevřít. Konkrétně jde o sedmnáctikilometrový úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Fryštákem, který by měl mimo jiné částečně ulevit od tranzitní dopravy Zlínu.
Nejvyšší správní soud v uplynulém týdnu zrušil právní moc stavebního povolení. Radek Mátl v Otázkách Václava Moravce upřesnil, že to neznamená, že by se stavba okamžitě zastavila, ale bude muset směřovat k zakonzervování. Dal najevo, že v ideálním případě by mohla být právní moc povolení obnovena dříve, než budou práce opravdu přerušeny.
„Stavbu nelze utnout. V té chvíli bychom způsobili zásadní škody, protože jsou tam vrstvy, které by došly k degradaci, a došlo by k jejich porušení. V tuto chvíli ve spolupráci se stavebním úřadem vytipujeme práce, které povedou k tomu, abychom stavbu zakonzervovali, abychom ji drželi ve stavu minimalizace škod,“ shrnul Mátl, co se bude na D49 po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dít.
Naznačil, že kdyby rozkladová komise ministra dopravy, která se nyní musí ke stavebnímu povolení znovu vyjádřit, nerozhodla v horizontu tří až čtyř měsíců, teprve by mezi Hulínem a Fryštákem ustal veškerý ruch. „Pokud by se nepodařilo obnovit stavební povolení do právní moci, tak bude stavba muset být v nějaké fázi zastavena. K tomu ji budeme směřovat, ale z hlediska stavebního zákona je naší povinností minimalizovat škody,“ podotkl.
Věří, že komise právní moc stavebního rozhodnutí nakonec potvrdí. Nejvyšší správní soud chce, aby se povolení lépe vypořádalo s hlukovými limity a vlivem na krajinný ráz. „Svým rozhodnutím navedl rozkladovou komisi ministerstva dopravy, jak se k tomu postavit – že ty věci jsou zhojitelné. Za mě zhojitelné jsou, je samozřejmě otázka, v jakém čase,“ poznamenal Mátl.
Vyjádřil přitom přesvědčení, že se nakonec vše podaří vyřešit včas k tomu, aby se D49 mezi Hulínem a Fryštákem stihla letos v prosinci otevřít.
Místo stavby dálnic odřezávání billboardů. Řidiče jich stále rozptylují tisíce
Ředitelství silnic a dálnic má v popisu práce stavbu a údržbu dálnic a silnic I. třídy, jenomže v současnosti se musí potýkat ještě s jedním problémem, který s dopravou jako takovou vlastně nesouvisí – reklamními poutači, které podle zákona u dálnic být nesmějí, ale jsou. Podle Radka Mátla jich je stále přes 3300. Sice je to menšina počtu z doby před rokem 2017, kdy zákaz začal platit, ale je to stále hodně a podle Mátla neustále přibývají nové.
Od letoška platí novela zákona, která správcům komunikací poněkud uvolňuje ruce, protože jim umožňuje nelegálně umístěné reklamy odstranit na vlastní náklady a pak teprve peníze vymáhat na majiteli. Zatím to však jde pomalu, šéf ŘSD připustil, že od začátku roku bylo takto demontováno zatím jen kolem dvaceti billboardů.
Je to tím, že i když mají správci silnic volnější ruce, stále není možné bez dalšího přijít k poutači a uříznout ho. Nejprve musí ŘSD oslovit stavební úřad a zjistit, zda je reklama opravdu nelegální. „Potřebujeme jasné stanovisko, že nelegální jsou – nemají žádné zvláštní povolení,“ ozřejmil Mátl.
Navíc bude podle něj odstranění všech nelegálních reklam stát desítky milionů. Vedle toho, že silničáři očekávají, že bude jejich vymáhání složité, už nyní jim chodí předžalobní výzvy, zřejmě tedy budou muset utrácet také za právní služby.
Mátl dal najevo, že považuje starosti s odstraňováním billboardů za zbytečné. „Je mi líto, že nekonají ti, kteří billboardy vlastní a mají je nelegálně umístěné. Správce komunikace je ten, který to řeší za ně,“ shrnul.