Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo plán pro rozvolňování kultury, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) však návrh kritizuje. Připadá mu diskriminační oproti jiným odvětvím. Podmiňuje třeba vyšší účast diváků na kulturních akcích absolvováním PCR testu nebo procentuální proočkovaností populace. Od pondělí v Česku v sedmi krajích včetně Prahy otevírají muzea, galerie či památky.
„To, co jsme dostali, je pro mě naprosto nepřijatelné,“ řekl Zaorálek. Dosáhnout včas epidemické situace vyžadované návrhem je podle něj nerealistické. „Jsou země, které takovýchto čísel zdaleka nedosahují, a přesto uvolňují,“ konstatoval.
Realitu v kulturní oblasti neodráží návrh ani podle pořadatelů akcí, míní. V řadě případů by umožnil příliš malé publikum, takže by bylo prodělečné akce organizovat, řekl Zaorálek. Ministerstvo zdravotnictví přitom od pořadatelů má informace, v jakých mantinelech mají kulturní akce smysl. „Je to ale jako mluvení do dubu,“ prohlásil.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po jednání vlády novinářům řekl, že rozhovory obou ministerstev budou pokračovat ve středu. „Jsem optimista, že v kontextu dalších resortů, kde řešíme podobné záležitosti, že řešitelného konsensu dosáhneme,“ uvedl. Zda se budou používat antigenní či PCR testy, je podle Arenbergera také na úrovni diskuse.
Podle vedoucího Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petra Smejkala by PCR testy byly pouze volitelnou nadstavbou. „Bylo by naprosto v pořádku, pokud by pořadatel akceptoval pouze antigenní testy, ale pak by musel být počet diváků v daném prostoru nižší,“ uvedl Smejkal.
Alternativou jakéhokoliv testu by bylo také potvrzení o očkování nebo o prodělání covidu-19. „Chápeme, že hromadné akce jsou omezené už dlouhou dobu, nicméně epidemiologicky patří k těm nejrizikovějším, a proto je třeba nastavit podmínky pro jejich obnovení pečlivě,“ dodal.
Zaorálek varuje, že kultura bude jen pro bohaté
Kabinet zhruba před dvěma týdny představil šest takzvaných balíčků pro uvolňování koronavirových pravidel. Řídí se počtem případů covidu-19 na 100 tisíc obyvatel. V případě kultury se s nimi počítá také, podle Zaorálka ale umožní kultuře fungovat prakticky až na podzim. Například ve Francii či Rakousku dávají pravidla daleko větší šance pro pořádání akcí. „Nevím, proč u nás by měly být poměry o tolik tvrdší,“ řekl.
U kulturních akcí navíc návrh nepočítá s antigenními testy, ale pouze s přesnějšími, avšak dražšími PCR testy. „Je nefér, aby jediná kultura měla za podmínku PCR testy,“ míní. Kultura by tak mohla být dostupná jen pro bohaté, případně starší lidi s dokončeným očkováním. „Tohle mi připadá jednoznačně vůči kultuře diskriminační,“ uvedl Zaorálek.
Konečný model by se měl přiblížit spíš tomu, jaký původně navrhlo ministerstvo kultury, zdůraznil Zaorálek. Podrobnosti z návrhů obou resortů nespecifikoval. „Do čtvrtka máme možnost dojednat model, který bude fér,“ uvedl. Varoval také před dodatečnými náklady státu, na kompenzacích v kultuře by podle něj musel vyplatit zhruba 1,5 miliardy korun navíc.
Návrh ministerstva kultury počítá s aplikací
Návrh ministerstva kultury vychází ze zmíněných vládních balíčků, počítá také s maximální kapacitou diváků ke každému datu zvláště pro akce venku a v interiéru, přičemž operuje s tím, že každý účastník by byl kontrolován pomocí aplikace pracovně označené covid pass, která by ověřovala ukončené očkování, prodělané onemocnění, nebo negativní test, což by měl aktuálně být antigenní test s platností 72 hodin.
Za těchto podmínek ministerstvo kultury navrhuje od 17. května umožnit za incidence 100 nakažených na 100 tisíc obyvatel za týden účast 1000 lidí na venkovní akci, 500 lidí na akci uvnitř. Přibližně od poloviny června by se pak mohly počty za incidence 75 na sto tisíc zdvojnásobit, od 1. července, pokud by incidence byla 50, by venku mohlo být až 5000 lidí, uvnitř 2000 a od 1. srpna obě možnosti bez omezení počtu účastníků.
Do 1. července by areál či prostor musel být rozdělen na dva sektory, od 1. července už nikoli. Do konce června se počítá venku i uvnitř s ochranou dýchacích cest, v červenci už jen uvnitř, v srpnu ani tam už ne. Od 1. července by také mělo přestat platit omezení kapacity pro muzea, galerie a památky.
Ministerstvo zdravotnictví chce proočkovanost a PCR testy
Návrh ministerstva zdravotnictví, který ministerstvo kultury dostalo v neděli, odvíjí povolení akcí venku i vevnitř od procenta proočkovanosti – v květnu chce 20 procent, v červnu 30 procent, v červenci 40 procent, v srpnu 60 procent a v září 70 procent. Kapacitu akcí také podmiňuje absolvováním PCR testů, respektive pokud účastníci absolvují tento náročnější test, může být kapacita vyšší.
V květnu například s PCR testy by mohlo venku na akci být maximálně 500 osob na jeden sektor při rozdělení prostoru na dva sektory, s antigenním testem jen 200 osob a při samotestování jen 100 osob. Na kulturní akce uvnitř by v květnu s PCR testem mohlo jít jen 200 lidí, s antigenním testem od zdravotníka 40 lidí a se samotestem 20 lidí. Až do konce září stále návrh počítá s nutností účastníků mít ochranu dýchacích cest.
Od pondělí se někde otevřely muzea či galerie
Od pondělí mohou každopádně lidé vstoupit do muzeí, galerií a památek. Po několikaměsíční přestávce znovu otevírají zatím v sedmi krajích včetně Prahy. Dále jsou ale zakázané třeba skupinové prohlídky a povinné jsou rozestupy, respirátory nebo nanoroušky.
Začínají se také pořádat pilotní projekty, které mají otestovat možnosti pořádání větších kulturních akcí, například některé koncerty Pražského jara. Živě se nabídnou čtyři koncerty, ostatní se budou přenášet na web či do televize. Do pilotního projektu byl zařazen zahajovací koncert 12. května, jeho repríza o den později, Debut Pražského jara 26. května a závěrečný koncert 3. června.
„Výběr nebyl jednoduchý. Samozřejmě jsme si přáli, abychom mohli nabídnout dva tradiční zahajovací koncerty, tedy Smetanovu Mou vlast. Přáli jsme si také, aby to byl závěrečný koncert, na němž vystoupí Česká filharmonie, protože s kolegy z ní jsme vyvíjeli technologii, jak v těch velmi přísných podmínkách koncerty realizovat,“ uvedl ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Na čtvrtém koncertě vystoupí orchestr Českého rozhlasu, s nímž bude na Pražském jaru debutovat dirigent František Macek.
Koncerty budou mít omezenou kapacitu, účastníci musí mít respirátory. Všichni diváci musí povinně absolvovat PCR test ve smluvních laboratořích Pražského jara, aby došlo ke spárování jejich vstupenky s výsledkem testu. Testování čeká i účinkující nebo technický personál. Systém by tak měl sloužit jako návod.
„Budeme se snažit udělat nějakou zpětnou vazbu ze všech čtyř koncertů. Poslední koncert, který je de facto po třech nedělích než ten zahajovací, může proběhnout v jiných podmínkách,“ sdělil Bělor.
Národní technické muzeum otevře ve středu
Národní technické muzeum bude otevírat až 5. května, chystá ale novinky – v dopravní hale bude nově k viděné nákladní automobil Tatra Puma, nejslavnější vůz dakarského závodu. Během pandemie připravilo stramované programy, jednomu z nejnavštěvovanějších muzeí v Česku však návštěvníci chybí.
„Národní technické muzeum bylo v roce 2019 z jedné třetiny finančních prostředků samostatné, to znamená, že jsme vydělali zhruba 36 milionů korun, a to je částka, která nám samozřejmě chybí,“ sdělil ředitel muzea Karel Ksandr s tím, že část této částky zřizovatel Ministerstvo kultury pokrylo.
